Marťan

Fajn vesmírný survival, kde Robinson Damon odmítá zhebnout sám na Marsu, dokumentuje to s humorem na GoPro, taky pěstuje bio brambory z hoven. Nikdy jsem se nezajímal o fyziku a možná i proto jsem si nenechal zkazit dojem řadou očividných kokotin, podaných neprůstřelnou hollywoodskou logikou. Bowieho "Starman" zhruba v půlce stopáže mě definitivně utěšil v tom, že ať už se odtamtud pirát katapultuje jakkoli, tohle celkem užiju od začátku do konce. Ledová pouštní krajinka nádherná, možná jen škoda, že Scott ošidil epičtější rozměr - vítězí INTERSTELLAR. (23.12.2015)

Čistá práce. Scott natočil krásně přístupný rodinný biják, v němž budete Damonovi fandit jako o život a radovat se z každého jeho úspěchu. Hardcore fandové sci-fi to možná zase tolik neocení, Marťan je ale zábavnou i napínavou žánrovkou, která nešlape vedle řemeslně a vlastně ani scenáristicky. Sem tam si možná řeknete, že se mělo to či ono víc vytěžit nebo že se dalo v lecčems přitvrdit. Natahování by ale Marťanovi spíš uškodilo, takhle tu máme svižnou vědátorskou jistotu, ze které dozajista bude evergreen. Scott už takovou trefu vážně potřeboval. (26.09.2015)

Ridley Scott v plné formě nám představil inteligentní sci-fi dokonalé po stránce audiovizuální (Disco pecky 70. podkreslující kolonizaci Marsu? Proč ne!), odlehčené nejednou humornou scénkou a velkou show Matta Damona. Ani na okamžik jsem se nenudila a neměla čas přemýšlet nad tím, jestli tam náhodou nejsou nějaké blbosti, jak se mi často u jiných filmů stává, když umožní mým myšlenkám těkat (mimochodem ano, chyby tam jsou - třeba gravitace na Marsu je 2,5x menší, než na Zemi). (27.11.2016)

Best Ridley since 1982. Mistr konečně nechal za dveřmi svou megalománii a jedinečný cit pro překombinování čehokoli potenciálně působivého a natočil technicky brilantní, uměřenou a přitom emocionálně výživnou oslavu lidstva jako houževnatého společenství, které veškeré problémy překoná cynickým humorem a pěstováním brambor. Damon je srdcem i duší filmu, který v pozemské linii upadá do modelového sentimentu, ale díky nehasnoucí zásobárně optimismu a hlášek na Marsu drží diváka v nekompromisní kravatě, kterou zúročí v poslední čtvrtině beztížným finále. Ridley Scott nonšalantně cituje sám sebe, když v úvodu nechá zaznít mrazivá echa Vetřelce, aby vzápětí souboj člověk s nehostinným kosmem změnil v něco zcela opačného - ve feel good movie, který nad všemi svými chybami a ztrátami koncentrace triumfuje nezměrným nadšením a inteligencí, která je u čistého "entertainmentu" pořád celkem vzácná. Lidstvo povstane z hoven. Je suis Martian. P.S. Navrhuji, aby se odhlasovalo, že Mistr již našel Ztracený ráj a může odejít do zaslouženého důchodu. (26.09.2015)

Ridley Scott bývá paradoxně považován za velkého autora a záruku kvality (zřejmě tento kult souvisí s přemírou režisérských verzí v jeho filmografii), ale přitom prostě zosobňuje to, čím by měl být každý režisér, tedy člověk, který z každé látky vymáčkne její veškerý potenciál a zajistí jeho adekvátní převedení na plátno. Po řadě marných scénářů a zbytečných projektů konečně dostal do rukou něco pořádného a výsledek je famózní. (28.12.2015)