Recenze (807)
Million Dollar Baby (2004)
Pro mě zklamání...co dialog, to klišé...citové vydírání největšího kalibru, nemůžu si pomoci. Oscara za nejlepší film by měly dostávat filmy, které si člověk pustí rád ještě jednou...Million Dollar Baby by si pustil podruhé jen ten největší masochista.
Marie Antoinetta (2006)
Krásně se na to kouká - nádherné kostýmy, boty, účesy, naaranžované jídlo, všechno hýří barvami...film je sice chvílemi pomalejší, ale mě to vůbec nevadilo. Celou dobu jsem si říkala, jak se asi celý štáb musel při natáčení bezvadně bavit (maškarní bál apod.). A Kirsten Dunst opravdu umí hrát! Dýchá z ní strašně moc emocí a každou pohnutku jí opravdu uvěříte (bezcílné běhání po chodbách Versailles, konečné "Good-bye" apod.) Hodně silné čtyři hvězdičky. A soundtrack si určitě pořídím.
Goyovy přízraky (2006)
Zajímavý film o hodně kruté době, ale druhý Amadeus to bohužel není. Postavy byly napsány i zahrány zajímavě, přesto mi tam místy vadilo, že Goya je opravdu jen vypravěčem a pozorovatelem a že z jeho života se dozvíme jen zajímavé střípky (např.scéna reakce ošklivé španělské královny na svůj pravdivě ošklivý portrét). Taky mě nepříjemně překvapily rychlé přechody do jiných epoch (Goya se španělským králem v jeho komnatě a za minutu už je tam Napoleon...), jako kdyby do toho chtěl Forman nacpat co nejvíc z oné doby a násilně to propojoval hlavními postavami. Jako celek je to ale zajímavé a určitě stojí za podívání.
Rafťáci (2006)
Nachlup to samé jako Snowboarďáci. Nejvíc mě tam vždycky pobavily tituly, kterými se oslovovali - kaštane, tetřeve, degene apod. Zaplaťbánbůh už ale přišli oba o panenství, takže není potřeba točit další pokračování :-)
Ve jménu otce (1993)
Silný příběh o tom, že nespravedlnost světu vládne...úžasný výkon Daniela Day-Lewise. Irský režisér Jim Sheridan se zaměřuje na palčivou minulost své rodné země a točí opravdové filmy, plné emocí. Takové filmy mají pro mě stokrát větší výpovědní hodnotu než všichny Bondové, King Kongové a Pánové prstenů dohromady.
Potomci lidí (2006)
Zajímavé zpracování poněkud nudné knihy od P.D.James (vzpomínám si, že před několika lety jsem ji začala číst, ale nedočetla do konce...). S utopistickými vizemi typu 1984 se to nedá srovnat. Hodně silných scén, ale překvapilo mě, že půlka kina se často smála...a škoda toho useknutého konce.
Casino Royale (2006)
Solidní akční film, ale pro mě to prostě není Bond. Chybí mi tu nadsázka a ironie. A na Bondovi mám stejně nejradši úvodní titulky :-)
2046 (2004)
Stvořeni pro lásku byl geniální film, který chytil za srdce díky svému minimalismu, krásné hudbě a šatům hlavní hrdinky. Ve 2046 zbyly jen ty šaty a hudba. Příběh byl neuvěřitelně rozvrstvený, kdyby nebylo té sci-fi roviny, bylo by to i za 4. Ale androidi s pomalenými reakcemi mě odradili. Škoda.
Endless Love (1981)
Melodramatické až hrůza, ale taková asi taky první láska může být, pokud milujete tak hodně jako hlavní postava David. Úvodní píseň Endless Love je krásná.
Sólokapr (2006)
Starý dobrý vtipný Woody Allen je zpátky. Vůbec nevadí, že scénář je naprosto praštěný a průhledný, to nás přece na Allenovi baví. Přirovnala bych to k mé oblíbené Tajemné vraždě na Manhattanu. Scarlett Johansson hraje úžasně (a to jsem jí nedávno v Black Dahlia zkritizovala...), vytvořila tady jednu z nejsympatičtějších filmových postav za poslední dobu.