Spike23

Třetí díl Ip Mana ( o kterém jsem si podle názvu původně myslel, že se jedná o nějakého čínského hackera ) je v podobě prequelu k prvnímu dílu. Co musím pochválit, jsou bojové scény, které se tu od druhého dílu výrazně zlepšily a nepřipadalo mi celou dobu, že se každých pět sekund vypíná gravitace. Bohužel až na jeden zvrat, který mi v podstatě všechen děj vysvětlil, mi příběh připadal už hrozně stereotypní a tentokrát narozdíl od předchozích dílů i odfláknutý a nepředstavitelně stručný. Celé bych to asi shrnul jako pouhá fakta s rozsáhlými bojovými scénami, kde až na pár výjimek jsem měl pocit, že všechny postavy jsou jen loutky. Snad se Ip Man příště zase vrátí do starých kolejí.

Už jen díky tomu perfektnímu úvodu mi bylo hned jasné, jaké to na závěr dostane ode mě hodnocení. James Franco byl pro mě sympatický herec už od doby prvního spidermana a tuto roli podle mě zvládl dokonale. K tomu všemu kvalitní soundtrack a celková uvěřitelnost v pozdější fázi mi už jasně dala najevo verdikt. Srovnání s Buried se nevyhnu, takže 127 hours u mě vyhrává na plné čáře kvůli pořádně nečekaném závěru a ne pouze jednoznačnému čekání na smrt. Také doporučuji předem nevyhledávat o tom žádné informace, jelikož veškeré napětí ( a to, že je ho opravdu dost ) by bylo rázem pryč, vědět o osudu hlavního hrdiny. Nicméně se z toho stala nezapomenutelná záležitost a nechápu lidi, kteří příběh někoho takového ohodnotí tak špatně, jako značná část zdejších uživatelů.

Zatím bezkonkurenční kandidát na nejlepší akčňák roku. Originální a se skvělým obsazením ( má oblíbenkyně Mary-Louise Parker konečně v něčem zajímavém jinde než pouze Weeds ), perfektně vyvážená komediální a vážná stránka a hlavně nepopsatelná pastva pro oči.

A rodinná pouta jsou opět zpátky a Kevin Greutert má druhou šanci se pokusit o nejlepší díl tohoto seriálu. Zapomněl však, že na Jamese Wana je prostě krátkej... Jako každý rok jsem se u toho docela bavil a jako každý rok jsem zapomněl na předchozí díly a souvislosti v nich, protože už je to stále to samé. Nevím, jestli to bylo schválně, nebo náhodou, že tu režisér dělá z policajtů úplné debily ( 'see for yourself' napsáno na zrcadle, co by to tak asi mohlo znamenat??? Kulomet co vyjede ze země, jak jsme ho jen mohli přehlédnout a co máme dělat, že bychom si měli lehnout??? atd. ) Ale i přes tyto nejenom policejní nedostatky mě Saw výrazně zklamat nemůže a rád se na něj každým rokem bez očekávání kouknu. Pasti jsou vždy originální a je hezké je vidět v akci, obzvlášť v tomto díle, kde byla hlavní postava opravdu veliký smolař. Za rok naviděnou s dalšími zvraty z prvních dílů, které vůbec nebudou logické. Hvězdička navíc za Chestera tvářícího se jak při zpívání ve videoklipu a roli supermana :-)

Film se mi po silvestrovské kocovině zdál pohodový, který ničím neurazí ani nenadchne. Nic tam nehraje, žádné zvraty, které by dokázaly odtrhnout ze židle se nekonaly, hezky se koukalo na perfektní herecké výkony hvězdného obsazení a hlavně se u toho krásně relaxovalo, což bylo přesně to, co jsem po včerejšku potřeboval. Celé je to o psychice postav a své fanoušky si Stone určitě najde, bohužel po shlédnutí mi konečně všechno došlo - Je to pouze film o lidech s nadměrnou depresí a kromě zhoršení jejich psychického stavu se tu neděje vůbec nic. Mimochodem doporučuji se podívat na posledních 5 minut, takový nudný konec snad ještě v žádném filmu nebyl.

Vysoce nereálné, nepravděpodobné a pořádně krvavé, přesně tak má film o dětských zabijácích vypadat. V rámci žánru musím hodnotit maximálním počtem hvězd, jelikož to bylo naprosto perfektně zahrané. Celou dobu mi vrtalo hlavou, jestli je to vůbec legální, takhle brutálně nechávat děti hrát psychopatické zabijáky, počínaje kočkou a konče rodičemi. Každopádně takhle jsem se u hororu už hodně dlouho nebavil, poslední takový horor, který mě takto dokázal zabavit, byl The Collector a v žádném případě jsem nečekal, že nějakých 84 minut mi tady bude stačit na pocit 'nízkorozpočtové dokonalosti' . Díkybohu stalo se a já jsem s The Children nanejvýš spokojený ( stejně tak s rolí Casey :-) ).

Období okupace Číny Japonskem je narozdíl od nudné Evropy pro filmy jedno z nejpestřejších období Druhé světové války. Obzvlášť ještě v Šanghaji. Když si ale vybavím ostatní filmy stejného režiséra jako například Derailed nebo 1408, připadá mi, že Shanghai se tomu nehrabe ani po paty a narozdíl od nich tomu prostě něco chybí, je to víceméně stereotypní a vrátit do děje mě dokázalo možná tak spojení s historickými událostmi ( a ne, že by jich tu bylo hodně ). Li Gong byla naprosto skvělá, ale zas naopak John Cusack se sem aspoň podle mě vůbec nehodil a to mi v jiných filmech vůbec zatím nevadil. Film je to kvalitní, ale jak jsem výše zmínil, od ostatních filmů M. Håfströma tomu chybí něco, co dokáže diváka pohltit a neodtrhnout od toho oči.

Jako dobrodružný film je to bezchybné a prostředí Tibetu je pro něco takového jako stvořené, historie a kultura Tibetu je navíc zajímavá a celkově se na to kouká skvěle. Ovšem pouze do doby, než se všude nacpe ta nezáživná politika. Najednou z ničeho nic se to stává celkem nudné a jako dobrodružný film to ztratí veškeré své kouzlo.

Je sice pozitivní, že se skvělý film dá natočit s jedním hercem, baterkou, mobilem, zapalovačem a rakví, ale bohužel to má i svou stinnou stránku, že kromě hereckého výkonu tu toho moc k vidění nebude a hlavně tu už vůbec není možnost pro žádné do očí bijící zvraty. Uznávám, že je to povedené a Ryan Reynolds je profík, ale je to celé akorát o čekání na konec, což u mě od poloviny filmu vyvolávalo celkem rozporuplné pocity.

Je to v lepším prostředí než jednička, má to lepší atmosféru, hlášky a i když je to víceméně z jedničky všechno zkopírované, tentokrát to dotáhli k dokonalosti.