GMVajgl

Stručné a výživné vysvětlení souvislostí kolem peněžního systému. Lze doporučit sktuečně každému, protože peníze se týkají úplně všech a úplně všichni by měli znát základy - co je fiat měna, co pro měnu znamená krytí zlatem nebo co je inflace a koho inflace zvýhodňuje / znevýhodňuje. Dokument předvídá dřívější či pozdější finanční krach / změnu, která ovšem jaksi ani po 10 letech stále nepřichází, či neprobíhá tak rychle. Nelze vyloučit, že i tvůrci a účinkující dokumentu mají nějakou svou agendu - např. prodávat zlato. Nicméně agendu mají všichni - zejména banky a vlády. A krize byly, jsou i budou, takže neškodí se na ně připravovat. Lze sledovat na youtube.

Dokument, který by měl vidět každý. Ukazuje totiž stinnou stránku života v "civilizované" společnosti, kde hrstka zkorumpovaných psychopatů rozhoduje o tom co jíme, jak se se léčíme, čím se bavíme, jak podnikáme, čím platíme a mnoho dalšího.

Tento snímek vykazuje typické prvky moderní filmařiny - nenápaditost, bezzubost, strach z rizika, neschopnost vyprávět pravdivý a poutavý příběh, diversity casting. Takovýmto dystopickým způsobem byla zfilmována představa dystopie v nespecifikované budoucnosti z roku 1953. Něco na té klíčové roli knížek mi tu přišlo tak nepatřičné. V roce 2018 se sice knížky stále četly, ale jejich význam byl podstatně menší než v roce 1953.

Film na svém začátku působí velice kvalitně, ale brzy mu dochází šťáva a v druhé polovině už vysloveně vaří z vody a je o ničem. Na to, že je to přehlídka herců, co si hrají na opice, se film bere příliš vážně.

Film připomíná komedii až parodii - postava doktora Mengeleho připomíná spíše Ostrov doktora Moreaua nebo doktora Frankensteina. Příběh je v podstatě založen na absurditě a připomíná argumentační klam "Reductio ad Hitlerum" - předpokládá, že osoba Hitlera byla naprosto klíčová a čisté zlo, které dokáže strhnout a ovlivnit masy. Osobně věřím spíše tomu, že se ty masy a Hitler "strhly" navzájem a že kdyby Hitlera nebylo, tak by si masy byly našly nějakého jiného vůdce. Kdybych si býval přečetl ten příběh předem - třeba zde na csfd, tak bych asi ty 2 hodiny věnoval něčemu jinému.

Jedna z fundamentálních životních pravd je, že změna je jediná konstanta. Asi je těžké pochopit / slovy vyjádřit / shrnout jakou změnu si lidstvo prošlo a stále ještě prochází díky technologii. Zatímco podle Teda "Unabombera" Kaczynskiho byl technologický vývoj pro lidstvo pohroma, a v jeho manifestu lze najít mnoho pravdy, tak v podání Tima Hunkina je technologický vývoj dán do úplně jiného kontextu. Tento pán s láskou, pokorou a nakažlivým nadšením vysvětluje proč, kdy a za jakých okolností přišel jaký vynález. Mnohé vynálezy jsou totiž tak staré, že jsou už brány jako samozřejmost a na příčiny jejich vynalezení člověk třeba úplně zapomněl. Některé jsou dost složité, ale zde jsou kreativně a hravě rozebrány na prvočinitele = základní principy - a co nejjednodušeji popsány, často názorně pomocí bláznivých pokusů. To je doprovázeno kreslenými skity o životě před oním vynálezem nebo ze života vynálezců. Prostě perfektní škola. Je to obzvlášť cenné v dnešní době rozbitého systému duchovního vlastnictví, armády krvelačných patentových právníků a korporátů, které neumí inovovat, pouze mlžit a znemožňovat svým zákazníkům opravovat své produkty. Navíc je k dispozici v restaurované kvalitě a s komentářem pana Hunkina na youtube

