Z mého života

Po letech jsem se znovu podívala na tento pamětnický snímek. Jedná se o životopisný film hudebního skladatele, lze tedy předpokládat, že bude naplněn hudbou. Čeho je ale moc, toho je příliš a to jsou v tomto případě hudební ukázky. I když se jedná o operní pasáže výpravné a s početným komparsem, jsou většinou veřejnosti známé. Život jejich autora už tak známý není, proto by nezaškodil podrobnější pohled do jeho soukromí. Karel Höger se své role zhostil jako vždy se ctí. Dost možná nebyl Bedřich Smetana takový bouřlivák a jeho život byl málo barvitý, aby bylo co natáčet a skandalizovat autora nejkrásnější české hudby ve vlasteneckém filmu by bylo trestuhodné. S potěšením jsem se jen dívala a poslouchala. (08.02.2014)

Na jedné straně vynikající Karel Höger a scény typu úžasné montáže před položením základního kamene Národního divadla, Smetanova mimopražského pobytu, a přehrávání motivů z Vltavy a velmi dramatického ohluchnutí. Na straně druhé ale jakási Krškova režijní nenasytnost, kvůli níž se ve filmu na úkor děje roztahují sáhodlouhé výjevy ze Smetanových oper, které - natočené bůhvíproč v exteriérech - vypadají spíš jako od Otakara Vávry. Dal bych tři hvězdy, jenže Z mého života je ještě něčím jiným než oslavou Bedřicha Smetany a jeho krásné hudby. Ona se totiž při jeho natáčení sešla taková jména jako Talich, Blachut, Podvalová, Žídek, Bednář, čímž pro současného diváka a posluchače vzniklo vlastně něco jako dokument na druhou... A za to tu čtvrtou hvězdu prostě dám. Škoda, že dnes už se takových snímků, z nichž by sálala oprávněná česká hrdost a pýcha, zřejmě jen tak nedočkáme. (02.06.2013)

Je to především velkolepý oslavný hold a pouze maličko vlastenecký životopisný film. Jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a zakladatel moderní české národní hudby Bedřich Smetana je osobou minulosti, které se holdy přirozeně a jednoduše skládají. Ovšem tyto pocty se nevydávají za životopisné filmové dílo! Smetanova Má vlast je úchvatnou a strhující symfonickou básnickou skladbou. Je podmanivá ve svých tónech nesmrtelné věčnosti! Smetana byl významnou postavou a zanechal stále účinný hudební odkaz, tento film po velikosti a významu jen nesměle a z dálky vzhlíží a pokukuje, ale ani o metr se nepřiblíží. Zfilmované ukázky z několika oper jsou sice zajímavé, ale představují pouhé bezduché přeříkávání Smetanových výtvorů. Na vlastní životopis už nezbylo místo, děj zůstal v troskách a rozkouskován do nemnoha malých okamžiků. Mělo to být velkolepé představení, to se ale utápí v majestátních gestech patosu a v předčítání díla, byť vynalézavém. Nakonec, nejsilnějším zážitkem jsou fragmenty jedinečné Smetanovy hudby, a to je na životopisný film velmi málo. Hlavní postavou je hudební skladatel Bedřich Smetana (dobrý Karel Höger) a jeho ambice a ctižádost při utváření ryze českého hudebního proudu v kontextu s vlastní historií a celosvětovým společenským řádem. Z dalších rolí: oddaná mladá Smetanova manželka Bettyna (příjemná Zdenka Procházková), veselý společník, dobrý Smetanův kamarád a spisovatel Jan Neruda (sympatický Jaromír Spal), český poslanec a společensky důležitá osoba František Ladislav Rieger (zajímavý Bedřich Karen), vlivná götteborgská Smetanova příznivkyně paní Fröjda (elegantní Vlasta Fialová), nebojácný spisovatel, libretista a novinář Karel Sabina (sympatický Oldřich Lukeš), mladá a talentovaná spisovatelka a libretistka Eliška Krásnohorská (půvabná Jana Rybářová), český vlastenecký poslanec Karel Sladkovský (Eduard Kohout), Smetanův vzor a významný hudební skladatel Ferenc Liszt (příjemný Štěpán Bulejko), bezstarostná Smetanova dcera Žofie (půvabná Ludmila Vendlová), povýšená, hrdá a dobrá operní pěvkyně Eleonora Ehrenbergová (zajímavá Jarmila Pechová), či žárlivý a nepřející kapelník Jan Nepomuk Maýr (Felix le Breux). Smetana byl velikán, jeho hudba je stále čarokrásná, ale tento životopisný film není důstojný k jeho významu a odkazu! (29.09.2016)

Vlastní životopisná linka se mi líbila dost, a to Högera nijak zvlášť nezbožňuji. Mám ráda tenhle Krškův styl, jeho roztomilé herce (Cupák, Rybářová), roztomilé dialogy, Pečenkovu kameru, přes značnou idealizaci a naivitu citelné napětí i smyslnost. Dlouhé ukázky z oper jsou sice obohacující a jejich výprava velkolepá, ale přecejen příjemné plynutí filmu svou statičností zbrzdily. (11.05.2008)

Není pochyb, že tento film je neobvyklý a že víc než kterékoli jiné dílo naší kinematografie vyžene na ostří spor „pro a proti", tím spíše, že je věnován osudům tak velké postavy naší národní hudby, jako je Bedřich Smetana. Autor scénáře — zřejmě ve snaze neopakovat ani v nejmenším methodu dřívějších našich i zahraničních životopisných filmů — zvolil cestu, která ho nakonec přivedla nikoli k obrazu Smetany jako dramatické postavy, ale k rozkouskovaným ilustracím ze skladatelova života, počínaje göteborským pobytem až téměř do jeho smrti, a k přehlídce jeho operní tvorby. Větší dramatickou roli než Smetana sám tu má jeho hudba — je to vlastně film o Smetanově hudbě, méně už o Smetanovi. Scénář byl přeplněn ukázkami z jednotlivých oper, a tak zbylo jen skrovně místa k vysvětlení skladatelovy životní cesty, toho, jak se dobíral svého hudebního, čistě národního výrazu, pro který ho milujeme. Smetanův osud je tu obsažen jen v narážkách a poznámkách, často srozumitelných jen dobrým znalcům jeho života. Vytvořit Smetanův filmový životopis byl náročný úkol. Film důstojným způsobem ukazuje letmé záběry ze skladatelova života a úryvky oper. Filmový přehled 38/1955 (09.11.2009)