Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (71)

Skřivánci na niti (1969)

  • Zatímco při práci na scénáři předchozí adaptace předlohy Bohumila Hrabala, Ostře sledovaných vlacích (1966) prý Jiřímu Menzelovi "pro dramatizaci stačilo přeházet jednotlivé situace, ale tady se musel najít jiný klíč, protože povídky v předloze byly dost nesourodé, spojovalo je jen prostředí a některé postavy." Věděl, že musí nalézt nit, na kterou pak jednotlivé postavy a jejich příběhy navlékne jako korálky. Nakonec nalezl klíč v politickém vtipu z padesátých let, v němž se po politickém školení v továrně přednášející zeptá, zda mají dělníci nějaké dotazy. Jeden vstane řekne: "To je hezký, že máme socialismus a budeme mít komunismus, ale kde je máslo, kde je maso a kde je chleba?" Přednášející zaskočeně odpoví, že o tom bude mluvit příště. Když proběhne následující školení a opět přijde na dotazy, jiný dělník řekne: "To je hezký, že máme socialismus a budeme mít komunismus, ale kde je máslo, kde je maso, kde je chleba a hlavně: kde je ten dělník, co se na to ptal posledně?" (NIRO)

Otakar Vávra

  • Jeho student Jiří Menzel ve své autobiografii "Rozmarná léta" vzpomínal na svou cestu do USA v souvislosti s filmem Ostře sledované vlaky (1966). V den jeho třicátých narozenin tehdy Cech amerických režisérů (Director's Guild of America) uspořádal oběd, na kterém "se mnou kolem stolu seděly režisérské hvězdy, výkvět amerického filmu. Delbert Mann, Billy Wilder, King Vidor, Arthur Penn, Mike Nichols, Fred Zinnemann, nevím, jestli si je všechny dobře pamatuju. Můj průvodce mi je představoval a já byl na rozpacích, protože jsem sice znal některá jména, ale vůbec jsem neznal jejich filmy. U nás se promítal jenom Mannův film Marty, jinak byly americké filmy v kinech vidět zřídka a na FAMU jsme se o amerických filmech taky moc neučili. (...) Všichni mi upřímně dávali najevo, že se jim náš film líbil. Byl jsem pro ně exot a po Kadárově filmu byli zvědaví na tu malou evropskou republiku, kde se rodí dobré filmy. Cítil jsem hrdost na to, že jsem Čechoslovák. Říkali mi, že jsem jistě poučený z amerických filmů, a mysleli to jako pochvalu. Říkali mi, že Vlaky mají scénář vystavěný podle vzorů nejlepších filmů Johna Forda, ale já jsem od Forda kromě jediného filmu, Přepadení, nic neznal. Poděkoval jsem za tu pochvalu, ale v duchu jsem si říkal: Ford neford, měli byste, blbci, vědět, že to všechno mne naučil můj pan profesor Vávra." (NIRO)

Rudolf Hrušínský

  • Režisér Jiří Menzel, který jej obsadil hned do několika nezapomenutelných filmů, o počátcích jejich profesního i osobního přátelství později napsal: "Měl jsem ho rád od dětství. Hrál v českých filmech většinou floutky a záporné role buržoazních synků. Už tím mi byl sympatický. Rozmarné léto jsem si bez Rudolfa nedovedl představit a donesl jsem mu scénář do jeho vilky v Nuslích. Vzal ho mezi dveřmi do ruky a nic mi neřekl. Pak jsem se za ním rozjel na chatu do Plané nad Lužnicí. Byl tam sám, seděl nad splávkem, mlčel a koukal do vody. Sedl jsem si vedle něj, mlčel a koukal taky. Nechtěl jsem ho rušit. Za celé dopoledne jsme si řekli tak asi dvacet slov. Na otázku, jestli scénář četl, jen pokýval hlavou. Jestli se mu scénář líbí, jsem se už zeptat neodvážil. Vzal jsem sebou do Plané cívkový magnetofon a pouštěl mu Nata Kinga Colea. Coleův medový hlas se hodil do toho slunného odpolene, klidné hladiny řeky a palouku na protějším břehu. Když dozněl jeho Star Dust, Rudolf se nadechl a dlouhe a něžně vydechl: 'Ještě!' To bylo jedno z těch dvaceti slov." Toho dne pan Hrušínský neulovil nic, jen si užíval klidu, a pak "vstal, složil rybářské nádobíčko, svým suchým způsobem sdělil rybám, kterou část jeho těla můžou políbit, a se mnou se rozloučil. Pak mi řekli, že se Rudolf šel podívat do kina na Vlaky a vzkazuje mi, že se mnou bude rád točit." A k jejich vztahu o mnoho let později Menzel ještě dodal: "Nedá mi to, ale musím se pochlubit. V jednom časopise pro mládež se zeptali Rudolfa, co říká Chaplinovu výroku, že filmař by měl v očistci vidět všechny svoje filmy. Rudolfova odpověď je pro mne nad všechny medaile: 'Těším se na filmy Jirky Menzela.'" (NIRO)

