Eterninox

Riddick je pořád badass, ale tenhle díl postrádá jak epičnost dvojky, tak napětí jedničky. Většina postav i dialogů je navíc dost mizerná (hlavně co se týče ostentativně "lesbické" lovkyně Katee Sackoff), a pěkných digitálních scenérií a příšerek není dost na to, aby z filmu udělaly konzistentně působivou podívanou. Třetí hvězdička za slibný necromongerský příběhový rámec. 50%

Zemeckisova Koleda mohla být výborným vánočním animákem pro dospělejší publikum. Dickensovu společenskou satiru zpracovává bez přílišné eufemizace a zjednodušování, a mimojiné díky pěknému audiovizuálu si většinu času udržuje správně tíživou atmosféru. Velmi sympaticky na mě působilo také zachování původního jazyka originálu (oproti dnes běžné konverzi starší angličtiny do moderní američtiny). Pak ale přicházejí scény, ve kterých hlavní hrdina někam samoúčelně akčně letí, padá nebo utíká, a celé je to velmi inteligentně doprovázeno výlučně jeho "uáááááááá"-ním. Takových momentů je ve filmu asi desetkrát tolik, než by mi přišlo vhodné i pro běžný rodinný animák. To ve výsledku nejenže mohutně degraduje celou sociálně-kulturní pointu, ale také dělá Ebeneezerův mentální vývoj, který by měl být pro příběh naprosto ústřední, o to méně uvěřitelným. 60%

Zatímco první Tron považuji za celkem konzistentně ucházející pokus o novátorské sci-fi, jeho o 28 let novější pokračování je na tom prakticky naopak. *** Rozhodně nejlépe se v Legacy vydařila audiovizuální stránka. Kosinski naplno ukazuje svůj cit pro sci-fi scéniku, což Daft Punk doplňují dokonale padnoucím soundtrackem (dost mě mrzelo, že nebyli alespoň nominováni na Oscara). Přidejme k tomu designově skvělé (a zároveň prvnímu dílu věrné) kostýmy a kulisy, a výsledkem je jeden z nejdokonalejších obrazově-zvukových koncertů posledních let. Celkem zdařilé mi přišlo i obsazení - Garett Heglund se i přes své omezené herecké schopnosti do role Flynna Juniora celkem hodí, Quorra Olivie Wilde má i přes svou očividnou "eye-candy" funkci překvapivou hloubku, nu a Jeff Bridges, ač toho herecky mnoho nepředvádí, je prostě ikonický Flynn senior. *** Všechno to ale kazí především dvě věci. Tou první je příběh, který má sice velmi slibnou premisu ("vzpoura proti stvořiteli vedená jeho obrazem" a "lidská versus strojová dokonalost", to jsou motivy zatraceně nosné), ale ubírá se dost zvláštními a často nelogickými směry, snad aby umožnil co nejvíc akčních scén. Mnohem horší mi ale přišly dialogy, které jsou v lepších chvílích ne příliš zajímavé a v těch horších bezmála stupidní. *** Dohromady dávám 70%, ale hvězdičky zaokrouhlím dolů za promarněný potenciál.

Je už dost zřejmé, že Jackson Hobita natočil především pro skalní příznivce Tolkienova univerza, ke kterým bezesporu patří on, jeho spolu-scénáristé, a koneckonců i já. Stejně jako u prvního dílu (a především jeho rozšířené verze) mi tedy maximálně vyhovovalo, že namísto čisté adaptace původní knihy rozpracovává její děj hlavně v kontextu (a duchu) Pána Prstenů a Silmarillionu. *** Narozdíl od (zřejmě) mnohých jsem tudíž u Šmakovy pouště byl nadšen z vypravěčských přesahů (Sauron, Bardova rodina), pomrkávání na zasvěcené diváky (Gimli, Jacksonovo deja-vu cameo), i z přimyšlených osudových oblouků (Tauriel a Legolas). K tomu už tradičně skvělé obsazení a efekty (obojímu vévodí Šmak jakožto bezesporu nejskvostnější drak v historii kinematografie), hudba a vlastně všechny ostatní aspekty filmařského řemesla, a jsme téměř ve fanouškovské nirváně. *** Jediné, co bych druhému Hobitovi snad mohl vytknout je (obdobně jako třeba u Dvou Věží) nevalná narativní struktura. Ta totiž, narozdíl od Neočekávané Cesty, prakticky postrádá jakýkoliv úvod a závěr, a prostě na nás téměř tři hodiny valí dobrodružství za dobrodružstvím, dokud není dostatečně zaděláno na díl poslední. Už aby tu byl. 90% *** Update po zhlédnutí Extended verze: Oproti prvnímu dílu poměrně velké množství přidané stopáže dodává příběhu i postavám na hloubce, a i díky lepší provázanosti scén o poznání zlepšuje dojem z už tak výborného filmu. Kdyby jen na to bylo možné jít do kina. 95%

