Petrus1

Já teda nevím, ale čekala sem od toho trochu něco víc. Nějak sem na tom nic tak úžasného neshledala…a vlastně ani nic novýho. A to sem se docela těšila. Asi to nebude zrovna můj nejoblíbenější žánr. Přiznám se ovšem, že sem to neviděla od začátku, tak snad příště a trochu víc se do toho ponořím…pro mne zatím normální průměr. Zatím. :)

Ano, ano…tohle bylo docela slušné. Viděla sem to už asi po čtvrté a pořád se mi to líbí. Takový vymakaný vraždičky, to já teda můžu! ;-) Jen mne teda udivilo, že tam hrálo docela dost známých tváří, kterých sem si před tím nevšimla (kromě Kilmera teda že). Asi to bude tím, že sem je předtím neznala, haha. Přiznávám, že něco bylo trochu nedotažené a byly tam i nudnější chvilky, ale v podstatě se mi to líbí celkem dost. Určitě se na to ráda někdy zase podívám, teda pokud si vzpomenu, jak se to jmenovalo, protože, když sem to zahlídla v programu, tak mi to nic neříkalo. :D To bude ta moje výborná paměť…

S tímhle filmem mám docela problém. Ta první hodina (včetně reklam) – tak to sem myslela, že to vypnu, protože ty náboženský kecy, dámský dýchánky a co já ví, co ještě – tak to mě pěkně sralo. Holčička říká tatínkovi „pane“. Ach jo. Prostě ten úvod bych úplně vyhodila. Bylo to utahaný až hrůza. Nebyla tam ani válka, ani drama, ani akce. Místama se mi i zdálo, že hraje dramatická hudba zrovna tam, kde nic dramatickýho nebylo. Ale pak se tam konečně začalo něco dít. A dělo se dost. A to se mi líbilo hodně, řekla bych, že na ff. Prostě tyhle masakry a střelba a ta válečná vřava – to mám ráda. Takže fakt nevím, kolik dát, aby to bylo nějak objektivní. Ale ono je to vlastně jedno, že…na mě to tady nestojí. ;-D

Tady je škoda veškerých slov...snad jen klasika: "Chčije a chčije." Ano, dneska se to teda zrovna hodí... :-)

Já katastrofický filmy měla jako puboš docela ráda a ani nevím, proč sem od jejich sledování upustila (to bude tím, že teď točí jednu kravinu, za druhou), ale na klasiku se vždycky ráda podívám. Bylo to hodně dobrý, některý záběry i docela odvážný. Ani mi nevadilo, že je to celkem dlouhý. Nevím sice, jestli by vrtulník unesl celej ten výtah (nejsem odborník na výtahy ani vrtulníky), ale já se zas zahleďela do těch modrých očí a na drobné nedostatky zapomněla. :-)

Týýý vole a tohle mělo být co? Netoužila sem po tom (remaky nebrat) a šedá barva hodnocení mě taky nepovzbudila. Chtěla sem jen prostě vidět další zpracování klasiky – jak to asi bude zprasený teď. Ale jiskřička naděje mi přece jen svitla, že to nemůže přece být tak hrozný! Ne, nebylo – bylo to ještě horší…nejhorší. Nechce se mi rozpitvávat každou hovadinu, která se tady mihla (to bych to psala ještě delší dobu, než to točili), ale bylo to nudný, ucouraný, pomalý. Horor? Ne. Komedie? Co? Ne. Remake? Ne. Studiovka a sitcom – to tomu bylo asi nejblíž. Debilní chování postav, debilní dialogy, debilní zápletka a nejdebilnější ta banda idiotů, co tohle natočila. Asi tohle měl celý táhnou Sid. Netáhl. Netáhla to ani pobíhající, vřískající, kozy odhalující slečna. A oni tam, prosím, zhulení čumí na originál! Že já se taky nezhulila. Je možný, že sem u toho usnalu? Je. Tohle byla fakt hnusná sračka!

