tereez

Epizoda parádně barevná, kulturně zajímavá, ale píšu sem proto, aby ostatní nemuseli zbytečně Googlit: Jaya Kuyavar/odsuzovaná Indka s tetičkami za zády je skutečně Priya Koothrappali z Big Bang Theory (Aarti Mann, neuvedena mezi herci).

Mám pocit, že každý měsíc Netflix přijde s novou show, kde vystupují stále hloupější a hloupější lidi, takže časem asi budeme koukat na bublající bahno a vyjde to dost nastejno, ale tohle je kupodivu snesitelné a je to prostě boží. V rámci žánru je to klenot, nikdo nemá uhnilý zuby a netýrá manželku ani děti, nikdo nechce zabít Caroline Baskin, nikdo nikomu nezdrhá od oltáře, prostě koukáte na roztomile pitomoučký hláškující lidi v krásném resortu, nic hlubšího, nic katastrofickýho, v aktuální situaci to tak nějak přijde vhod.

"Společně nastaví životní styl tak, aby k recidivě obezity už nikdy nedošlo." tak jasně, když budou žrát blbosti z pytlíčku a tyčinčičky celej život, už nikdy nebudou tlustý, protože na prášku si obrovsky pochutnaj a nedožene je chuť na normální jídlo. Stejně jako ty stovky lidí, který tuhle dietu recenzujou na těch internetech s tím, že po delší době přijde obrovskej jojo efekt. Maj god. V takřka hlavním vysílacím čase valit lidem do hlavy až takovýhle blbosti mi přijde těžce za hranou. A velmi se divím těm pár lidem mimo Cambridge, že se nechali ukecat a dobrovolně vystupují v něčem takovém.

Dobrá oddychovka, ale kristapána, za každý "vychucený" si asi dám panáka, aby to děsný slovo, opakované v každém díle snad 20x, mělo aspoň nějakej pozitivní přínos. To je kuchařská alternativa pro "vymazlený" či co? Šmarja. ___ Edit 03/2022 - okej tak dám o hvězdu víc, ani to není guilty pleasure, prostě opravdu 4/5, pohodovej pořad o vaření, kdy si každý díl pouštím 2-3x k práci, si to zaslouží.

Guilty pleasure jako prase. Hloupá ječící hysterka v hlavní roli mě sice děsně sejří, ale čas od času mám zvrácenou potřebu vypláchnout si mozek některým z řady jejích nelogických životních kroků a pseudoproblémů. Opravdový nářez je to pak v šesté řadě, kdy je s ní na place i nesnesitelný M. Baryšnikov a já ani po čtvrtém zhlédnutí nechápu, proč SJP scénáristé touhle dějovou linkou přisoudili i mentální retardaci, když kvůli stopadesátému a ničím nevybočujícímu amantovi najednou pálí mosty.

Mám pocit, že kdybych neviděla několik dokumentů o Queen, asi jsem z filmu nadšená jako většina. Očekávala jsem více o obdobích, která předtím neměla tak velký prostor v ostatních filmech o Queen. Očekávala jsem i to, že přeživší členové budou mít nějakou dávku sebereflexe a nenechají se vykreslit jako jednoznační klaďasové. Očekávala jsem taky to, že hlavní hrdina nebude mluvit jako uslintanec se zubní protézou (marja panno, i na tom Youtube se během pěti vteřin dá podívat na to, že Mercury i přes předkus mluvil normálně). Upřímně, vidět to jinde než v kině, jsou to jen 3/5, filmu výrazně pomáhá ona geniální hudba, ale samo o sobě je to celé takové jednoduchoučké a prvoplánově líbivé..

Všichni byli šiblí, takže mi po půl hodině začalo být totálně jedno, co se tam komu děje/stane, zvlášť když to i přes pracně budovanou a velmi pozvolnou cestu k pointě nedávalo žádný hlubší smysl. Nicméně díky tomuto rozpoložení jsem se zasmála tak, jako už dlouho u hororu ne a ještě stíhala ocenit, že asi dalo dost práce natočit tak dlooooouhé záběry bez střihu a předvídatelnosti, kde se co děsivého zjeví.

Něco tak špatně ozvučeného jsem už dlouho neviděla - i přes jednoduchý děj se na to nedá koukat ani "v pozadí" při práci, protože půlka dialogů není slyšet.

"Pojď, půjdeme na Avengers, budeš tam mít Lokiho" lákal mě. Jo, tak jsem tam tedy dlouho měla Lokiho... /// Díky Deadpoolovi a poslednímu výjimečně vydařenému Thorovi jsem očekávala, že uvidím další akci příjemně vyváženou humorem, nadprůměrným výtvarným zpracováním a bez trapných momentů patosu. No, bohužel, navíc jsem se s tímhle mentálním nastavením smála v momentech, které byly (asi) míněny úplně vážně a zbytek kina napětím či dojetím ani nedutal. Příběh klasicky jede pořád podle stejné šablony boje proti padouchovi, přičemž na konci sice nevíme, co se bude odehrávat tři hodiny v dalším díle, zato přesně víme, jak to skončí, takže si aspoň můžeme rozmyslet, jestli do patetického a bojově i dějově přepi**ného pokračování vrazíme další dvě stovky.

Myšlenka výborná, realizace děsná. Neustále nahrané scény, trapné chvilky mlčení, někteří puberťáci drzí a otravní jak štěnice a to tykání boha jeho. Jakoby náááhodou se vždycky najde neočekávaný výdaj, co z dotyčného vytáhne nějaké 2 litříky, člověk by skoro podezříval štáb, že si dopis s nedoplatkem elektřiny nafalšovali nebo do -do té doby plně funkční- sekačky šoupli kamínek (i docureality má nějaký meze, ne?). Zdaleka nejvíc mě na tom štve marketing KB, která rozhodně není nízkonákladovou bankou. V rámci zvyšování finanční gramotnosti se v pořadu mimo jiné dozvídáme, že jít vyžrat babičku je vlastně báječný nápad. Stejně tak rozprodávání věcí - škoda, že už nebydlím u našich, hned bych šla střelit třeba kolo, co mi ze svých peněz (!) koupili. Moc se těším na další díly, každý přece máme jednu zbytečnou ledvinu..