Petrus1

Ježíííííš! Tak tohle byla ale správná pičovina! :-D Kašlu na to, že to nemělo hlavu ani patu, že to zvířátko nebylo docela dobře identifikovatelný (byl to kojok nebo fosa...) Bylo to drsný, já na to měla správnou náladu, bavila sem se a to je přece to nejdůježitější, ne?! A závěrečná scéna dodala pátou hvězdu. Bylo tak tak neuvěřitelný, že sem si to musela hned pustit znova. :-)

Já tohleto veverkovitý stvoření prostě miluju! Někdy je mi jí docela líto. :-) Tolik práce to vždycky dá a nakonec jí zbude (v tomto případě) jen baret pro pláč. Ale já sem se aspoň dozvěděla, kdo to všechno zpískal. Scrat! ;-)

Začíná to pohledem na polonahou blonďatou kočičku, která se tam ale moc dlouho neohřeje, protože má zrovna lítací den. Pak Danny koupající se ve vaně a hambatej zadek Mela. Jedná se vůbec o akčňák? ;-) Já teda vždycky radši měla Smrtonosnou past a neohroženýho Willise (a ani nevím, proč tyhle dvě série srovnávám – asi kvůli podobnýmu názvu, roku vzniku a akčnímu žánru – nic jinýho už mě nenapadá :-)). Dva nesourodé exempláře Roger (klidný, rodinný typ, chystající se do důchodu) a Martin (mladej, svéraznej, drsnej a psychicky labilní polda) se vydávají na společnou cestu po stopách pašeráků drog. Co víc k tomu mám dodat? Vždyť to zná každej…

Dva hororoví rejžové, jeden hororovej spisovatel a dvě hororový povídky. Tak jak to může dopadnout? 1. Případ pana Valdemara (Romero) – já tuhle povídku bohužel neznám (se mi zdá, že tohle píšu poslední dobou nějak často :-)), takže nemůžu říct, jak si s tím George poradil. Můžu teda jenom říct, že ta povídka je docela nudná. Klasická situace: „mladá“ ženská si vzala zazobanýho starce a teď z něho chce vytáhnout prachy, ještě než zaklepe bačkorama. Využije k tomu svýho milence-doktora a hypnózu. Jenže dědek najednou zkape. Prekérka. Jak to vyřešit? Šup s ním do mrazáku. Ale copak se to ze sklepa ozývá za zvuky? Že by nebyl tak úplně mrvej a zmrzlej? Nojo, hypnóza je fakt nebezpečná věc a není tak úplně jistý, že následující děj má nějaké logické vysvětlení. Sem nevěděla, že když umře zhypnotizovanej člověk, může se stát bránou do jinýho světa, když ho někdo z té hypnózy zase nevzbudí. Ale když je mrtvej, jak ho chce vzbudit? Jůůů, to je zašmodrchaný. Nebo ne? Jde o Romera, takže zase zombíci? :-) 2. Černá kočka (Argento) - Já tu povídku znám jako Černý kocour. Tady se v podstatě naráží na více povídek od Poea (Jáma a kyvadlo, hlavní hrdina se asi jen čistě náhodou jmenuje Usher,…) „Každej má v sobě něco zvráceného.“ Ano, s tím se naprosto ztotožňuji. ;-) Já teda zvířátka nemučím, akorát našeho kocoura občas tahám za ocas a učím ho chodit po dvou (kupodivu mu to moc nejde :-D), ale to sem nepatří. :-) Tahle povídka byla zbytečně zamotaná několikrát sama do sebe (nevím, jak to líp charakterizovat). Poe to napsal mnohem jednodušeji. Taky sem nechápala, proč se vlastně z kocoura musela stát kočka, ale ono se to nakonec vysvětlilo (zase ta zamotanost). Keitel hrál výborně (jak jinak), ale ta jeho pošahaná manželka mě pěkně srala. Ten její výraz byl otřesnej – potřebovala by pár facek, aby se vzpamatovala :-). Taky se tam vůbec nehodila snová pasáž. Zbytečné. Pozitivní na té to povídce jsou některé drsnější záběry (lidí), ale Argento se (nevím, jestli schválně) vyhnul drsnějším záběrům mučení miciny (Kam se třeba podělo Edgarovo vydloubnutý očičko? :-)). No, ale nakonec to vydalo na slušný průměr.

