Ella Nollová

„Všechno tady snědli! Všechno tady snědli...!“

Tyto slova pronáší posluhovačka Randová v dramatu U SNĚDENÉHO KRÁMU (1933), když najde svého zaměstnavatele kupce Martina Žemlu (František Smolík) mrtvého. Ten spáchal sebevraždu poté, co zjistil, že je mu manželka nevěrná a jeho krámek je před krachem. Právě posluhovačku Randovou skvěle zahrála Ella Nollová, což byla její nejlepší a rozsahem největší role.

Narodila se 7. července 1889 v Praze jako Eliška Jeníková. Po skončení měšťanské školy začala navštěvovat Pivodovu operní školu, ale nakonec se ale rozhodla pro činohru. Svou divadelní dráhu započala v Plzni a poté hrála v pražském Švandově divadle. V roce 1911 se provdala za herce Karla Nolla (1880 – 1928). S ním ve dvacátých letech vystupovala v různých kabaretech. S manželem nastoupila do Divadla Vlasty Buriana (1925 – 1945), kde působila i po manželově smrti. Příležitostně hrála v Novém divadle a po válce v Divadle kolektivní tvorby (1945 – 1946), ze kterého odešla do penze.

Nollová byla skvělou představitelkou bohatě charakterních a hluboce lidských rolí. Její doménou byly různé obyčejné ženy z lidu, které byly charakteristické svou vitalitou, výřečností a dobrotou. Nollová byla opravdu všestrannou herečkou. Bohužel nikdy nedostala možnost svůj talent opravdu plně využít.

Na filmovém plátně debutovala v roce 1926 rolí služky se psem v Lamačově komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, kde si zahrála po boku svého muže. Po pár rolí v dalších snímcích DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ (služka Francina), Z LÁSKY (vrátná v továrně), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (matka), HANBA (teta Emma) a CHUDÁ HOLKA (zpěvačka v šantánu) se výrazně zapsala až do zvukového filmu.

I v malých postavách dokázala na sebe strhnout celou pozornost. Sehrála klepnu Máry (FIDLOVAČKA), hubatou tetu Josefínu (ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC), domovnici (VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI), paní Kučerovou (SVÍTÁNÍ), služebnou Lojzičku (DOKUD MÁŠ MAMINKU), křiklavou prosebnici (REVIZOR), služebnou (SEXTÁNKA), Jozífkovu matku (PÁTER VOJTĚCH), matku (TŘI MUŽI VE SNĚHU, ARMÁDNÍ DVOJČATA, BOŽÍ SOUD), bytnou (JARČIN PROFESOR), Fafejtovou (DĚVČE ZA VÝKLADEM), bytnou (PANENSTVÍ), hospodyni Hátu (DĚVČE Z PŘEDMĚSTÍ ANEBO VŠECKO VYJDE NAJEVO), sousedku (ULICE ZPÍVÁ), matku Marii Šulcovou – Bendovou (BARON PRÁŠIL) atd.

Její nejvýznamnější role byly: matka Šefelínová v poláčkovské komedii MUŽI V OFFSIDU (1931) Svatopluka Innemanna, rázná Eližběta Vaňousová – Pecková ve Fričově JEDENÁCTÉM PŘIKÁZÁNÍ (1935), harfenice v Cikánově dramatu BATALION (1937), služka Klotylda v crazy komedii EVA TROPÍ HLOUPOSTI (1939), Kulíkova matka ve študácké komedii CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939), bába kořenářka v MUZIKANTSKÉ LIDUŠCE (1940), matka skladatele Kmocha v životopisném TO BYL ČESKÝ MUZIKANT (1940), babička Hašková v ROZTOMILÉM ČLOVĚKU (1941), Rézinka v BARBOŘE HLAVSOVÉ (1942), kořenářka v PRSTÝNKU (1944) nebo matka Klouzanda ve 13. REVÍRU (1946), který se začal natáčet za okupace, ale dokončen a uveden do kin byl až po osvobození.

Po válce se před kamerou objevovala již jen sporadicky – PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (Hadrbolcová), PAROHY (domovnice), PRŮLOM (Domažlíková), ČAPKOVY POVÍDKY (prodavačka), NĚMÁ BARIKÁDA (žena s dítětem), PAST (spojka Dokoupilová), VZBOUŘENÍ NA VSI (Mráčková) nebo BYLO TO V MÁJI (Šebestová). Naposledy si Ella Nollová zahrála Tomešovou, matku traktoristky (Jiřina Švorcová) v komunistické agitce Jiřího Sequense CESTA KE ŠTĚSTÍ (1951).

I když Nollová žila ještě dalších osm let, žádnou filmovou roli již nezískala. Výjimečně spolupracovala s rozhlasem. Ella Nollová zemřela 27. července 1959 v Praze přesně dvacet dní po svých kulatých sedmdesátých narozeninách. Svého manžela Karla Nolla přežila o více jak třicet jedna let.

Jaroslav "krib" Lopour