2001: Vesmírná odysea

Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky... (30.03.2004)

„Dave, táto konverzácia nemá zmysel. Zbohom.“ Je zaujímavé, že vizionárske diela geniálneho Stanleyho Kubricka majú povesť ťažko stráviteľných a náročných filmov a pritom to bol taký hravý a zábavný režisér, ktorý vždy rozprával „obyčajné“ príbehy, ktoré sa, ťažko povedať prečo, javili ako „intelektuálne umenie“ (horor OSVIETENIE, vojnový epos OLOVENÁ VESTA, dráma EYES WIDE SHUT). V sci-fi 2001: VESMÍRNA ODYSEA (1968) svoj štýl dotiahol do dokonalosti: dlhé minúty trvajúce scény, podmaľované „vážnou“ hudbou, môžu skutočne pripomínať umenie v tom najhoršom zmysle slova. Monolit, „viedenský valčík“, opice, HAL 9000, kosť, Clark, Oscar. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/sci-fi/362-2001-vesmirna-odysea-100- (14.06.2008)

Hned úvodní znělku, pro někoho hodně mystickou a navždy spojenou s tímto filmem, mám poněkud zničenou díky České sodě (místo majestátného nástupu vyhlížím Čtvrtníčka se zprávami o zatčení Zákopčaníka…), takže se asi jako jediný začínám na začátku filmu smát. Pak následuje nanejvýš iritující pasáž s opicemi (kde mě smích přejde), která naštěstí po cca 15 minutách končí. Pak ovšem, jako kdyby to na mě lišák Stanley schválně ušil, začne hrát moje milovaná skladba Na krásném modrém Dunaji, já samozřejmě roztaju a dostanu dobrou náladu. Klasická sci-fi pasáž není špatná, dokonce diváka čeká i dobrý vtip v podobě návodu na užívání záchodků s nulovou gravitací, trocha napětí a…násilné přerušení, které zničí vše dosud budované. Potom následuje pokračování, pro mě (na chvíli) nejlepší část filmu, kde řádí můj oblíbenec Hal 9000 a toho je opravdu radost sledovat (škoda, že velmi krátce). Pak se ale režisér (nejspíš dostal hlad nebo co) rozhodl udělat si smaženici, jenže místo třeba žampionů, nebo hříbků použil poněkud jiný druh houbiček. Nevidím totiž nejmenší smysl ukájet se nad několika minutovou nesnesitelně dlouhou, otravnou a nudnou prohlídkou nekonečného spektra barev. A konec (jako většina filmu) je opět nejasný a neuspokojivý…a pak se dozvídám, že kniha to prý v rámci možnosti docela dobře osvětlovala a stejně tak dokonce i Kubrick, dokud některé scény nevystříhal (proč a za co?!); a toto zbytečné zamlčování/upírání některých informací a vodítek divákovi ve snaze udělat snímek tajemnější, magičtější a publiku výkladově otevřenější (?), mu prostě neodpustím. A nebýt mé sebedestruktivní úchylky filmy téměř zásadně sledovat až do konce, nepřetáčet nezajímavé pasáže či si nezvyšovat rychlost projekce, Vesmírnou odyseu bych měl problémy dodívat, jak jsem se chvílemi až k uzoufání nudil. Takže kritéria převratnosti, pokrokovosti a inovace mi jsou v tomto případě dost putna. Pro mě jednoznačně nejslabší Kubrickův film, který hodnotím pouhými 2*. (04.04.2013)

// Především děkuji svým zodpovědným kamarádkám, protože nebýt jich, přišel bych o možnost shlédnout tenhle audiovizuální spektákl na velkém plátně při studentském promítání a později bych toho nejspíš velice litoval - tím se dostávám k technické stránce, která spolu s formou zase jednou nakopala příběhu zadek. Respektive - alespoň z mého subjektivního pohledu, jsem byl mnohem více nadšený z efektů a vynikajicí Straussovi hudby, než z jednoduché myšlenky rozvedené do této možná (?) až zbytečné velikosti. Ale musím se přiznat, je krátce po projekci a myšlenky se teprve usazují a hledají si své místo, takže s definitivním závěrem je třeba ještě počkat - momentálně hodnotím na 90% s tím, že ostatní Kubrickovi filmy s vyjímkou Barryho Lyndona mě nadchly o něco více :) přesto, film mě nutí ptát se sám sebe, není škoda, že pan Kubrick byl tak nadčasový a nenarodil se raději o pár let později, aby takové dílo mohl přivést na svět v dnešní době? Chci říct...ten film je kontextově i formou jako dělaný pro 3D! No a zkuste nesouhlasit ,) (20.11.2012)

Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. **************************** (09.10.2012)