Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů... Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova... Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (69)

Karlas 

všechny recenze uživatele

Klasická pohádka O červené pančošce, kterou křesťanská západní společnost skládá, po sto padesáté, pokání za vinu druhé světové války. Proč je jedním z tvůrců i Tomáš Töpfer, to nemusíme zdůrazňovat. Téma budující na populárním sloganu "My nikdy nezapomeneme", asi dokáže zaujmout vždy. Tak si zase nabacejme na zadeček a sedněme si k televizi. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Töpferova šoa na mně překvapivě zapůsobila až velmi pozitivně. Popravdě, chvílemi jsem u druhé části přemýšlel i o plném počtu. Snad mně brzdila částečná Klářina naivita a možná úplný závěr, nicméně i tak je snímek v mých očích nadprůměrně zvládnutý. Vtažena do jejich osudu sdílí to, co pro ně bylo připraveno .Byl to jejich odvěký úděl, nicméně o její vině rozhodli sami. Ani tento druhotný příběh mi nezkazil celkovou atmosféru, jenž od druhého dílu nabývá na silné reálnosti. Výborné herecké výkony z první části zde dosahují skvostného vrcholu a vše dolaďuje skvělá režie a dokonalý hudební doprovod. Také vícejazyčnost je perfektním detailem, jenž je u tohoto tématu prakticky nezbytnou nutností. Připomenutí a pocta dětskému představení Brundibár mně potěšila velice. K dokonalosti chyběly snad jen reálné postavy z ghetta, které se na představení ve skutečnosti podílely (např. Freddy Hirsch). Prolínání scén představení a transportu, bylo opravdu výsostné. Dvojdílný TV film, který by si zasloužil celovečerní zpracování. Velmi příjemné, filmové překvapení z domácí tvorby. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Zajímavý námět, který ovšem sám o sobě není dost silný nato, aby utáhl takovou stopáž. Autoři se tak uchylují ke zbytečně dlouhým sekvencím, které rekapitulují víceméně známé praktiky šikanování, transportování a věznění Židů za druhé světové války, vedlejší příběhy už nemají tolik originality, chvílemi i nudí svou obyčejností. Téma holocaustu je již natolik vytěžené, že další film na toto téma vyžaduje velikou dávku osobitosti a invence, větší, než se podařilo přes dobré úmysly vtělit do vyprávění zde. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Doslova a do písmene příběh, jak kdyby ho autoři zamýšleli zařadit do čítanky pro základní školy, se všemi několika málo klady a mnoha zápory, co takové pojetí přináší. Tedy: a) řemeslně hodně dobře zpracováno b) hrůzy války nejsou vyjádřeny moc sugestivně, takže nehrozí, že by děti utrpěly nějaký šok c) Němci jsou zobrazeni v drtivé většině zlí, což je ok, Češi tak na půl dobří a na půl zlí, což dejme tomu je taky ok, i když v určitých momentech to zavání zbytečným sebemrskačstvím... zato Židi jsou naprosto a bez výjimky dobří, což moc ok není. Jakoby se autoři báli přisoudit některému z nich jakkoli malou špatnou vlastnost, aby si nějaký myslitel neřekl, hele, on se rád dloubal v nose, tak to si ten holocaust tak trochu zaslouží. Jakýto rozdíl třeba oproti takovému Artu Spiegelmanovi, který své souputníky nešetří a Židé v jeho komiksu velmi realističtí, i když vypadají jako myši. No a zejména ve druhém díle se k záplavě méně uvěřitelných postav přidává i hlavní hrdinka, která vůbec nevyspěla přes všechny hrůzy, které sice ve filmu zobrazeny nejsou, ale které prožít musela, a stále se chová jak malá bezstarostná holka. PS: Zklamáním je pro mě i název filmu. Čekal bych cyklistu v každém druhém záběru, a on se tam mihne jen jednou v podobě doktora, který navíc jezdí na kole jen proto, že mu Němci zabavili auto. ()

Pragrik 

všechny recenze uživatele

Pro mě jako historika toto téma je velice zajímavé. Nebál bych se promítnout část tohoto filmu i ve školách. V Terezíně i Osvětimi jsem byl a dokonce jsem si vyslechl tématické přednášky. Proto samozřejmě vidím pár historických nedostatků, ale celkové vyznění tohoto vážného tématu shledávám velice kladně. Je zde zachycen okamžik, kdy židovská komunita musí být označena hvězdou, musí se přizpůsobovat okolí. Také stěhování do Terezína a v poslední části filmu i realita Osvětimi a celkové osvobození. Přesto je celková stopáž snímku poměrně dlouhá a vyrovnanost napětí a scény dvou dílů nevyrovnaná. Scénář a námět by se dal zpracovat ještě lépe. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (7)

  • Námět ke scénáři Tomáše Töpfera je volně inspirován životem Evy Erbenové podle její knihy "Sen" a kresbami Helgy Weissové. Vzpomínky Erbenové rovněž adaptuje snímek O zlém snu (2000). (MurielRezek)
  • Snímek je pojmenovaný podle kabaretu, který se hrál na půdě terezínského ghetta. (agass)
  • Ačkoli se děj filmu odehrává v Praze, filmování probíhalo v Liberci. Štáb se podíval například na libereckém nádraží nebo do Masarykovi ulice, které se natáčely záběry, odehrávající se před vilou. Dále se filmovalo v Teplicích, v Klášteře Osek, na rozhledně Proseč, v Terezíně v koncetračním táboře a na nádraží v Respenavě. (karda1)

Související novinky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

21.04.2014

Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (více)

Reklama

Reklama