lineker

Ale jo no. Je to jiné. Je to své. Vynasmažím se to dokoukat.

Dospělý film, pro dospělé, racionálně uvažující publikum. Můžeme plánovat, budovat, vyvíjet, ale nesmíme zapomenout býti lidmi. Eliška Křenková je v posledních letech jedna velká sázka na jistotu.

Fajn prostředí psychiatrické kliniky pro psychopaty, které slouží jako fajnový kriminál, zažije jednu sesterskou rošádu. Psychopatka out duševně zdravý člověk in. Seriál jde pak cestou spíše dramatu, jehož hlavním motem je přesvědčit okolí neprávem zavřené ženy o jejich omylu. To kdo je vlastně padouch a kdo má vůli pomoci se dozvídáme až skoro na konci seriálu, který kdyby skončil trochu více happy, byl by pro mne nadprůměr. Tohle si přímo řikalo o druhou sérii, která ale zřejmě nepřijde.

No.. wau. Romance od které by se mohli západní produkce učit. Ártový počin, který vás zasáhne více než nějaká prvoplánová, nucená romantika dělaná na efekt. Film o postiženém těle a postižené duši. Obé touží po sblížení, po vzájemnosti. Překážkou jsou jak jeden, tak druhý handicap. V téhle prapodivné love story doplněné nesmlouvavými obrazy městských jatek, a jejich běžného pracovního života si k sobě hledají cestu autistická kvalitářka a na jednu ruku chromý ekonom. Skrz společné sny. Oba moc chtějí a právě to chtění je největším problémem budování nekonvečního vztahu. Skvělá Alexandra Borbély na jejíchž prořízlou ruku plnou krve a zároveň rezervovanou radost při telefonátu asi jen tak nezapomenu.

Velmi slušný start druhé série, kterou nakopla hned ta feťácká historka z hlaváku.

Sada mladých hvězdných herců, nemusí být zárukou dobrého bijáku. Snaha o výpravný thriller ( trochu horor) o nejen sourozenecké lásce, která vás přenese přes všechno zlo světa ve finále neztroskotává na něčem výrazném. Jde o tu základní premisu, která výrazně ční od samého začátku filmu a vše se ji cíleně přizpůsobuje.

Gerwig nenatočila čistě feministickou, růžovou pohádku, ale film plný satiry ( který se dokáže feminismu i vysmívat ) odkazů a alternativních názorů na dnešní svět. Za tou věcičkou z plastu, která z fikce utíká do reality a zase zpět může být inspirace pro ženy i muže, kteří si úplně nevědí rady se současností plné stereotypů a společenských norem. Proč ne. Nadhledu není nikdy dost.

Bez poslední telenovelové minuty by se to opět dostalo na plnou palbu.

Sandra Hüller to ve své postavě neobyčejně dává. Silná žena, která je buď mistrnou manipulátorkou, či obětí svého života. Anatomie pádu je nesmírně inteligentní, provokativní film, který přes soudní proces nechá nahlédnout do těch nejintimnějších zákoutí jednoho tak trochu toxického soužití. Zkoumá pravdu o vztahu mezi mužem a ženou, mužem a dítětem a ženou a dítětem. Mezi Sandrou a společností. Prokurátor byl občas na ránu. Justine Triet vás svým scénářem a režií donutí přemýšlet a diskutovat.  Natočila totiž film, který vás ještě dlouho po projekci neopustí.

Třetí série se skrz případ a vše co se kolem odehrává více boří do psychiky diváka. Jednotlivé postavy jdou více na dřeň a řeší těžká životní dilemata. Linka s trestem smrti byla fakt dost emočně náročná.