Strašení

Výtečný atmosférický (ano, v tomto případě tohle slovo fakt platí jak málokde) gotický horor, pro někoho možná až moc velká konverzačka, ale naštěstí tam ty postavy nemlátí prázdnou slámu, ale svými dialogy vás přímo vtáhnou do děje (a moc se mi líbily ty jejich samomluvy, resp. jsem rád, že tím trpí i někdo jinej, ehm :-). A opět mě vycukal dětský pláč, pro mě nejsilnější scéna filmu (spolu s těma vykutálenýma dveřma). Retro to prostě zase jednou válcuje. (21.10.2014)

Nechala som sa nachytať na extrémne nadšené komentáre, ale namiesto strachu a napätia som cítila ľahkú nudu. Zľakla som sa asi dvakrát, o bátí nemôže byť ani reči. Niektoré prvky filmu boli naozaj dobré, oceniteľné i dnes (napr. dvere)... no sú to skôr brilantné momenty než prúd geniality (ako spievajú iní užívatelia). Je skvelé, že sa našiel priestor aj na príjemný čierny humor v podaní mladého Luka - no v duchárskom filme je smutné, že väčšinu potešenia mi priniesli jeho hlášky. Namiesto navodenia mrazivej atmosféry som viac oddychovala a čakala na koniec (keď som stratila nádej, že sa ešte dočkám nejakého kvalitného strašenia). (31.01.2007)

Strašenie je cvičenie. Technické cvičenie narábania s kamerou, s rôznymi uhlami, s tieňami, zoomovaním a deformovaním obrazu. Takže odporúčam začínajúcim kameramanom. Popri scenári si najviac na filmoch všímam ich atmosféru, ktorá je prostriedkom na vcítenie sa do príbehu a jeho prežívanie. V tomto filme je síce dokonalá, lenže onen scenár už po rokoch pôsobí mierne naivne a príbehu podľa mňa nepomáha nesympatická hlavná postava a obsah jej monológov, ktoré sme si mali radšej domyslieť, takto rušia. Strašenie je metafora výčitiek svedomia ohľadom smrti matky Eleanor a hľadania jej domova. Asi som nemal očakávať strašidelný horor, bol by som viac spokojný. Ono už dnes sa báť pri 50 rokov starom filme nie je jednoduché. Nejaký ten tieň ducha, alebo ľakačka by neboli na škodu. (27.07.2012)

Na svou dobu určitě velice povedený film s dusnou atmosférou strachu. 4 lidé jsou obklíčeni zdmi záludného domu, který pro ně chystá nejedno překvapení. Na filmu bych vyzdvihl hlavně kameru (na svou dobu opravdu skvělá) a práci s napětím. Často ale přicházela nuda (nestrašilo tam bohužel pořád), což hodnocení dosti kazí. Navíc vnitřní myšlenkové pochody hlavní hrdinky (mimochodem krajně nesympatické) mě vůbec nezajímaly a jen umocňovali již zmíněnou nudu. V celku mi však vychází solidní průměr, který by si neměli nechat ujít všichni fanoušci klasických "cormanovských" hororů. (11.06.2008)

Dvě výtky: 1) Je to dlouhé. 110 minut je moc, zvláště proto, že to pravé ‚strašení‘ se rozjede až půl hodiny před koncem. Zbytek zabírají dlouhosáhlé dialogy o ničem, popř. o hrdinčině vztahu k matce, Freud by měl jistě radost. A za 2) Samotná hrdinka je sice solidně vyšinutá, bohužel ale do takového extrému (ukňourané monology), až to likviduje jakékoliv divácké empatie. Tudíž lepší tři hvězdičky s dodatkem, že po filmech Roberta Wise bažím i nadále, ten chlap v sobě něco měl. (08.08.2008)