Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba

Stará trilogie sice v atmosféře dokázala působit o chlup silněji, ale proti návalům kritiky na adresu první kapitoly kronik daleké galaxie se ohrazuji celkem pravidelně. I po letech mi vadí až násilný kontrast repetetivních politických debat a dětské nálady v čele s nespletou Jar Jarem, ale kouzelná Padmé, mladý Obi-Wan nebo temný Darth Maul jsou natolik úžasní, že se výtky rozpadnou jako mávnutím světelným mečem. Největším překvapením přesto zůstává fakt, že dvě nejslavnější scény (závod kluzáků a finální Duel of the Fates) by i dnes byly v každém dobrodružném blockbusteru událostí roku. (20.05.2006)

Epizoda I má jistě mnoho záporů, které jsou hystericky zveličovány všude kolem, takže raději zmíním klady, kterých také není málo. Lucas představil další várku ikonických postav v čele s Padmé Amidalou a Darth Maulem. Herci pod vedením Nessona, McGregora a Jacksona hrají rozhodně vyšší ligu než jejich předchůdci z první trilogie. Závody kluzáku patří mezi highlighty celé ságy a epický závěr je nejlepším soubojem světelných mečů, který se kdy ve Star Wars odehrál. (15.10.2022)

A je to tu, Hvězdné války pokračují, či spíše začínají. George Lucas se ukazuje jako schopný obchodník, nové přírustky do své hvězdné ságy uvádí jako nutnou část příběhu, kterou je ještě třeba dovyprávět, zároveň je však jasné, že útočí zejména na komerční potenciál. Nemám mu to za zlé, jen je škoda, že se pod přívalem nových efektů ztrácí kvalita příběhu. Rozhodně nechci tvrdit, že nejsem spokojen, neboť tento díl je vcelku slušný a mám ho rád, přesto nesnese srovnání se svými staršími předchůdci, v němž vyznívá jen jako velmi slabý příbuzný. Mezi jeho největší klady patří krom skvělého zpracování vizuálních efektů zejména vykreslení minulosti některých starých známých, zejména pak Obi-Wana Kenobiho a mladého Anakina Skywalkera, který tu však zatím figuruje na velmi trapné úrovni (avšak je zřejmé, že seznámení se s touto jeho etapou života je nutné zejména k uvědomění si jeho vztahů s matkou a dalšího vývoje postavy). Na druhou stranu jsou zde postavy nové, které jakoby měli nahradit původní hrdiny, jenže neuvěřitelně ubohý Jar Jar Binks na Chewbaccu prostě nemá (a to ani omylem); lepší je to pak s Darth Maulem, kterého jsem si velmi oblíbil a je mi docela líto, že moc dlouho nevydržel. Dalším kladem jsou zejména souboje, které získaly oproti předchozím dílům na dynamičnosti a jsou velmi zábavné. Každopádně chápu důvody natočení této nové trilogie a ačkoli se nevyrovná té původní je nutné poznamenat, že má očekávání i celkem splňuje, navíc co čekat od prví epizody, která je okolním dílům na míle vzdálená. (20.08.2006)

Jestliže tahle sága měla někdy nějaké charisma a kouzlo (kouzlo sci-fi pohádky pro dospělé), tak v nových dílech ho definitivně ztratila - respektive bylo nahrazeno dokonalými počítačovými efekty a filmovými triky. Z dospělácké pohádky se stala vizuálně dokonalá filmová infantilnost... (10.07.2007)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)