Žena v černém 2: Anděl smrti

|50%| Shlédnuto v kině. Tak, co se týče prvního dílu, tak ten mě teda moc nezaujal, paradoxně mi tam neseděl Daniel Radcliffe, který mě teda dost bavil v Harrym Potterovi, zde bohužel ne, krom toho to byla strašná nuda – 2*. No a co se týče tohoto filmu, tak je to na tom skoro stejně, když o nějaký ten krůček vpřed se to pohnulo, takže jsem nakonec s vypětím všech sil tu nejslabší možnou 2* dal. Abych pravdu řekl, tak mi tohle vůbec nepřijde jako pokračování původního filmu. Možná trochu využitý nápad, který byl zde nepatrně přenesen, ale to je jedno. Jako celek film za moc nestojí. Výhodou je, že tu není žádná nelogická chyba, ani nic co by přímo bylo do očí. Krátká stopáž mi přišla dlouhá, nuda tu občas byla. Pár lekacích scén zde aspon bylo, nějaký ten nápad, no nevím. Finále bylo docela už svižnější. Herecké obsazení je takové rozporuplné. Hlavní hrdinka celkem ušla, ostatní byli dost nevýrazní. No, prostředí bylo výborné, kdyby ta atmosféra byla lepší, hned bych byl spokojenější, páč byl barák celkem strašidelný. Hudba byla dobrá, sice nevynikala nějakým zapamatovatelným soundtrackem, ale Marco Beltrami odvedl slušnou práci jako vždy. No, co mám k tomu dále povídat ? Rozhodně mě to nějak neurazilo, jsou horší filmy, já tyhle duchařiny mám rád, tak ty 3*, příště budu ale už přísnější. (23.02.2015)

Z môjho pohľadu sa nejedná vôbec o zručne natočený horor, ale skôr o nejaký fantasy film do ktorého sa napchalo asi dvesto lakacích scén. Aj priemerný divák hororov ich asi 90 percent vie predvídať a stane sa to úmorné až trápne. Samo od seba sa hojdajúce kreslo, kresliaci chlapec čo kreslí vidiny, škaredé bábiky, tak toto tu už bolo asi milión krát. V celom filme mi chýbala tá správna atmosféra pri ktorej by mi bolo nepríjemne, lebo nalakať vie aj video z youtube. To ako už býva zvykom u amerických hororov, tak záver bol zaklincovaný tupým záverečným hero efektom. Dávam dve hviezdy za ksicht malého Edwarda a za pár scén, ktoré sa podarili. (02.02.2015)

Těžko říct, co to způsobilo, zda příliš dlouhé čekání spojené se vzpomínkami na opulentní jedničku, nebo kletba odmítnutých hororových fanoušků, jedno je však jisté- po prvním díle bych do Eel Marsh House jela nadšeně na exkurzi, spolu s jednosměrnou jízdenkou do cvokhausu, po díle druhém už bych si vybírala jinou destinaci, protože dům i močál jsou sice stejné, ale atmosféra se vytratila neznámo kam, až máte skoro nutkání zažalovat štáb za nevyužitý potenciál. Nejprůměrovatější průměr. (05.03.2015)

Tak bohužel už to není ono, přestože by se dalo čekat, že s malými dětmi, které ohrožuje tajemná bytost, bude větší zábava, ale nevyšlo to. Největším průšvihem byla chybějící atmosféra, která jakoby se úplně vytratila. Lekací scény... hrůza hrůzoucí. Vlastně nebyla ani jedna, protože ksicht nějaký ženský, která se objeví několikrát na pár sekund a má otevřenou hubu bylo vlastně nakonec docela směšný. To rozhodně nestačí! (06.09.2015)

výběrem atmosférické písně "O willow waly" coby hudebního podkresu pro trailer se tvůrci poněkud zbytečného sequelu Ženy v černém otevřeně přiznali k tradici nejlepšího britského duchařského hororu (o zlatých časech Hammeru nemluvě). o to výrazněji se projevuje jejich selhání vyrovnat se vytyčeným vzorům. vysokou úroveň kamery a výpravy z prvního filmu volné pokračování sice udrželo - především reálie strašidelného domu a ostrova v mlze jsou obzvláště vydařené - a hlavní role se povedly obsadit vhodnými hereckými představiteli, ale tím výčet kvalit bohužel končí. k dobrému filmu je to stále příliš málo. zápletka je k uzoufání plochá, stejně jako i ony postavy, vystřižené úhledně podle neživotných šablon. fikční svět, ač by měl být žánrově definován duchařským hororem, se řídí spíše pravidly žánru fantasy, navíc značně nedomyšlenými, jelikož nadpřirozeného elementu se zjevně žádná pravidla netýkají a děj kolem jeho projevů soustředěný následkem toho vyznívá jako samoúčelný sled záminek pro náhodně rozeseté a citelně laciné lekačky a surreálné retrospektivy a nikoliv jako věrohodná (suspended disbelief included, pochopitelně) a soudržná linie děje. nadměrná dávka patosu a klišovitý závěr zmíněné nedostatky jen prohlubují a znemožňují zformování atmosféry znepokojení, natožpak zděšení a hrůzy. mohu jen gratulovat sám sobě, že jsem poslechl svůj instinkt a nemarnil v tomto případě čas a peníze na návštěvu kina. (30.03.2015)