Světlo mého života

Po famózním In Fabric jsem se dostala v deset večera na Light of My Life a měla sakra co dělat, abych neupadla do limbu. Toto spací postapokalyptické drama nabídne akorát tak několik oduševnělých dialogů, zamyšlení nad životem a pak už jenom nudu, nudu, nudu. Není tu představen skoro žádný náznak okolností zkázy a celý příběh je prosté špatně vykonstruován a nezajímavě natočen. Affleck tady jen litá od baráku k baráku a nesmyslně se potýká s lidmi, jejichž pravou tvář by vzápětí raději nepoznal. Víceméně se tu ani nedočkáte moc velkého herectví. Tohle pro mě bylo opravdu velké nic a třeba oproti Cestě s Viggem Mortensenem je toto indie silně nezajímavé. KVIFF 2019 (03.07.2019)

Popravdě jsem se bál, že tohle bude zase jedna z těch užvaněných dvouhodinových slátanin. Nicméně osobní účast Casey Afflecka na projekci mě donutila jít.A díky za to. Hltal jsem všechno co mi bylo servírováno a spokojeností jsem jen kvetl. To, že téma je podobné zde v komentářích uvedeným seriálům a hrám vůbec nevadilo, protože Casey ho uchopil po svém a vložil do něj své starostlivé otcovské srdce. V tuto chvíli to byla nejlepší projekce 54.KVIFF a pět hvězd je naprosto zasloužených. Jen malé postesknutí: škoda, že nemohla dorazit i Elisabeth Moss, nu asi nedostala výjezdní doložku z Gileádu :-D (30.06.2019)

Světlo mého života má velmi jednoduché poselství, přesto se nejedná o jednoduchý snímek. Po prvních pár minutách, kdy si vyslechneme podobenství o falešném Noemovi nás film pomalu vtahuje do postapokaliptického světa, ve kterém vymřely téměř všechny ženy. Jako divák jsem neustála bilancovala, kterým směrem se snímek vlastně vydá. Bude to dobrodružná až akční pecka o silném otci ne nepodobná Cestě? Bude to hloubavý film o odhalené lidské povaze? Přiznám se, že skutečný směr jsem neobjevila až do závěrečných minut a popravdě ve mně tohle Světlo stále ještě zraje. Těžko vyjádřit pozitivní pocity bez spoilerů, tak aspoň všem vřele doporučuji. (04.07.2019)

(6/10). Jsem rád, že se od půlky film se film začal někam hýbat.. Konečně to začalo mít nějaké tempo a nebyly to jen nekonečné dialogy.. Začala hrát konečně nějaká hudba.. Nevadí, že depresivní, ale aspoň nějaká.. Vadilo mi to nekonečné ticho, které tento film zpočátku dělal tak nudným.. Nakonec všechno dobře dopadlo a druhá půlka to v rámci možností zachránila. (06.11.2019)

Po všech těch komorních filmech o apokalypse, ve které se objevují jen 1-2 přeživší a celou dobu vedou jenom dialogy, jsem si myslel, že tohle je konečně zas po dlouhé době ten, který mě nebude nudit a bude v sobě mít i něco víc, než jen klasickou šablonu. No... to první se stalo, až s výjimkou třetí čtvrtiny, která mě nudila poměrně hodně a to druhé se nestalo. Každopádně první polovina byla (a dost mě to překvapilo) naprosto úžasná. Doslova jsem si užíval tu pomalou atmosféru složenou z úžasné kamery, pochodování dvou hlavních hrdinů - otce a jeho dcery - po lese a vedou dialogy, ze kterých se pomalu dozvídáme, co se vlastně ve světě stalo. Fakt mě to hodně bavilo, dostal jsem se do té pochmurné atmosféry a o nudě by v tuhle chvíli nebyla ani řeč. Bohužel v druhé polovině to šlo výrazně dolů a zapadlo to do té klasické šablony, včetně toho, že úplně všechny zvraty se dají odhadnout poměrně brzo, aspoň od té chvíle, kdy víme, co se se světem stalo. A taky to dost věcí, jak je u těchto filmů snad zvykem, nevysvětlí - Ta nákaza se vzala odkud? A ta holka se nenakazila proč? Jak moc se svět do té doby změnil? On totiž není ani pořádně naznačen a těžko říct, jak moc se změnilo jeho fungování. Žádný extra zajímavý závěr tady rozhodně nebyl, ale zase z toho byla cítit nějaká depka, takže aspoň něco to předalo. A je tu i pár myšlenek, ale všechny jednoduché a dost jednoduše podané. Celkově se mi to celkem i líbilo, jen první polovina je na nesrovnatelně lepší kvalitě, jak ta druhá, která to shazuje dolů. 3* (05.03.2020)