Život Rogera Eberta (2014)

  • Český režisér Jiří Menzel vzpomínal na jejich setkání v časech, kdy už byl Ebert vážně nemocný: "Měl rakovinu hrtanu, nemohl mluvit a se svým okolím komunikoval jen prostřednictvím malého notýsku, do kterého psal, co nemohl říci. Uvítal mne rozzářeným úsměvem. Udivilo mne, že se ke mně hlásí, a zeptal jsem se ho, jestli ví, kdo jsem. Něco zapsal do notýsku a strčil mi to pod nos: 'Floating Film Festival'. Potěšilo mne, že si mne pamatoval. Před šestnácti lety jsme se potkali na festivalu v Karibském moři a on mi tehdy řekl něco, co mi na mnoho dalších dnů i let povzbuzovalo sebevědomí. Řekl mi tenkrát, že díky svému povolání filmového kritika musel týdně vidět desítky filmů. Zhlédl stovky filmů ročně, během života tisíce filmů recenzoval. Ale že jeden zážitek mu nikdy nevymizí z hlavy, a to ten, který měl z Ostře sledovaných vlaků. Zeptal jsem se ho po letech, jestli ten jeho výrok pořád platí. Horlivě zakýval hlavou, že ano." (NIRO)

Jiří Menzel

  • Finanční odměna za Oscara za film Ostře sledované vlaky (1966), kterou obdržel v Československu, stačila ve své době na to, aby si režisér zakoupil vůz trabant. Na konci 70. let stálo bakelitové vozítko z NDR 36 500 Kčs a bylo nejlevnějším autem vůbec. (sator)

Obsluhoval jsem anglického krále (2006)

