Nedotknutelní

V subžánru dramat s paraplegickým hrdinou panuje celkem nezvyklá hojnost, v drtivé většině případů spojená s vysokou uměleckou přidanou hodnotou. Vždy je také železným pravidlem, že jde o snímek akcentovaný silným humánním poselstvím, které je v případě Intouchables ovšem velmi umně ukryto pod slupkou politicky nekorektní černé komedie, jež se ve výsledku ukazuje býti tím pravým kořením. A je to ryze francouzsky hojný pokrm, menu, kde je od všeho trochu, rebelantství Uvnitř tančím, lidskosti Skafandru a motýla, herecké virtuozity Mojí levé nohy, důstojnosti hlavního hrdiny podobnému Hlasu moře, ale přesto je tu ještě cosi navíc. Třeba to, že jde v podstatě i o variaci poslední dobou v Evropě velmi oblíbené multi-kulti komedie, neboť idea multikulturalismu je tu nezvykle silná, a v rámci francouzské kinematografie jde vlastně o jakousi antitezi Nenávisti Mathieu Kassovitze. François Cluzet zase jakoby z oka vypadl Dustinu Hofmanovi, což přisype ingredienci filmového účinku socializace jako z Rain Mana. Pak je tu něco ryzí filmařské geniality (variace s vousy je jednou z nejlepších scén filmů poslední dekády, tak jednoduchá a tak působivá...), trocha těch emocí a (naštěstí celkem vkusných) emocionálních scén (opravdu vynikající závěr), poťouchlého pošťuchování snobů (abstraktní malířství, návštěva opery...), upřímnosti (jak jen je to v mainstreamovém, tedy komerčním, filmu možné), malinko sentimentu a velká, opravdu velká porce humoru. A je jedno, že výše zmíněné suroviny už byly dříve použity, důležitý je výsledný pokrm, myslím totiž, že 95 procent ostatních filmařů by z podobných ingrediencí uklohnilo nejspíš jen nestravitelný patetický kýč, to, že se duu francouzských režisérů podařilo natočit jímavý film, považuji za maličký zázrak. Jedna z nejlepších komedií poslední doby, utvrzující přitom naše civilizační hodnoty. Vynikající oduševnělá zábava. Čistoskvoucí nádhera... (20.04.2012)

Milé to je, vtipné taky, energické jakbysmet. Jedno hodně nepravděpodobné přátelství mezi ochrnutým, vysoce postaveným milionářem Phillippem a černošským imigrantem z předměstského ghetta Drissem začíná razítkem pro pracovní úřad, končí nenásilnou vazbou, která potěší zejména ty, kteří si mysleli, že kvalitní scénáře postavené na dialogových přestřelkách si dávají hodně dlouhou pauzu. Sociální pohádka o jedné neřízené střele a vozíčkáři, který nestojí o soucit, má ale několik vad na kráse, to si musíme přiznat. Za prvé se tu epizodní situace až příliš vydávají za děj, který jinak rozhodně není nějak zvlášť nosný. Vedlejší dějové linie jsou nedotažené nebo moc nefungují (role matky, linie nešťastně zamilované dcery nebo neposlušného brášky), oba hrdinové si k sobě najdou cestu až překvapivě snadno a jede se na můj vkus až moc na jistotu. Podlehnout se tomu ale dá (třeba když Driss neustále útočí na Phillippovu asistentku), svůj účel to splní, i když napodruhé to už takové terno myslím nebude!! (30.08.2012)

Francouzská kinematografie rozhodně není mým šálkem čaje. Jejich humor obecně mi nikdy nepřišel moc vtipný a že by mě někdy francouzský film upřímně dojal, to si taky zrovna nevzpomínám. Intouchables jsou ale trefa do černého (NE, nenarážím na afroameričana v hlavní roli) a pro mě alespoň nástinem znovuobjevené důvěry ve francouzský film. Neskutečně příjemný snímek o nevyzpytatelné cestě životem v doprovodu vskutku lahodných melodií - 90%. (01.05.2012)

60% - Příjemný a laskavý film s výbornými hereckými výkony. Ale... Kolik jsem ale už takových filmů viděl? Tenhle navíc přichází s minimem nápadů, které by z něj učinily něco víc, než jen mix dobře fungujících klišé z filmů jako Řidič slečny Daisy, Bucket List, Řek Zorba a vůbec všech filmů o dobrých lidech z nižších vrstev, které těm bohatším přiblíží život a postaví je "nohama na zem". K tomu se mi nelíbila hudba, střih a celková narativní stavba, kde není jediná dějová linie vedlejších postav logicky uchopitelná. Sympatická recyklace emotivních dojáků minulosti s trochou dobrého ofensivního humoru a mezi řádky matně čitelného poselství o legalizaci trávy ;o) Zdejší vysoké hodnocení nemohu podpořit. (30.05.2013)

[imdb: 8.5/10] | me: Film, ktorý sa celý čas pohybuje na hrane medzi ťažkými životnými témami a optimizmom a humorom s neuveriteľnou prirodzenou ľahkosťou. Je to dokonalá súhra viacerých filmových faktorov spomedzi ktorých jednoznačne vyčnievajú herecké výkony Françoisa Cluzeta a výborne napísaný scenár. Je to kvalitný film, ktorý nevyužíva ľudské utrpenie ako zdroj silených emócii, ale stavia sa k tomu z úplne iného pohľadu, čím vzbudzuje prirodzený rešpekt veselým a ľudským spôsobom. (31.05.2012)