Vinnetou - Poslední výstřel

Poslední díl klasické série Vinnetoua nabízí opět hodně dobrodružství a romantiky. Kromě toho je ale tento díl temněji laděný. Jednak je zde očekávaná Vinnetouova smrt, o které i on sám mluví, a také, trochu skrytější (i když též několikrát zmíněný) pocit konce epochy indiánů. Ten je předveden na konkrétním osudu Apačů, a i když jsou ve filmu nakonec zachráněni, tušení, že jim zvon odzvonil spolu s jejich náčelníkem, přetrvává. Dobře je tento temný podtón symbolizován v záběru hořícího jezera a dýmu, který zakrývá oblohu a na chvíli úplně celý obraz. Jinak jako vzpomínka na dětská léta mi film asi nikdy nezestárne. Vždy se na něj rád podívam znovu a ten konec mě dojme. 8/10 (28.11.2005)

Ze všech čtyř zlatých Mayovek ten nejsvižnější a nejlepší díl. Scéna s hořící řekou mě vždycky dostane, scéna s koňmi propadajícími se do pastí ve mě budí nedůvěru, protože mám pocit, že se dost koní muselo poranit. Na svou dobu je skvěle a dost realisticky natočena. No a scéna s Vinnetouovou smrtí? Ach jo, slzičky kanou. (22.07.2012)

Náčelník Vinnetou chápe, že se blíží pohroma. Poslední výstřel je patrně čtvrtou nejlepší vinnetouovkou se společné éry s Old Shatterhandem. Za tónů chytlavé a krásné melodie se pomalu rozjíždí příběh, na jehož konci usedá divácké srdce dnes stejně, jako když prožívalo tuto smutnou kapitolu v pěti, šesti letech. S odstupem času už si jen divák všímá více chyb a nelogičností v počínání nejen banditů, ale i samotného náčelníka Vinnetoua či jeho bílého bratra Old Shatterhanda. Ze všech těch logických kiksů bych zmínil alespoň jeden, ten hlavní a fatální. Bandité obléhají skálu, na níž se pokrevní bratři s dalšími indiány a přáteli brání. Bandité střílí před sebe, na skaliska. Do zad či možná mírně ze strany se hrne vojenská kavalerie. Předpokládám, že banditům vpadnou do zad nebo do boku. Old Shatterhand zcela nepochopitelně vyhodnotí situaci tak, že vojáci netuší, že jdou těm lumpům na mušku, vystrčí většinu svého velikého těla z úkrytu a křičí "Pozor, budou na vás střílet!" Tímto vystavil riziku sebe, ale všichni víme, jak to dopadlo. Každopádně - myslím si, že by vojáci neměli přes dusot kopyt a střelbu šanci jej slyšet a hlavně sami přece slyšeli a viděli, že se tam střílí, tudíž jako profesionálové by neměli nikomu vletět do pasti. Atd. atd. Je to film, nemá cenu to tak moc řešit, muselo to takto skončit. Ale zpět k příběhu. Je smutný, silný, má spád a hlavní hrdinové si opět získávají diváky svoji neohrožeností, statečností a smyslem pro spravedlnost. Čím starší jste, tím více asi vnímáte celou tu situaci kolem Vinnetoua a začíná vám být jasné, že tohle prostě nemůže skončit dobře. Smyčka se stahovala až příliš rychle, dobře a jistě. (25.05.2017)

V detstve som mal tento diel asi najradšej, ale s odstupom času sa už skôr smejem vtipným akčným eskapádam dvoch hlavných hrdinov. Po tejto Mayovke už nemali pravdepodobne ďalšie radšej vznikať. Rozhodne, je to veľkolepý záver tejto trilógie, ale bohužiaľ veľmi veselý nieje, ale nie som ani rád, že Vinnetou sa zase objavil v seriáli. Posledný výstrel má stále svižný príbeh, ale čo sa týka hlavného zloducha, už to nie je úplne ono. Cornel a Santer boli ako zloduchovia lepší. A hrozne veľa robí aj super hudba Martina Böttchera. (07.02.2015)

„Pije ohnivou vodu. Kdo pije, nedrží slovo!“ V r. 1965, kedy mal Posledný výstrel premiéru, som ešte nebol ani zďaleka na svete, ale dostal sa ku mne ako k dieťaťu/puberťákovi v 90. rokoch vďaka ustavičnému reprízovaniu na Nove. Takže Winnetouova smrť vo mne zanechala tragickú traumu na celý život. Z toho dôvodu filmu mnohé odpúšťam a na logické hovadiny sa pozerám s tolerantným úsmevom (banditi si večer, ešte sa len očividne zmráka, líhajú spať, zrazu do toho vtrhne Winnetou, začnú ho naháňať, strih, Winnetoua stále naháňajú a je jasný deň – to ho naháňali osem hodín v kuse?). Kladne hodnotím priamočiary príbeh s minimom postáv (oproti takému Pokladu na Striebornom jazere, ktorý bol pomaly až tímovkou), zaujímavého ústredného zloducha (ktorý je v rámci možností čestný, pochopiteľne až na to finálne svinstvo v skalách), prekrásnu výpravu, oči v dobrom ťahajúce (hoci z historického hľadiska azda absurdné) pestrofarebné kostýmy, veľkolepú akciu (bizarná scéna s plťami, kde správňak Old Shatterhand neváha zapáliť polovicu vodných tokov vo vtedajšej Amerike, aby dosiahol svoje), davové scény (na filme sa očividne nešetrilo). Trocha ma zaskočili početné (pseudo)humorné vsuvky (súvisiace prevažne so Samom Hawkensom). Ak tvorcovia vedeli, ako to chcú zakončiť, a to vedeli, mali to celé poňať o poznanie temnejšie od samého začiatku. Ale z nostalgie neviem ísť pod 4*. V r. 1998 vzniklo absurdné, 170-minútové (!) pokračovanie so 69-ročným (!!) Pierreom Briceom, vychádzajúce zo šialenej myšlienky, že guľka, ktorá Winnetoua zabila, ho v skutočnosti nezabila (!!!), ale celý čas žil v jaskyni (!!!!). (26.07.2020)