Recenze (466)
Fantom opery (2004)
Byl by to perfektní muzikál, skvělá výprava, hudba ani nemluvě, nebýt chabého hereckého obsazení. Emmy Rossum sice vypadá celý film nádherně nevinně, ale její nikdy se neměnící romantický výraz, mám v polovině filmu chut začárat černou propiskou. A ten samý Gerard Butler, který jako král Leonidas zbuší hordy Peršanů, v tomhle filmu naprosto postrádá charisma a působí spíš jako nevyrovnaný, zakomplexovaný emofantom. Hudba a kostýmy ale nakonec výsledný dojem vyváží.
Dům voskových figurín (2005)
Ta jedna hvězdička je za scénu, kde zabijou Paris Hilton. Aspon jedno malé zadostiučinění v jinak tupé podívané, u níž se opravdu můžou klepat strachy pouze diváci ve věku 15 minus.
Soudný den (2008)
Označila bych to za slátaninu roku 2008. Námět zněl poměrně zajímavě, epidemie, co zasáhne celou Británii a pak nechaj všechny nakažený pochcípat v karanténě. Když se virus znovu objeví, vyšlou speciální jednotku do izolované oblasti, aby z krve přeživších získali vakcínu. Jo, to by celkem šlo. Ale posléze se z toho vyvinuly kanibalistický orgie, útěk z města a v lesích návrat do středověku a vrcholem všeho je, když v zapadlým tunelu nečekaně objeví nabušenej bourák, aby se mohla rozjet závěrečná honička, která je vrcholem trapnosti celýho tohodle stupidního snímku.
Nesnesitelná krutost (2003)
Konečně jedna inteligetní romantické komedie, u níž se sice neřežu smíchy, ale po shlédnutí vyndávat dvd s pocitem, že jsem se opravdu dobře bavila. Navíc to oběma moc sluší.
Hellboy 2: Zlatá armáda (2008)
Letos se komiksovým adaptacím skutečně dařilo. Nejdřív parádní Iron man a pak přijde tahle vizuálně nabušená pecka. V každým z nás je přece trocha malýho dítěte, který z rozšířenýma panenkama hledí na pohybující se změť nepozemských bytostí, proniká do jakési tajuplné mytologie a sleduje příběh lásky, která překoná vše. Možná trochu moc stylizace, trochu moc sentimentu, ale někdy se prostě ráda nechám unést.
Wimbledon (2004)
Smysl tohodle filmu by se dal shrnout jednodušše. Když si Paul nevrzne, hraje jako totální loser. Když jo, je z něj náhle tenisový bůh. (Přitom je ve skutečnosti dokázáno, že sex před zápasem naopak prospívá ženám, mužům se nedoporučuje.) Nicméně za pár podařených fórů uděluju dvě hvězdičky.
Telefonní budka (2002)
Nevěřila jsem tomu, že zpocený nadávající chlapík trčící celý film v pitomý budce vystaven všudypřítomnému neviditelnénu nebezpečí mě bude tak zatraceně bavit a budu mu tak zoufale přát, aby se konečně nepoškozen vysoukal ven. Prostě bomba! Colin v jedné ze svých nejlepších rolí.
Pokání (2007)
Opravdu nechápu, čím tenhle film tak zaujal. Příběh v první polovině, kde se vše točí kolem vyměněného psaníčka, malý pitomý holky a následného falešného obvidění ze znásilnění, mi přijde opravdu silně pitomoučký. Druhá polovina už připomíná anglickou verzi telenovely podstatně méně, ale příběh se vleče nudně a nezajímavě až do (bohudík!) neštastného konce, který celému filmu lehce zvedl hodnocetí, ale výsledný dojem bohužel napravit nedokázal.
Nirvana Unplugged In New York (1993) (koncert)
Při sledování tohodle unplugged nějak pořád nemůžu uvěřit, že ten samý kurt cobain, který tímto koncertem dospěl k vrcholnému bodu své kariéry, si pár měsíců na to prožene kulku hlavou. O jeho smrti bylo už napsáno víc než dost. (Včetně pitomostí jakože ho dala zastřelit Courtney.Nicméně lepší rozloučení bychom si nemohli přát. Jednoznačně 10/10.
Nightwish: From Wishes to Eternity (2001) (koncert)
Jednu ze svých nejoblíbenějších skupin nemůžu hodnotit jinak. Ani jedna ze starších věcí nepostrádá tu pravou "nightwisháckou" atmosféru. A Tarja perfektní jako vždy. 10/10