„Raz – mrdám tvoji mámu – dva – mrdám tvoji ségru – co budeme dělat – tebe já znám, ty děláš v železářství, viď - … - tři – mrdám tvoji bábu - … - a především mrdám tebe!“ Tak a teď jsem vám popsala tu nejlepší scénu, která se v tomhle horůrku odehrává hned na začátku. Pak už to stojí skoro za prd, řekla bych. Ale musím uznat, že Captain Spaulding má krásnou masku, ještě krásnější klobouček a taky nosí hezký trika. Docela ráda bych i to jeho Muzeum příšer a šílenců navštívila. :-) „Nesnáším kuře a nesnáším klauny.“ Tak bacha, tahle věta by se vám mohla škaredě vymstít. Já mám teda ráda oboje. Naštěstí. No, Rob má fakt podivnej vkus. Některý masky byly takový ujetý, řekla bych až hellraiserovský. Já sice zatím moc hororů neviděla, ale narážky na některý sem tam objevila…některý věci sem asi zase nepochopila. A ta hudba... Ale vlastně v globále musím říct, že to bylo nakonec docela zábavný. Zábavně úchylný. :-) Doplňuji k 20.8.2015: Po téměř po pěti letech jsem se k tomu vrátila a vůbec nechápu, jaxem mohla napsat, že po té úvodní scéně to stojí skoro za prd. Vždyť to bylo vlastně geniální, hrozně jsem se bavila. Navíc se za ty roky prohloubila moje závislost na klaunech a Spaulding je prostě sladkej a úžasnej a vůbec... a ještě když se zmíní, že: "Mám je radši trochu macatější - čím víc sádla, tím líp se píchá." Tak co bych si víc mohla přát?! ;-) Jo, už vím, aby v tom kostýmu byl někdo mladší ;-) Taky Jízdu smrti bych si chtěla projet - dnes už vím, kdo je Ed Gein a Albert Fish, ale nejvíc toužím osobně poznat Doktora Satana...kdyby mi to nebylo blbý, řekla bych, že jej touží poznat má Rozpálená minda... :-D Každopádně tuhle zábavně úchylnou jízdu musím o hvězdu zvednout a doufám, že si ji dám znova dřív jak za 5 let! Jsem zvědavá, jak budu pak upravovat koment...protože teď momentálně mě Rob kurevsky baví...včetně hudby :-) A už se třesu na pokračování, který mi zatím unikalo...

Dalo se čekat, že někdo bude chtít vytvořit remake slavného díla. Docela mě překvapuje, že už se tak stalo v roce 1990. A asi proto patří tento remake k těm zdařilejším. Aspoň ze začátku to na mě tak působilo, s koncem už to bylo horší. Ale po pořádku. Začátek jede v klasickém romerovském scénáři – hřbitov (sourozenci a první útok), úprk do domu (tady se mi zdá, že jsou zombíci trošku agresivnější, vlezlejší a jeden dokonce srandovní), zabedňování oken (to mají amíci za to, že mají tolik oken :-)), hádky o místo úkrytu (sklep nebo „volný“ prostor), naděje v podobě benzínové pumpy. Ještě zůstává zachován počet osob. Zásadně se ovšem mění charakter Barbary (je akčnější, odvážnější a stává se hlavní postavou). A to, jak se nakonec ukáže, vlastně ovlivní celý závěr filmu, pro mě bohužel k horšímu. A taky nechápu, z jakýho důvodu „nemocná“ dcerka vyrostla! Sice je tady zombies víc, mají lepší masky, ale jaksi se vytratily pojídací záběry (a to bych spíš čekala, že těch by u remaku mělo být daleko víc). No, není to škoda? Ano, nakonec je to v podstatě povedený remake (až na závěr), ale naprosto zbytečný, protože nic novýho nepřinesl. Bohužel.