Nejsem si úplně jistý proč, ale navzdory působivému hlasovému obsazení, roztomilé stylizaci, animaci na velmi slušné úrovni i hodně pestré audiovizuální stránce jsem se nedokázal sžít ani s jednou z postav (snad kromě lehce miyazakiovské královny), a vůbec prožít tenhle film na hlubší úrovni než "tady tohle se celkem povedlo". 65%

Ačkoliv mi One Direction i jejich styl hudby jsou velmi vzdálení, This is Us jako hudební dokument funguje vcelku slušně. Má jakou takous informativní hodnotu, zachovává si jemně černohumorný nadhled (fanynky), a občasné ukrutně strojené dialogy (maminky) vynahrazuje chytře vloženými "meta" scénami (neuropsycholog, Martin Scorsese). Spurlock tedy opět předvádí že jako pop-dokumentarista má rozhodně co říct, hodnotit tenhle film jako Odpad! je čisté pozérství. 55%

Možná mě Reitmanův počin tolik oslovil jakožto zavilého odpůrce nikotinového zlozvyku, ale už brzy po začátku filmu mě naprosto přestalo zajímat, nakolik je to vlastně anti-tabáková propaganda. Příliš jsem se na to totiž bavil vším tím lehkonohým (ač těžce politicky nekorektním) vhledem do světa manipulace s veřejností a notně prohláškovanou pitvou kapitalistické mentality. Škoda jen lehce přebytečné rodinné podzápletky, která sice dodává postavám rozměry a filmu rozvoj zápletky (i celkově větší gravitas), ale často se stává spíš výplní před dalším geniálním fórem. 90%

Del Torův jednoznačný opus magnum, ve kterém je geniálně snoubena dětská perspektiva lehce morbidního fantaskna s brutální (a velmi ne-dětskou) realitou války a nacistické okupace. Vizuálně i atmosféricky úchvatné, brilantně zahrané (vládne monstrózní Vidal, ale na svůj věk skvělá je i Ofelia), a korunované dechberoucím závěrem, který osobně považuji za velký triumf filmového vypravěčství. 95%

Kdyby se rozebíraly jednotlivé prvky nového Wolverina, sotva by se našlo něco vyloženě nevydařeného. Hugh Jackman stále Wolvieho ztvárňuje naprosto perfektně, příběh je protkán příjemně zamotanou sítí kladných i záporných postav a jejich motivací, a rozhodně potěší i několik pěkných akčních sekvencí . Narozdíl od (patrně) většiny recenzentů se mi líbilo i konečné rozuzlení zápletky, následné akční finále a jeho dohra. Co ale nového Wolverina asi nejvíc odlišuje od většiny ostatních X-menů je kolik důrazu je dáno na komorní poetiku (hlavně v odkazech na japonskou kulturu a historii), narativní motivy (raněné zvíře, smrt jako kýžený cíl cesty) a Loganovy niterné procesy. *** Kamenem úrazu je však souhra toho všeho, která ani v nejlepších momentech není ideální. Ač tedy takto rozličné aspekty do sebe mohou dobře zapadat (jak se to například podařilo Nolanovi v jeho Batmanech), Mangold to většinu času příliš nezvládá. Výsledkem tudíž je, že divácký prožitek často velmi dobře natočených a zahraných „kousků“ je nezřídka zkalený jejich nezvládnutou kompozicí. *** Ač tedy Wolverine není vůbec špatnou žánrovkou, nemohl jsem si při jeho sledování pomoct než uvažovat nad tím, o kolik by to mohlo být lepší, kdyby film podle původního plánu natočil Aronofsky. (Viděno v Extended verzi). 75%

Ač v celém filmu prakticky není scény, která by nebyla atmosférická a poutavá, a přestože Brad Pitt jako "akční hrdina rodinného typu" funguje velmi dobře, celé to zatraceně rychle vyšumí. Velmi nahodile působící vývoj příběhu a celkově nesourodá vypravěčská struktura hatí jakýkoliv hlubší divácký zážitek, takže už těsně po titulcích jsem si (možná až na masakr v Jeruzalémě) nevybavoval žádný působivější moment. Dohromady tedy v rámci zombie žánru určitě nadprůměr, ale rozhodně žádná revoluce. 65%