  • Velmi komplikovaný vývoj snímku shrnul Jaroslav Sedláček v roce 2006 takto:
    - 1986: První opravdu doložitelná zmínka o tom že se pracuje na filmové adaptaci "Anglického krále". Vedoucí 1. dramaturgické skupiny na Barrandově Jiří Blažek oznamuje, že režisérem filmu bude Karel Kachyňa.
    - Květen 1990: Filmové studio Barrandov kupuje filmová práva na Hrabalův román. Opční právo má na čtyři roky.
    - Leden 1993: Barrandov je privatizován společností AB Barrandov, nicméně práva na "Anglického krále" nejsou z rozhodnutí ministerstva kultury součástí privatizace.
    - Prosinec 1993: Hrabal prodává filmová práva rovným dílem společnostem Perathon Film (producent Joseph Vilsmaier) a Studiu Sirotek (Jiří Sirotek). O rok později Perathon Film prodává svůj podíl Sirotkovi. Režisérem filmu má být Karel Kachyňa, scenáristou Václav Nývlt, jehož podpis najdeme mj. pod Ostře sledovanými vlaky (1966).
    - Duben 1995: Sirotek podepisuje s Hrabalem dodatek k původní smlouvě, který mu umožňuje volný výběr scenáristy i režiséra.
    - Červen 1995: Sirotek oslovuje ke spolupráci Jiřího Menzela. Ten svůj vstup do projektu podmiňuje souhlasem Kachyni, ten je však proti, proto Menzel od projektu odstupuje.
    - Prosinec 1995: Kachyňa znovu kupuje od Hrabala práva. Ve smlouvě se praví, že Hrabal "neuzavřel a neuzavře" žádnou podobnou smlouvu s někým dalším. Režisér spojuje své síly se společnostmi Fronda Film (Jiří Pomeje) a Whisconti (Pavel Melounek, David Prudký). Opční právo mají na pět let.
    - Leden 1996: Jiří Menzel se domnívá, že Kachyňa o látku ve skutečnosti nestojí, protože točí jiné filmy a seriály, a podepisuje s producentem Sirotkem smlouvu na scénář a režii "Anglického krále". Vzápětí poté Kachyňa veřejně oznamuje svůj prosincový obchod. Menzel se setkává s Hrabalem a ten podpis pod smlouvou pro Kachyňu a společnosti Fronda Film a Whisconti odvolává. Právníci se přetahují, na čí straně je právo.
    - Červen 1996: Menzel dokončuje první verzi scénáře. Hrabal ji opatřil připomínkami, které Menzel zohledňuje do druhé verze. Podle Sirotka se začne točit na jaře 1997.
    - Leden 1997: Sirotek spojuje síly s televizí Nova. Přípravné práce na filmu mají začít od dubna 1997.
    - Únor 1997: Po pádu z okna nemocnice umírá Bohumil Hrabal.
    - Červen 1997: Menzel vydává tiskové prohlášení, v němž Sirotka obviňuje ze lží, povodů a nemravného chování. Práva, která Menzel pro Sirotka získal od Hrabala za 50 tisíc korun, Sirotek prodal Nově za 4,5 milionu Kč. Nova chce vedle filmu natočit i seriál, což je pro Menzela nepřijatelné. Od projektu odstupuje a veřejně se omlouvá Kachyňovi.
    - Říjen 1997: Objevuji se zprávy, že se chystá spojení obou konkurenčních projektů.
    - Listopad 1997: Sňatek z rozumu se odkládá. Pro látku se hledá nový režisér.
    - Červen 1998: Poprvé se v souvislosti s "Anglickým králem" zmiňuje jméno Jana Svěráka.
    - Červenec 1998: Menzel sešvihal Sirotka na festivalu v Karlových Varech proutkem.
    - Srpen 1999: Umírá Václav Nývlt. Vladimír Železný odchází s "novou" Novou na Barrandov, práva na "Anglického krále" zůstávají společnosti ČNTS.
    - Leden 2000: Práva kupuje od společnosti ČNTS producent Rudolf Biermann.
    - Březen 2000: V tisku se objevuje informace, že "Anglického krále" se ujme scenáristicko-režijní tandem Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. Jan Svěrák to komentuje slovy: "Přeji kolegům hodně úspěchů, ta látka je prokletá."
    - Únor 2004: Scenárista Evžen Gogela se dostal se svojí adaptací "Anglického krále" mezi pět nejlepších scénářů v soutěži o Cenu Sazky. Biermann protestuje u organizátorů, neboť vlastníkem práv je on, a Gogela je nucen ze soutěže odstoupit.
    - Březen 2004: Umírá Karel Kachyňa.
    - Duben 2004: Společnost AQS kupuje od Biermanna práva na film.
    - Červenec 2004: Hřebejk oficiálně potvrzuje svůj úmysl natočit Anglického krále.
    - Srpen 2004: Jiří Sirotek umírá na infarkt. Hřebejk odstupuje od projektu.
    - Září 2004: Majitelé práv paralelně oslovují ohledně možné spolupráce režiséry Jana Svěráka a Jiřího Menzela.
    - Říjen 2004: Menzel podepisuje smlouvu o smlouvě budoucí, zároveň se zavazuje napsat nový scénář.
    - Květen 2005: Menzel podepisuje smlouvu na film.
    - Listopad 2005: Na oficiální tiskové konferenci je představen projekt filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Producenty filmu jsou společnosti AQS a Bioscop.
    - Březen 2006: První klapka.
    - Červen 2006: Film, jehož rozpočet činí 84,5 milionuKč, je dotočen.
    - Prosinec 2006: Slavnostní premiéra v pražském kině Lucerna.
    - Leden 2007: Snímek je uveden do široké distribuce. (NIRO)

A pátý jezdec je Strach (1964)

  • Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)

Šíleně smutná princezna (1968)

  • Oba hlavní protagonisté pohádky Václav Neckář a Helena Vondráčková se měli spolu sejít před kamerou už o pár let dříve, a to v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky (1966). Helena tehdy však i přes úspěšné absolvování kamerových zkoušek z obsazení vypadla, a to protože svou výškou převyšovala Neckáře, což se nelíbilo režisérovi Jiřímu Menzelovi. (Lynette)

Související novinky

Zemřel herec Josef Somr

Zemřel herec Josef Somr

16.10.2022

Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)

Zemřel herec Jiří Hálek

Zemřel herec Jiří Hálek

19.12.2020

Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

Reklama

Reklama