Na hororovou klasiku a prvotinu slavného hororového zombie rejži jsem se docela těšila – a jak tak na to koukám, já to viděla (kdybych já si tak někdy něco pamatovala :-))! Romero se s tím moc nemaže a začíná svižně už od začátku. Na hřbitově. Musím říct, že kdybych tohle viděla v roce 1968, tak mě na hřbitov už nikdo nedostane (za žádným účelem ;-)), protože na tento rok to muselo být asi docela šokující (a možná tomu i někteří jedinci uvěřili :-)). Je to tady celkem osvětleno, proč by mrtví mohli ožívat – napřed se to dozvídáme z rádia a pak i z tv, ze které vyděšené hlavní hrdiny (a některé diváky) reportér informuje o masovém vraždění a požírání lidského masa. Docela mě ale celou dobu mrzelo, že tam nejsou žádný „drsnější“ záběry, ale i labužníci se nakonec dočkají. Ke konci to začne být docela jízda a závěr je pomyslnou třešničkou na dortu. Nemůžu sice říct, že jsem fandou zrovna zombie hororů, ale tady se to povedlo. A vlastně to působí docela autenticky. A jestliže se Romero nechal inspirovat Karnevalem duší, tak buďme rádi, že tento film vznikl. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete. "Romero natočil Noc oživlých mrtvol jako svůj debut, a to s extrémně nízkým rozpočtem, začátečnickým štábem a neherci. Snímek dodnes patří ke špičkovým filmům na téma zombies, ba co víc: redefinovat žánr hororu. Svoji slávu ovšem získal postupně: kina jej zprvu uváděla jen pozdě v noci, následovalo vstřícné přijetí ze strany evropské kritické obce a po čase dokonce promítání v newyorském Muzeu moderního umění. Z původně béčkového hororu se stal film, který otevřel nové obzory. Záhy se po celém světě vyrojily stovky laciných napodobenin, což Romera přimělo, aby další tematická pokračování realizoval sám." Také Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete." Noc oživlých mrtvol George A. Romera s věcným a téměř dokumentárním stylovým přístupem se dotýká témat, jimiž se Amerika konce šedesátých let zabývala: občanské nepokoje, rasisimus, rozpad tradiční rodiny, strach z davu...Nic nelze brát jako jistotu. Dobro vždy nevítězí. A poprvé hororový film odráží pocit tísně, který prostupuje současnou společnost, bez nabídky útěch či falešné jistoty.Hlouběji vzato film tematizuje temnou stránku lidského bytí: strachem z jinakosti, vlastního podvědomí a smrti počínaje a sociálním tabu jako kanibalismus, matkovražda nebo incest konče." To sou mi teda věci :-) Každopádně musím trochu poopravit svoje tvrzení, že nejsem zrovna fandou zombie hororů...po téměř tři a půl letech od sesmolení tohoto komentu, se mnohé změnilo...a já mám zombíky moc ráda! :-) (upravuji 15.1.2014, tak sem zvědavá, co přijde zase za nějakej ten pátek :-))

Někteří lidi se baví tak, až je z toho dopravní nehoda (dnes docela běžná záležitost, že). Z auta, které spadne z mostu do řeky vyvázne jen Mary. Ta posléze cestuje za prací (hraje v kostele na varhany), když tu náhle spatří na cestě ducha. Ten se jí zjevuje čím dál tím častěji, Mary sem tam ignoruje její okolí a ještě ji fascinuje bývalý pavilon tančírny. Ubytování ji poskytne velice ochotná paní: "Kdybyste něco potřebovala, asi to bude muset počkat do rána." Tahle věta se mi hrozně líbí, asi ji začnu používat. :-D Ono taky nestačí, že Mary obtěžuje duch, on ji ještě otravuje jinej host! A bacha na to, jde o film skoro erotický, protože šmírák i my vidíme odhalená ramena a půl lýtek. ;-) Jinak mi to připadalo docela ucajdaný, i když se tam něco málo dít začne, mě připadá jako by se tam nedělo skoro nic. Je to spíše dílko mysteriózní než hororové, ale uznávám, že před skoro padesáti lety muselo působit docela strašidelně (hlavně závěrečné pasáže). Docela sem se těšila na rozuzlení, jestli mě něčím ohromí, ale nic se nekonalo. Možná to bude tím, že sem to viděla později než jeden velmi povedený "nový" filmík, který s tímto tématem taktéž pracuje. Hádejte který? ;-) Prostě celou dobu tušíte, co se s tou slečnou vlastně děje (už podle názvu, že). Ale přece jenom nějaké pozitivum tento filmík přinesl. Stal se inspirací pro Romera a jeho film Noc oživlých mrtvol. Ale nejen pro tento. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Mary je ženou silné vůle, ale malátného ducha, která životem prochází (a to i před osudovou autonehodou) bez sebemenšího zájmu o cokoli. Tento stav nelze vysvětlit pouhým odkazem na hlasy ze záhrobí, které ji k sobě vábí, anebo závěrečnou filmovou fintou. Její part je čímsi hlubším: ilustruje společenské odcizení moderního člověka. Což podtrhuje brilantní Moorova hudba, která střídá disonantní varhanní pasáže (navozující děsivou atmosféru) s plochami ticha, které narušují pečlivě volené zvuky (zdůrazňující blízkost jiného světa). Snímku nakonec pomáhají, ačkoliv to nebylo autorským záměrem, i nekvalitní postsynchrony."