Ani jednu povídku bohužel neznám. U nás nevyšly. :-( Jednotlivé povídky jsou prokládány kresleným komiksem a na začátku a na konci filmu vystupuje chlapec Billy (Joe King, syn Stephena Kinga). Jeho tatík evidentně komiksy rád nemá a Billymu je zakazuje. Jenže Billy ví, jak si s takovým drobným problémem poradit! ;-) 1. Den otců – musím říct, že to odstartovala povídka, u které sem se obstojně bavila, vlastně asi nejvíc. „Kde je můj dort, Bedelie? Já chci svůj dort, je Den otců! Já chci svůj dort!“ Taky mě potěšil mladej, vychrtlej Ed Harris. 2. Osamělá smrt Jordy Verrilla – já sem v šoku! Nestačím zírat! Prakticky one man show v podání samotného Kinga! Je to snad jeho největší filmová role (aspoň co já viděla). Já si ho asi budu muset přidat mezi oblíbený herce, mužíčka jednoho zelenýho! Vyděšenej, zubatej a mentálně zaostalej Jordy objeví meteorit a chtěl by ho zpeněžit. Povede se mu to? 3. Něco, co tě překoná – jelikož tady hraje L. Nielesen, čekala sem, že to bude nějaká sranda. A opak byl pravdou. Byla to nejnudnější a nejhorší povídka ze všech. Co všechno je schopen člověk vymyslet, aby se pomstil své nevěrné ženě a jejímu milenci. Jak dlouho dokážete zadržet dech? 4. Bedna – já taky byla napnutá, co v té bedně bude! Výsledek mě opět rozesmál. Nemá v tom nakonec prsty Troma? ;-D Hlavní role mají dvě lidské bytosti a Wilma (manželka opravdu na zabití), no a to, co se skrývá v bedně. 5. Plíží se za tebou – nechápu, jak někdo může žít v tak sterilním prostředí. To se pak jeden nediví, že mu z toho hrabe. To mi ovšem nehrozí, protože já netrpím ani puntičkářstvím, ani přehnaně uklízecíma manýrami. :-) Myslím, že tahle povídka musí mít skvělou psanou formu. Snad se někdy dočkám. Celkový dojem s Creepshow je velmi dobrý.

Povídku (Noční letec - Noční můry a snové výjevy) jsem četla docela nedávno a pamatuji si, že se mi líbila. Řekla bych, že je to i docela dobře zfilmovaný (myslím obsahově, někdy se mi dokonce vybavily i některý věty), ale zase se tady najdou nějaký drobný rozdíly. Jakože tady je nějaká reportérka, nějaký zastrašování od Nočního letce, scéna na hřbitově… tvůrci to chtěly asi udělat strašidelnější. Chtěly to udělat tak strašidelný a hororový, že naprosto zmršily konec (tu masku si mohly odpustit a nechat to zahaleno tajemstvím). Možná, že to chtěly udělat dramatičtější a šokující, ale mě se to líbilo víc, jak to napsal Stephen. Richard Dees je novinář toužící po slávě a šokujících reportážích, a když se objeví pár mrtvol na různých letištích a celý to zavání upírama, nemůže u toho chybět a vydává se po stopách Cessny Skymaster Nočního letce „Dwighta Renfielda“ (narážka na Draculu (1931)), kterej nosí dlouhej plášť – „zevnitř rudej jako hasičský auto, zvenku černej jak prdel sviště“ (ve filmu je to teda řečený mírněji :-)). Stopy ho dovedou až na wilmingtonské letiště (tady mi docela chyběla pasáž s přistáváním, protože v povídce je celkem dramatická), kde se konečně s Nočním letcem setkává… jako nebylo to úplně marný, ale nějak tomu chyběla ta kingovská atmosféra.

