Zpráva o Europě

Solidní žánrová věc, která na Béčkové tělo found footage space hororu roubuje vedle protlaku klišé i vážnější témata a ambicióznější narativní strukturu. Dělá to relativně chytře a zručně, byť levné kulisy zamaskovat nedokáže. Ten sentinel tam být opravdu nemusel. Vzhledem k tomu, že tvůrci zkombinovali hned několik mých velkých fóbií, hodnotím velmi kladně. Chytlavé. (24.07.2013)

Velmi příjemné překvapení držící se hesla "za málo peněz hodně muziky". Ta muzika je ale žánru komorní sci-fi, která si bere inspiraci tu z Vesmírné Odysey, tu ze Sunshine, ale nezdobí ji monumentální scény, ale především atmosféra a herecké výkony. Nedejte se odradit tím, že je to "found footage" - forma dokumentu, mapujícího osud expedice Europa One, včetně komentářů řídícího personálu na Zemi, je využívána velmi zručně. Film je především oslavou průzkumnického a badatelského nadšení určité části lidstva, které reprezentuje celkem rozmanitá mezinárodní posádka. O klišé se tu mluvit dá i nedá - celkové ražení filmu je poměrně neotřelé, byť už tu pár podobných záležitostí bylo. A v jednotlivostech se může zmínit asi "jen" nenapravitelná tendence hrdinů zbytečně riskovat ve smyslu "pomalu nám dochází vzduch, tak se začneme hrabat ještě v tomhle zařízení" nebo "jsem o samotě venku z vesmírné lodi a jsem svědkem neznámého úkazu/projevu mimozemského života, tak ho půjdu prozkoumat pořádně zblízka". Po technické stránce film odpovídá žánru a rozpočtu, nabízí se přirovnání třeba k Moonu. Hudba od dvorního skladatele BSG taky není na škodu, i když ji (opět kvůli celkovému ražení snímku) moc slyšet není. Těch devadesát minut uteklo jako nic, a to jsem si je ještě prodloužil tím, že jsem se na některá místa díval víckrát. Ne z důvodu, že bych něčemu nerozuměl, jen jsem si chtěl užít, jak podrobnosti sedí, jak se kdo tváří atd. Takže asi chápete, že za mě je to spokojených 80%. (10.06.2014)

Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. (07.07.2013)

Pokiaľ som filmu Apollo 18 udelil dve hviezdy, potom tento snímok ťažko hodnotiť čo i len jednou hviezdou navyše. 80% nudných s občasnými zábleskmi prebudenia na úrovni pootvorenia slabšie vidiaceho ľavého oka. Až záver konečne ponúkol čo to z drámy. Záverečná scéna ohrozujúca život posledného kozmonauta ma "príjemne" zamrazila. Záverečné zobrazenie kamerového záznamu na ktoré sme po celú dobu čakali - potešilo. Že by ma ale toto sci-fi držalo prikované k fotelke, tak to teda ťažko. (10.07.2013)

Film v dokumentárnom štýle, síce nedisponuje ohromujúcou digitálnou technikou, ale ponúka pútavých 90 minút misie z vesmírneho priestoru. Nečakajte žiadne ohurujúce exteriéry, to si môžte vychutnať v Cuaronovej Gravitácii, väčšina deja sa totiž odohráva v uzavretom priestore kokpitu, kde sa ťuká do prístrojov a "funguje" niekoľko mesiacov. Presnejšie ide viac o túžbu priniesť ľudstvu nové poznatky a splniť cieľ misie, čomu sa prispôsobuje celý scenár, napätie a tempo. Hlbšie znázornenie vzťahov medzi členmi posádky či iné atribúty šli bokom. Páčila sa mi chronológia, akou boli kamerové zábery ponúknuté, reportážne zábery a celkom reálny dokument look. Film svoj účel splnil. Žiadne veľké očakávania, poklona a pocta pred neprebádaným a nepoznaným. (09.11.2014)