Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (288)

plakát

Denní směna (2022) 

Akce a efekty slušné, ale co se, prokrista, stalo se scénářem? Shay Hatten v Armádě Mrtvých/Lupičů i třetím Johnu Wickovi ukázal, že narativní strukturu i dialogy jakž takž zvládá, takže mi hlava nebere, co prováděl s Denní Směnou. Děj i postavy jsou těžce nekonzistentní. humor agresivně dětinský, a hercům (především Snoop Doggovi) jako by se každou chvíli házelo "Tady máme díru v replikách, prostě řekni něco cool". Je zřejmé, že se film nesnaží brát příliš vážně, ale subžánr "neuctivá akční ptákovina" opravdu může mít o 95% méně demence a o 300% víc stylu - viz například nedávný Peacemaker. 45%

plakát

Morbius (2022) 

Velmi dobrá základní myšlenka konfliktu vlastní smrtelnosti se zodpovědností za životy druhých. Když k tomu přidáte zajímavě obsazenou ústřední trojici (Leto, Smith a Harris), mohla z Morbia být (s režisérem typu Chrise Nolana nebo Matta Reevese) vynikající upírská žánrovka. Espinoza & spol však bohužel zpackali co mohli - od téměř doslovné bezkrevnosti příběhu, přes nepřehledné akční scény, nevalné speciální efekty, až po naprostou vypravěčskou bezradnost ve třetím aktu. 45%

plakát

West Side Story (2021) 

Spielbergova West Side Story je jako mistrovská reprodukce muzejního artefaktu. Je na ní evidentní řemeslný um a technická vyspělost moderní filmové školy, efektivně "prodává" co proslavilo už originál, a její motivy a poselství jsou (bohužel) stále relevantní. Zároveň však nelze popřít, že od dob původní klasiky už přišlo nemálo dalších počinů, které dělají to samé - ať už Shakespearovskou adaptaci, společenskou kritiku, či filmový muzikál - ještě lépe. Ve výsledku je tedy nová West Side Story, navzdory mnoha nezpochybnitelným kvalitám, vcelku zapomenutelný zážitek. 70%

plakát

Moonfall (2022) 

Slušné obsazení, pár podařených vtípků, a místy působivé speciální efekty. Jinak ale příliš demence, málo zábavy, a nulová emoční investice. Ze všeho nejvíc je tedy Moonfall, podobně jako většina Emmerichových filmů, učebnicovým příkladem toho, že naflákat na plátno hromady vysokorozpočového bombastu nedělá nutně film epickým, natožpak dobrým. 40%

plakát

Deep Water (2022) 

Taková novější Gone Girl, jen s víceméně přehozenými rolemi, trochu sešlejším Affleckem, a bez Fincherovského perfekcionismu. Spíš než inzerovaný "erotický thriller" je to především cynická dramedie o jednom silně toxickém manželství. Ne každému tedy padne Deep Water do noty, ale mě (i mou drahou polovičku) bavila velice. 75%

plakát

Matrix Resurrections (2021) 

Čtvrtý Matrix má, narozdíl od toho druhého a třetího, rozhodně co říct. Bohužel však, opět narozdíl od Reloaded a Revolutions, nemá příliš co nového ukázat. *** Celková koncepce "post-Revolutions světa", který Lana/Larry a David Mitchell vytvořili, je uvěřitelná a v některých aspektech i značně důmyslná, ale řemeslně to není žádná sláva. Výprava, kamera, efekty, choreografie, kostýmy, i hudba totiž především kopírují ikonický originál, a většina změn je spíše k horšímu. *** Co se myšlenek a motivů týče, Resurrections funguje jako explicitní komentář na původní trilogii. K epistemologické rovině originálu přidává sebereflexivní pohled na banalizaci idejí a umění skrze popkulturní komodifikaci, a tropu vyvoleného mesiáše zase problematizuje "woke" rétorikou lidské mnohotvářnosti a síly v soudržnosti protikladů. To však, nepříliš překvapivě, bude pro mnohé obtížně stravitelné, a nepokrytá agenda ke konci filmu přišla přestřelená i mně ("duha přes celou oblohu", haha). *** Pokud tedy doufáte v další Matrix jako 1-3, budete nejspíš zklamáni. Pokud ale oceníte subverzivnější využití frančízové značky, může Matrix 4 být příjemným překvapením. 70%, ale zaokrouhlím nahoru za odvážný odklon od prvoplánové líbivosti, a taky za obsazení starých známých ze Sense8.

plakát

Nadace (2021) (seriál) 

S Asimovovou předlohou to mnoho společného nemá, a většina "kladných" postav (snad až na Harrisova Seldona) mi přišla značně nesympatická a nezajímavá. Naštěstí to dost zachraňovaly mocenské hry tří císařů, v čele se skvěle obsazeným Lee Pacem, a také vypiplaný vizuál a speciální efekty. Na vysokorozpočtovou adaptaci jednoho z nejzásadnějších děl moderní sci-fi je to ale i tak značné zklamání. 65%

plakát

Výbušnej koktejl (2021) 

Autor zřejmě viděl Kill Billa a řekl si, že by dneska šla udělat ještě feministější a stylizovanější akční haluz. Přitom ale jaksi zapomněl, že není úplně Tarantino. Většina obsazení je sice excelentní (možná až na Karen Gillan, které krutodrsnou pózu nežeru ani u Marvelu) a akční scény mají sem tam nápad i říz, ale příběhová výplň mezi nimi spíš připomíná absurdistickou bajku. Pokud mělo jít o alegorii boje ženského důvtipu a odhodlání proti zpátečnickému patriarchátu (či něco podobného), měl by se pan režisér/scénárista spíš ženstvu omluvit, že to takhle zpackal. 50%, ale za ambice zaokrouhlím nahoru.

plakát

Krvavě rudé nebe (2021) 

Velmi slušná žánrovka na téma "krvesajové v letadle", s bohatými odkazy na Murnauova klasického Nosferatu. Našince ale možná víc zaujme, že záporácký "Czech bastard", hraný českým kaskadérem, má zvučně české jméno Jurij a na hlavní hrdinku křičí "Suka!". Přitom podle titulků se zřejmě natáčelo na Barrandově a tak polovička produkčního týmu byli Češi... 65%

plakát

Jennifer's Body - Bacha, kouše! (2009) 

Kinoverze mi před nějakýma deseti lety přišla hodně slabá, ale s trochou odstupu (a v unrated režisérské verzi) se z Jennifer's Body stává důvtipná dekonstrukce teen vztahovek a hororů, která odvážně převrací zaběhlé konvence a rozhodně baví. Měním na 65%