Bacha, bacha! Koment obsahuje hned několik spoilerů! :-) Veškerá Kingova práce s touto povídkou (Dolanův cadillac - Noční můry a snové výjevy) je naprosto zadupána do země (nebo spíš pohřbena do díry). To, co se ve filmu dozvíme až nakonec (teda hups do jámy), se v povídce dozvíme skoro hned. A celá povídka je postavena na dokonalosti a propracovanosti a neuvěřitelnému odhodlání hlavního hrdiny se pomstít za smrt svojí ženy tím, že Dolana pohřbí i s jeho cadillacem do ďoury (spíš mega ďoury) v silnici. Tady tomu je věnováno tak asi deset minut, takže vám pak mohou připadat některé věci dost přitažené za vlasy. Ale v předloze je vše dokonale vysvětleno, vypočítáno a objasněno. Já sice chápu, že natočit 90minut o tom jak někdo kope ďouru, by asi nikoho nebavilo a že bylo k tomu potřeba nějakou omáčku uvařit, ale tady té omáčky je až trochu moc. Je fakt, že King dal pro vymýšlení důvodu smrti Robinsonovi ženy volnou ruku, protože on to v povídce vůbec neobjasňuje. Takže jsou do toho zataženi uprchlíci a děvky. Jak už jsem napsala několikrát, tady jde o díru (nenarážím na ty šlápoty, ale na cadillac) a o dráhu pádu (s tím ovšem nepřišel Dolan). S ohledem na rok, kdy povídka vznikla a s ohledem na to, že jde o cadillac 13 metrů dlouhý, pochybuji, že měl King na mysli zrovna SUV a měl být stříbrnej, jako Dolanovi vlasy. I v tomto jsou ty krásný detaily (teda ve filmu ne). On vlastně Dolan v předloze nemá skoro žádnou „roli“, ale zase by byla škoda, kdyby se tam Slater jen mihnul, že. Taky mě mrzí, že si tady King nějakou drobnou roličku sám nestřihnul (třeba toho předáka nebo jak se těm týpkům nadává). Jsou tady sice některý vtipný hlášky, který King nenapsal, ale rozhodně to zase nemůžu považovat za dobře zfilmovanou povídku. Ale jak říkám, tohle by šlo vážně těžko. Nemůžu tedy hodnotit to, jak je povídka zpracovaná (to by dopadlo mnohem hůř). Když na ni zkusím zapomenout a zaměřit se čistě jen na film, tak to zas tak strašný nebylo (až na nějaký nelogičnosti). Prostě slušnej průměr.

Nějak mi to připadalo celý nedotažený a zbytečně dlouhý. Nápad to sice není špatnej a člověk se něco přiučí. Třeba kterej den bylo hezky, kdy bylo zataženo a tak. Taky kolik kdo ztratil každej den letadel. To si určitě zapamatuju! :-) Je sice hezké, že bylo využito nepoužitých záběrů z původního filmu, ale ono jich nakonec moc nebylo a docela často se opakovaly. U posledního dílu (kterej měl být asi nejdramatičtější) jsem se už docela nudila a dělala si nehty ;-)) Ale pro mě (fandu - nováčka válečnej filmů) to nakonec jedno velké pozitivum má. Až zas budu koukat na nějakej film z II.světové, aspoň poznám, co to tam lítá za letadla! :-D

Dávali dva Alovi filmy současně. A já debil dala přednost tomuto před filmem Serpico. Že sem se nepodívala na hodnocení, kokot! Mohla sem se podívat na dobrou kriminálku (předpokládám) ještě s mladým a vousatým Alem a já si vyberu něco, co měla být komedie nebo co?! Nezasmála sem se ani jednou, tak jakápak komedie. Nepřipadlo mi na tom ani nic sci-fi. Počítačová grafika jde pořád dopředu a myslím, že vytvořit virtuálního herce by bylo někdy mnohem lepší než se dívat na některý příšerný výkony. Celý to táhne akorát Al. Nic jinýho, pozitivního na tom neshledávám. No, jo, no – pro chlapi asi ještě krásná Simone. Docela mě i překvapuje, že sem u toho neodpadla. Že by to v sobě mělo nějakou hlubší myšlenku, která se mi dostala do mozku? Těžko říct. Nebo sem to asi jenom nepochopila. Jen doufám, že příště má volba bude šťastnější.

Nějak zvlášť sem se na to netěšila. Politický filmy mě osobně nějak neberou, protože jim moc nerozumím a nechce se mi nikde pátrat po tom, jestli to tak opravdu bylo, nebo si to tvůrci zase přikrášlili k obrazu (a výdělkům) svému. Nebudu po tom pátrat ani teď, ale nakonec sem ráda, že sem na to mrkla a vydržela to do konce. No, kdyby asi dvakrát nevypadl signál, možná bych byla ještě spokojenější. ;-) Ale Pennův výkon to nakonec vytáhl o jednu hvězdu výš. Jen kdyby furt tak nebazíroval na tom hnusným kníru. :-)