Silhouette

Povýšeně snobský, přitom ale velmi soucitný profesor Preobraženský je kouzelná postava. Každý vzdělaný člověk v ruském kulturním okruhu ovládá umění poznávat citáty z tohoto filmu (nebo spíš knihy) a mluvit jimi. "Ať vás nikdy nenapadne číst před obědem sovětské noviny!" ... "Ne, nemám rád proletariat."

Velmi příjemný a vizualně perfektně odvedený film o krásném dobrodružství. Na druhou stranu však je to příliš hollywoodsky učesané a sladké, scénář je tu přímo televizního standardu, takže se nejedná o nijak závratně zajímavé filmové dílo. Nicméně nemám to srdce dát Kon-Tiki trojku.

Tahle tematika mě hodně zajímá a obzvláště filmy z období Perestrojky (1987-1992) mají zajímavou atmosféru náhlé svobody a prozření, nakupeného za celou totalitní epochu šílenství a brakového neumětelství. Bohužel, "Zítra byla válka" mě zklamal. Je to antisovětský film natočený zcela ve stylu sovětských agitek. Je v něm spousta patosu, herci přehrávají, chovají se nepřirozeně, řada scénaristických momentů vyznívá jednoduše hloupě, myšlenkově je příliš nucený a zjenodušující. Z řady perestrojkových filmů obnažujících hrůzy stalinského režimu se mi víc líbili kupříkladu Umirať ně strašno, Kakaja čudnaja igra nebo Ztracený na Sibiři.

Výborné! Online tady: http://youtu.be/8X2QmLWWxq4

Fantasticky hloupý a nevkusný film (klasický populární komiks takového nakladatelství jako DC ani nemůže být jiným) - noblesní zachránce lidstva v legrační masce s ouškama, tucet unavujících telenovelových zvratů ve stylu "Luku, já jsem tvůj otec!!!", konflikt mezi protagonisty se jmény Wane a Bane (what da heck! :D Chtělo by to trošku víc imaginace, ne?), nekonečná řada levných hollywoodských klišé (jaderná hrozba - nečekaně svěží scénaristické řešení; autobus s neviňátky: "A kam teď půjdeme?", ty vé, asi se rozpláču), idiotické honičky a střílečky. Potěšili postavy Banea, cynického, ironického, charismatického kazatele zkázy, nečekaně bojujícího kvůli lásce, který mi svou dikcí tolik připomínal Lorda Varise z seriálu Hra o trůny, a kočkoženy Seleny. Úvodní akční letadlová scéna je rovněž působivá. TDKR předstírá, že reaguje na aktuální sociálně-politické výzvy, ale nějakých smysluplných, podnětných komentářů se od něj nakonec nedočkáme. Dozvídáme se z něj, že hnutí usilující o společenskou změnu (průhledná narážka na OccupyWallSt.) jsou násilnickými fanatiky s postranními úmysly (Bane jako komouš, he-he?) a "město vrácené občanům" velice strádá bez zastřešující státní moci, i když není uvedeno v jakém směru. Přestože stávající státní struktury a korporace mají nejrůznější nedostatky, například jsou lživé, korumpované a nespravedlivé, nakonec se prokážou jako hlavní opora civilizace, zejména neohrožený policejní sbor, který rituálně chodí do akce v parádních uniformách :). Velice poučná pohádka na dobrou noc.

Zklamání. SPOILERS!!!Boxerská debata, kterou se tak honosí tento film, v něm naprosto chybí, neboť po 90 % průběhu debaty Nixon triumfálně protlačuje svůj demagogický populismus, na konci je mu jen nadhozen nezvratný důkaz získaný z veřejné knihovny - a konec, debata vyhrána "hodnou" liberální stranou. A co má znamenat ten konec? Že fašističtí konzervativci vlastně nejsou ani tak zlí, jsou to vobyčejní lidičky, co maj svý chyby? Nemluvě o tom, že novinář, jehož hlavní motivací jsou kariéra a peníze, rozhodně nevypadá jako hrdina zápasu za občanské svobody a lidskost. Opravdu trapné. Ovšem jako pochvala transparentní společnosti, kde jsou informace veřejně přístupné, tento film funguje výborně, o tom žádná.

Popkornová podívaná s takovou spoustou dobrodružně-akčních klišé, že mám pocit, jako bych sledoval stejný film minimálně popatnácté.

Upíři existují! A jeden z nich, Nosferatu, dokonce dosáhl křesla italského premiéra v druhé polovině 20. století.

Přestože Watts, Mortensena a Cassela mám rád, tento film vyzněl nepřesvědčivě, vypadá spíše jako karikaturní etnografický komiks, nikoli jako syrový (neo-)noir ze specifického prostředí. Západní Evropané v roli "vorů v zakoně" jsou dost komičtí, značně přehrávají, celé to prostředí v jejich podání působí absolutně nerealisticky a příliš uhlazeně. Poradu nejvyšších pohlavarů lze snadno splést se sinodem ctihodných pastorů evangelické církve. Není jasné jaký má smysl vkládat do dialogů jednotlivá ruská slova nebo výrazy, když je jinak celý film v angličtině. Navíc, tvůrci zřejmě se rozhodli ušetřit na jazykových poradcích, neboť v pár místech tam zní poměrně nesmyslné výrazy ("Proč mě vidíš?" misto "Proč se na mě díváš?", nebo ještě povedenější je rozhořčené zvolání strýčka Stepana na mafiána: "Tmáři!" tam, kde by se hodila nějaká nadávka nebo obvinění v zločinech). Dále se scénaristé nenamáhali ani podívat do wikipedie, jinak by se dozvěděli, že k důležitým pravidlům kodexu chování "vorů v zakoně" patří též nemít rodinu, nestýkat se s příbuznými a nepracovat. Kdo trochu zná poměry v současném Rusku se nad noblesním a sebeobětavým agentem FSB Mortensenem jenom zasměje. Neautentičnost zobrazeného prostředí není žel jediným nedostatkem "Východních příslibů". Celkově je děj roztahaný (nemyslím tím pomalý, pomalé filmy já mám v oblibě) a nedynamický, naznačení netradiční orientace Kirilla, která je zásadní pro určité části děje, není rozvedeno. O dost autentičtější vykreslení ruských vorů v zakoně lze nalézt například ve filmu Cizinka.

Výborné psychologické drama s velmi slušnou mysteriozní atmosférou. Za závěrečnou scénu bod dolů.