Ztracen ve vesmíru

Unuděn ke spánku. Toho rozjímání na pár myšlenek bylo až až. Na to, že to netrvalo ani moc přes hodinu, se ve filmu vůbec nic nestalo. Jo, čekal jsem něco tuctového, když se Země přestala hlásit, ale alespoň by se něco dělo. Film může mít poselství i být prďáckej. Tohle je třeba zajímavý, ale děsná nuda. (01.05.2013)

Asi jsem se to ani nesnažila pochopit do detailu, řekla bych, že u tohoto filmu to ani nejde. Vesmír je tajemný a stejně jako jeho záhady nám zůstanou zahaleny, tak i tady je možná lepší vědět méně než více, a ať si tu souvislost najde a pochopí každý podle svého. Hudbou i minimalistickým pojetím velmi pěkné, ovšem 5 hvězd nedám za ten potlačený stav bez tíže, který tam měl být a dodával by tomu silnější filmový zážitek. (24.01.2017)

Jako fanynka Angels and Airwaves a především Toma DeLongea jsem se na film těšila. Ovšem nenaplnil moje očekávání. Je to sice pěkná podívaná plná chytrých frází o životě, lásce, opuštěnosti... ale nic, co by posluchač AvA neznal z jejich písniček nebo filmový fajnšmekr z jiných děl (viz Mr. Nobody a jiné filosoficky zaměřené filmy). Takže jen pouhá jednohubka, místy nudná, místy rádoby umělecká. (05.01.2012)

Snaha se počítá, ale sama o sobě nestačí... 1) 29letý William Eubank si ve své režisérské celovečerní prvotině (napsal si i scénář, dělal kameramana i výpravu) určil vysoký cíl - vytvořit meditativní film s burcujícím posláním. Část diváků nesporně oslovil. Já patřím k té druhé skupině. 2) Spoiler. Instantní moudra jakoby vypadla z Fontány. Does it bother you we're not real? Sdělnější Moon si méně hraje na umění. Pointa kopírovaná z Vesmírné odyssey úrovně originálu nedosahuje. Ani srovnání s Kontaktem neobstojí. 3) Spoiler. Film připouští různé výklady toho, co divák vidí. Zpočátku je vše jasné. Nukleární válka na Zemi, přerušení spojení, izolace. Otázkou pak je účast mimozemské civilizace, která se, pravda, nabízí, ale není nezbytná. K tomu Eubank: What if some day we do wipe ourselves out without leaving anything behind? The ship can be a crazy time capsule containing all of these stories about being human. We´re leaving behind like a mark or grave site or something to say we existed. Stejně tak není jasné, jestli se sebevražda Millerovi podařila anebo ne, povaha Archy i NOAH - the National Organization of Archival History (anglicky Noah = Noe) atd. 4) Různé výklady, které závisí spíš na vlastní fantasii, než na vnímání filmu, pak vedou k tomu, že divák ztrácí touhu hledat a nacházet řešení. Je vlastně jedno, jak "děj" vnímám a vysvětluji, jde přece o pocity. Z tohoto hlediska je film úspěšný - skutečně jsem měl pocit nudy téměř po celou dobu. Vydržel jsem, protože jsem byl zvědavý, jestli to skončí, jak si myslím. Skončilo. 5) Nejvíc proti srsti mi šla typicky americká paralela s občanskou válkou. Zpočátku jsem nevěděl, o co jde, a když jsem pochopil, tak se mi to nelíbilo. Uvítal bych civilnější projev bez patosu - téma je sdostatek nosné, aby nepotřebovalo berličky plakátového amerického vlastenectví. 6) Eubankovi se podařilo dosáhnout vizuální podívané, která snese srovnání i s filmy s řádově vyšším rozpočtem (zde 500 000 USD). Nicméně však tento Justin Bieber wet dream (Procreate na IMDb) je spíš vhodný pro půlhodinovou povídku. 7) Líbí se mi postřehy komentátorů Cyrighta, honajze nebo DavidaS. (09.01.2013)

No nevím. Kromě úchvatné muziky toho tenhle film divákovi moc nenabídne. Tedy normálnímu divákovi. Sofistikovaně smýšlející intelektuál jistě ve filmu objeví řadu uměleckých jinotajů, které tento snímek asi opravdu obsahuje, nám omezeným tupcům se je ale nepodařilo dešifrovat. První polovina filmu má alespoň rámcově nějaký děj, potom se začne umělecky přitvrzovat, takže druhá část je už jen pro vyvolené (a trpělivé) diváky. Osobně si kladu za čest, že jsem u filmu vydržel až do konce, čímž jsem svou uměleckou kvótu pro tento kvartál bezezbytku vyčerpal. (01.01.2012)