Rodina Sopránů

Příběh je situován do New Jersey a točí se okolo rodiny Tonyho Soprana, který se musí vypořádávat s běžným rodinným životem a tím "pracovním" - stane se totiž hlavou mafiánského klanu. Pochopitelně stres na sebe dlouho nenechá čekat a Tony se psychicky zhroutí a stejně jako ve filmu Přeber si to (Analyze this) začne tajně docházet na terapeutická sezení k psycholožce. Jenže Sopránovi nejsou komedií, ale mrazivým naturalistickým dramatem, který poukazuje na reálný život takového obyčejného mafiána na sklonku devadesátých let minulého století. Každý den není přeplněn akčními honičkami a přestřelkami v nablýskaných autech, ne každý den se hraje ruská ruleta, ale i tak je to vytrvalý boj o přežití. Děj plyne velmi pozvolna, většinou se hodně mluví (sprostá mluva je velmi frekventovaná); když dojde na akci, tak je velmi realisticky až naturalisticky zobrazená, až z toho mrazí, především když si uvědomíte, že seriál vychází ze skutečných událostí a příběhů. Většina postav představují zažité archetypy: ať už je to nejstarší hlava rodiny v podobě chladnokrevného dědečka s tlustými kulatými brýlemi, či parta obtloustlých mafiánů s doutníky, či namyšlenými mladými členy klanu, ověšenými zlatými řetězy a jezdící v drahých autech, apod. A pak tu jsou ty živější postavy - nic netušící dobráčtí sousedé, manželka unavená životem, pubescentní syn s dcerou, kteří pomaličku objevují pravdu o svém otci a především křehká psycholožka, která ačkoliv má opodstatněný strach ze svého pacienta, nedokáže mu odepřít lékařskou pomoc... (24.06.2011)

Nevím proč, ale vždy jsem si myslel, že tento seriál je sitcom - dokonce jsem si myslel, že to je o nějakých zpěvácích, sopranistech a myslel jsem si, že to bude nějaká blbost. Na štěstí ne a o to víc mě překvapilo, že to je docela drsná mafiánská jízda. Je to tam samej typickej Ital - snad už si ani nejde představit jiné víc italské typy, než ty, které máme tady. Nejmíň italskej z nich je zrovna James Gandolfini, kterej ale má zas jiné klady a hned od začátku si ke mě našel cestu sympatií a často i vtipu. "Té válce se dalo zabránit. Dostaly nás do toho cunnilingus a psychiatrie." První série je slušnej rozjezd a bez ostychů zaslouží krásné 4 hvězdy. Ostatní série jsem skouknul na jeden zátah a dá se říct, že kvalitativně jsou na stejné úrovni. Ale byly tam dvě nasrávky, které mě moc nepotěšily - za prvé někdy ke konci páté série, když tam byla dlouhá snová sekvence (snad přes půl dílu) a pak ty komatózní sny v 6. sérii táhnoucí se snad přes 3 díly. To mě tam fakt nebavilo. Taky ta teploušská dějová linka ze šesté série tam byla téměř násilně použitá, asi kvůli rozmanitosti obsahu. Co mě ale potěšilo, tak že návštěvy psychiatričky se sérii od série redukují a děj se víc soustředí na mafiánské praktiky a problémy v osobním životě. Všiml jsem si na sobě, že právě scény na terapii mě bavily vlastně nejmíň. Co dál dodat? Tenhle seroš se fakt povedl. Postavy jsem si vesměs všechny oblíbil, i když jsou to takoví parchanti. A Tony Soprano, to je neskutečné sebestředné hovado, neštítící se ničeho, ale postava napsaná skvostně. Hlavně to, jak furt něco žere (na Gandolfinim je to během těch let znát), ale i to, jak se snaží mít nějakej rodinnej život. Když jsem si někdy ve 4. sérii všiml, že jeden díl natočil Steve Buscemi, těšil jsem se, že se určitě objeví i jako herec. Toho jsem se dočkal v 5. sérii, ale asi jsem čekal, že toho předvede víc (obzvlášť když ho v úvodu vykreslili jako chladnokrevného zabijáka... a on se místo toho chtěl polepšit). Čeho jsem si všiml a přišlo mi to hodně zajímavé, tak ta všudypřítomná rakovina, která zabila snad stejně lidí, jak mafie... a když ne rak, tak infarkt. Hm, u Italů asi populární odchody ze světa. No a pak přišel konec. Hodně originální konec a hodně otevřený konec. Asi je škoda, že Gandolfini v roce 2013 zemřel, protože si dovedu představit, že by se dalo po letech z toho zas něco vyždímat. Což se ale ještě může klidně stát, když nevíme, jak ta poslední scéna vlastně pokračovala... Myslím, že jsem si těch 6 řad hodně užil a vysoké hodnocení (na IMDB ještě vyšší) je zasloužené. (19.12.2021)

V prvom rade si je tu potrebné uvedomiť, že bez tohto seriálu by dnes bolo na poli TV tvorby všetko úplne inak... až tak, že naše milované a velebené seriály komerčnejšieho razenia (skoro každý má nejaký, u mňa je to napríklad Breaking Bad) by bez Sopránovcov nikdy nevznikli. Jasné, že ani oni nespadli z neba a dalo by sa vypátrať, kde majú svoj pôvod, od čoho sa odrazili či na čo naviazali. A áno, neprišli by oni, prišiel by niekto iný. Veci sa ale udiali tak, že to boli Sopránovci, kto tie dvere tak razantne rozkopol a kto svojou, dodnes poľahky rozpoznateľnou kvalitou najprv omráčil a potom zmenil chod dejín TV zábavy. Tie zásluhy im (všetkým, ale v prvom rade Davidovi Chaseovi a stanici HBO) skrátka nejde odpárať. (26.05.2021)

Fakt jsem si na konci přišel jako Jakubko Soprano, člen této rodiny. Poslední scéna za znění Don't Stop Believing od Journey mě dostala, i když jsem konec pochopil,až když jsem si ji pustil nekolikrát po sobě a přečetl si analýzu závěrečné scény na netu:DD analýza záverečné scény je tam popsána na 4 strany, takže nejsem debil, že jsem to nepobral na poprvý!!). Ale je tak silná, že ju budu sjíždět tak obden si myslím. Seriál s takými hereckými výkonmi, že jako nemám slova. Určitě ne pro každého. Osobně mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal, ale teďka je mi líto je opustit. Tony kurva budeš mi chybět!:D Stejně tak doktorka Melfi, fuckin sexy MILF:*** Meadow sexy dcerka kunka:*** AJ fracek:D, Paulie, Sil, Chrissy... a vůbec všeci, cítím se jak kdybych byl kurva mafián a všeci fellaz mě zradili a opustili:(. So long Sopranos...so long! (13.04.2013)