Jeden z filmů, které komunisté koupili, a které se hrály v československých kinech. A tak ho viděl můj otec někdy v roce 1975 s pionýrem. Je docela jasné proč se komunistům líbil - v podstatě oslavuje hedonismus. Dva hlavní protagonisté jsou sice sympaťáci jak blázen, jsou charismatičtí a vždy skvěle oháknutí, ale kradou, hrají karty, holdují alkoholu a děvkám. Ani po těsném úniku před smrtí (či spravedlností) se nepoučí a pokračují dál v krádežích. Filmu tak v podstatě úplně chybí jakýkoli příběhový oblouk (story arc) a jsou to tedy 2 hodiny útěku a zdržování očekávatelného konce. I když někdy jsou i takové příběhy velice poutavé - viz Vrchní, prchni! (1980) nebo Catch Me If You Can (2002) nebo The Wolf of Wall Street (2013)

Z tohohle filmu je hodně cítit ta snaha pobavit diváka, která je patrná už z úvodní písně / scény, která se mění z kabaretového čísla do velkolepého broadwayského muzikálu a zpět. Obecně si Spielberg nedělá moc hlavu s fakty a věrohodností - jak třeba prokázali MythBusters (pořad) (2003) s pádem z letadla v nafukovacím člunu. Celá sekvence palácové večeře je také jedno velké škádlení diváka - což musí být jasné každému, kdo někdy byl v indické restauraci. Důležitější však je, že tu je skutečný hrdina - schopný (i když jazyková schopnost dr Jonese se mi zdá taky přehnaná - jen v tomto filmu ovládá hindštinu a čínštinu, v ostatních filmech zas španělštinu, řečtinu a latinu) a rozhodný, a to je ještě zřetelnější v kontrastu s jeho nemotorným čínským sidekickem a krásnou, ale rozmazlenou divou. Je smutné, že tohle dnešní filmaři většinou neumí nebo nedokáží pochopit. A proto jsou tyhle klenoty už stokrát okoukané i když zdaleka nejsou dokonalé. Když např. Shortround svým kopancem zdolá 3 dospělé nepřátelské ozbrojence, tak mě zalévá stud (tzv "Second Hand Embarrassment"). Holt cílovka jsou malí chlapci. Jinak má ale příběh pořádný spád. Scény jsou jedinečné a kouzelné - viz různé malované kulisy a praktické triky. Hudba je také půvabná. Doporučuji se podívat na speciál, který o filmu udělali redlettermedia - zmiňují mnoho zajímavého kontextu a taky mluví o tzv. "spielbergian timestretch", což je efekt, který mě vždy ve filmech vytáčel.

Film plný hvězdných jmen, který nevypráví tolik příběh, jako spíš vykresluje utrpení války obecně - a to velice přesvědčivě. Shrnout by se dalo větou "Násilí plodí násilí". I když je film celkem zdařilý, tak mi zajímavější přijde Vietnamská válka jako taková a její kontext i v dněšním světě. Za prvé to nebylo tak dávno, co v západním světě (USA a Austrálie) platila 1 roční povinná vojenská služba. Za druhé zde nelze tak snadno určit "dobrou" a "záporáckou" stranu - obě strany hrály špinavě, vietnamští komunisté chtěli sjednocovat a "liberalizovat" násilím, vláda USA zas do války vstoupila provokací, viz tzv. "Tonkinský incident", a lhala svému vlastnímu obyvatelstvu, viz "Pentagon papers". To přitom není žádná konspirace, to se zpětně ví a píše veřejně na wikipedii. Vzhledem k tomu, že se zahraniční politika USA moc nezměnila, stále se angažuje v cizích konfliktech a stále je nejšpíše pod vlivem amerického vojensko-průmyslového komplexu (tehdy se potřebovaly vyrábět zejména M16ky a vrtulníky Huey), tak z toho běhá mráz po zádech.

Samoúčelná dekadence, degenerace, demence a demoralizace. Udělala na mě silný dojem. O několik let později jsem na KVIFF viděl ještě jeden maďarský a podobně debilní film. Fool me once, shame on you - fool me twice, shame on me. Maďary už raději ne.