Recenze (223)
Šéfové na zabití (2011)
Opravdu skvěle jsem se pobavil. Tvrdý a ostrý humor jako kvalitní břitva, to já mám rád. Tohle asi nebude rodinná komedie od 6+, ale kdo má rád spád, bezskrupulózní humor a výborné herecké obsazení, tak to má v téhle komedii.
Zrození Planety opic (2011)
Jasné čtyři. To určitě nebude moje srdeční záležitost a možná už ten film nikdy neuvidím, ale zkrátka jde o to, že na něco navazoval, něco jsem od toho čekal a očekávání byla plně uspokojena, ba možná ještě něco navíc:_). Výborný Franco, dobrý příběh, akční podívaná.
Lovci hlav (2011)
Spíše tři, no ale zase kolikrát do roka se vám podaří shlédnou dobrý severský thiler (ne že by neměli, ale v české produkci je zkrátka moc nevidím). Dobrá atmosféra, dokonalá destrukce hlavního hrdiny až k znovuzrození na konci, co bych však určitě vytkl je dějová nepravděpodobnost aneb nějak se mi celý ten jeho plán nezdá:_).
Moneyball (2011)
Dávám čtyři, protože zkrátka reálné příběhy o zajímavých lidech mám rád. Jinak ovšem zase taková zábava to nebyla, celé to bylo postavené na pravděpodobně zajímavé předloze skutečného manažera týmu, kterého skvěle zahrál Brad Pitt. Hlavní výtka k filmu je, že jsem některým scénám v podstatě nerozuměl, protože nerozumím ani baseballu ani systému obchodu s hráči. Aneb znalec by k tomu asi měl co říct.
Imaginárium Dr. Parnasse (2009)
Roztodivná barvitá a rozmanitá fantazie Terryho Gilliama, tak jako vždy. Problém tkví v tom, že pokud se vám jeho svět nelíbí, těžko se vám můžou líbit jeho filmy. Gilliama jsem měl vždy zařazeného jako nekonformního a originálního tvůrce na jehož filmy se stojí za to dívat (+ Monty Python aura), ale u tohoto filmu jsem si uvědomil, že se mi od něj vlastně nic jiného kromě 12 opic nelíbilo. Jeho svět je pro mě zajímavý,i když poněkud bizardní, ale potíž je v tom, že to většinou bývá na úkor příběhu a ten je pro mě důležitější. U mě za tři.
Spider-Man 2 (2004)
Tři a půl. Humor a nadhled tohoto zpracování komixu je příjemný, odvrácenou stranou mince ale zase je pro mě menší dramatičnost a temnost, kterou mám ve filmech rád.
Dokonalý trik (2006)
Atmosférická pecka, kterou jsem docenil mnohem víc na podruhé. Při prvním shlédnutí jsem si jaksi nemohl zvyknout na tu směs mystična a reálnosti. Když jsem ale přistoupil na pravidla hry, užil jsem si to naprosto náramně. U závěrečných titulků jsem zjistil, že natočil Nolan a poslední kousek puzzle zapadl. Uhrančivý styl, vygradovaná dramatičnost a působivost scén až k napnutí je prostě nezaměnitelný rukopis tohoto režiséra, kterému stále více a více přicházím na chuť.
Oko dravce (2008)
Příjemné tři. Na sobotní večer, lehnout na gauč a vypnout. Víc od toho nečekat.
Neporazitelný: Vykoupení (2010)
Tož pár dobrých bitek tam bylo, to neříkám, ale jinak jsem se nudil, přenudil. Beru jako retro do devadesátých let a kor kdyby mi bylo patnáct, tak jsem asi z toho v sedmém nebi.
Vzpomínka na Titány (2000)
Mráz mi ještě teď po zádech běhá. Tak chytrý, opravdový a silný film se vidí jen málokdy. Skvělé charaktery, skvělé myšlenky a trochu toho amerického fotbalu k tomu. Po skončení jsem si ještě několikrát dával určité scény znovu a znovu. Jasných pět, srdeční záležitost.