Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (426)
Nejlepší sci-fi anime, co jsem měl doposud možnost vidět. Myslím, že bude těžko překonána. I když Akira je velmi silný soupeř a Ghost vyhrál takříkajíc o "prsa" (nejspíše díky rychle nastavenému tempu, které vydrželo po celý film). Film má určitě hlubší myšlenku, než se na první pohled a na první shlédnutí zdá. V hlavě z toho mám pěkný mišmaš. Co mu nelze upřít je určitě krásná animace, povedená akce a hlavně sci-fi nádech, prostředí, atmosféra a neotřelá zápletka. Ve všech směrech špička svého oboru. Určitě stojí za vidění. Za zmínku stojí určitě i hudební doprovod. 25.2.2019 Ha! Tak vidět tuto klasiku na velkém plátně v kině Aero, to bylo něco neskutečného. ()
Je možné v moderním světě stvořit umělý život? Umělou inteligenci která se v ničem nebude lišit od lidské mysli uktryté ve fyzické schránce mozku? Může mít taková AI duši? A co je to vlastně duše? Jsou to jen zážitky a vjemy formující naši mysl, a nebo je to něco víc? - Takové otázky klade film Ghost in the Shell - dokonalé filosofické sci-fi, cyberpunk který redefinoval žánr anime a který spolu s Blade Runnerem nesnese srovnání s žádným jiným filmem v historii. ()
Myšlienkovo orientované vcelku sebastredne, niečo v štýle: "Som to stále ja, aj keď mám sklenené jaja? Výtvarne ok, hoci samozrejme i tu sa vyjaví: ak nemáš veľké kukadlá do komixu nelez! Myšlienka cielenej straty minulosti je podnetná, deje sa i dnes, i keď oveľa sofistikovanejšie, cez reklamu a kultúru. Napriek všetkým výhradám, príbeh dokáže zaujať, ale to vyznenie v štýle: "Poďme si zabrowsovať po nete, veď je to tak úžasné!!", zráža celkové hodnotenie len k miernemu nadpriemeru. ()
Ghost in the Shell, co by komplexní fikční svět, jako snad jediný svým filmovým zpracováním naplňuje kyberpunkovou ideu v nejvyšší možné dokonalosti v duchu technologických amalgámů kyberprostorových abstrakcí (atrakcí ;-)) Williama Gibsona, Bruce Sterlinga a později především Neala Stephensona. Přinejmenším se světem W. Gibsona zde lze nalézt analogie dostatečně silné, aby bylo lze rozpoznat odkud vítr vane. A že v případě Ghost in the Shell vane opravdu razantně. Především ve vyjádření kyberprostoru (matrixu, metaverza) jako alternativní reality, která tu není popřením reality „skutečné“, nýbrž spíše jejím prodloužením, rozšířením, nadstavbou. Tato dichotomie sdílené reality zde existuje v symbióze, která si naprosto odpoušťí konzervativní a zpátečnické tendence některých pseudoprogresivních filmových výtvorů, jenž ji staví do nemilosrdného duelu kdo z koho – lidé vs. stroje, fyzická rovina vnímání vs. neuro-synaptický klam - (viz Matrix Trilogy). Ve světě Ghost in the Shell se konflikty a mýty pohybují na vyšší myšlenkové platformě, tzn. že tu jsou staré dualismy duch/stroj prezentované bez zbytečného akcentu na jakýsi mýtus boje dobra se zlem v podobě dehumanizované strojokracie. Tento mýtus je nahrazen postmoderním mnohovrstevnatě stratifikovaným světem, jenž je tvořen hustou informační sítí, jejíž nodální uzly představují centra vlivu politických, ekonomických, technologických a sociálních struktur. Světem, kde jde technologická emancipace ruku v ruce s emancipací genderovou (A.I., jež nabývá statutu autonomně uvažující entity je pro kyberpunk stejně typickým prvkem, jako silný a vůdčí ženský charakter, zde prezentovaný majorkou Motoko). Anime forma kyberpunkovému prostředí rozhodně neuškodila – právě naopak (kdyby Mamoru Oshii podobně zpracoval slavného Neuromancera, rozhodně by se neměl za co stydět a lidstvo by se konečně dočkalo adaptace Gibsona na odpovídající úrovni). Jestli někdy hollywoodčané vyrobí hraný remake, kde bude Motoko hrát Milla Jovovich, Batoua Keanu Reeves a šéfa sekce 9 Aramakiho Morgan Freeman, nechci to vidět (budu se dívat jen škvírou mezi prsty ;-)). Nicméně abych to zbytečně neprodlužoval: Ghost in the shell nemůžu než doporučit a to ve všech formách, které jsem měl možnost vstřebat a to všem, kdo se nebojí pohledu do syntetických duhovek kybernetické krásky Motoko. ()
Na úvod bych rád uvedl, že rozhodně nepatřím do žádného anime fanklubu. Je celkem zřejmé, kde Matrix čerpal inspiraci. Moc se mi líbila myšlenka snímku a všechny možné nápady spojené s umělou inteligencí. Nechce se ani moc věřit, že snímek pochází z roku 1995. Scénář byl opravdu velmi vizionářský. Velmi mě překvapil poměrně hezký vizuál a obrovské množství detailů. Bohužel cítím jakýsi nenaplněný potenciál ohledně děje. Jednotlivé scény nebyly nijaj zvlášť zajímavé a mnohdy vyznívaly trošku do ztracena. Děj je hodně překombinovaný a těžký na vstřebání. Celkové dojmy jsou tedy hodně rozpolcené. [50 %] ()
Galerie (79)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (11)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
Reklama