farinelli77

Tento výjimečný film ve mně zanechal velmi silný zážitek, dokonce větší než Legenda o 1900 i Malena dohromady. Může za to samozřejmě i jedinečná a dechberoucí hudba Ennia Morriconeho. Nikdo by ji nesložil lépe. Jen opravdu nechápu, jak někdo může napsat, že konec filmu "dře". Právě naopak! Je originální a doslova naplněný emocemi!! Ale někteří jsou vůči nim zřejmě natolik imunní nebo tak příliš mladí, že je nechává chladnými...

Možná "originální" hororový experiment, ale jinak jako horor absolutně nekoukatelné a nudné. Zkrátka jedno velké zklamání!!! Mělo by být trestné nazývat tento film v programu pouze hororem. Když už, tak sci-fi hororem! Když máte pocit, že po reklamě pokračuje úplně jiný film, než na který jste doposud koukali, rozhodně není něco v pořádku... Musím si spravit chuť nějakým opravdovým hororem.

Velmi silný dokument, který musí hluboko zasáhnout každého diváka, pokud nemá srdce z kamene.

Při čtení těch mnoha žlučovitých komentářů se člověk jen ujistí v tom, že bohužel opravdu existuje více hokejových fanoušků než milovníků opery. Možná měl pan Menzel v traileru velkým písmem napsat, že tento film není určen hudebním barbarům. Ti by zde pak nemuseli na jeho dílo plivat a lamentovat nad do krve rozkousanými nehty nebo počtem piv, která si mohli za ty drahé vstupenky koupit. Já jsem si film velmi užil (ač z druhého břehu) a vnímal jsem ho možná i proto především jako autorovu poctu opeře, divadlu, klasické hudbě vůbec a v neposlední řadě i jako oslavu života samotného. Jsem nadšený, že u nás v dnešní době (a navíc překvapivě i díky Nově) vzniklo takové dílo, které se konečně zabývá i něčím tak povznášejícím, jako je klasická hudba, a krásou umění vůbec. Nedivím se, že jej v zahraničí tolik ocenili. Tam podobné filmy nejsou zase tak ojedinělé a jak je vidět, dovedou je i patřičně ohodnotit, což tady ještě neumíme. U nás jsme v tomto žánru bohužel „zamrzli“ u poněkud snobského a téměř povinného pění chvály na film Amadeus, což činí dokonce i ti, kterým klasická hudba nic neříká, jen aby náhodou nějak nevyčnívali z početného davu intelektuálů či jejich pseudokolegů. Zajímavé je, že v Donšajnech zní dvě hodiny téměř totožná hudba, ale to už zdejším odborným amatérům nebrání v tom, aby se při filmu díky převažující hudbě nudili k smrti, a to jen proto, že to zkrátka není Formanův „Wolfík“, kterého máme všichni tolik rádi, protože je tam ten „zlý“ Salieri. Mnozí z nich navíc ani netuší, že se v žádném případě nejedná o biografický film… Zkrátka velice děkuji panu Menzelovi za krásný a silný divadelní zážitek!! Už teď mohu bohužel s jistotou říci, že nic podobného v našich (multi)kinech do smrti neuvidím.

Možná jsem jen standardní většinový divák, který se klidně nechá od tvůrců citově vydírat a ještě je za to pochválí. Ano, jistě nejsem takový odborník, jako přispěvatelé přede mnou. Mě tento film totiž dostal a velmi se mi líbil. Já jsem v něm na rozdíl od nich romanci nepostrádal a vůbec mi nepřišel nudný a hluchý. Pokud se totiž od začátku dokážete opravdu vcítit do osudu těch lidí, neřešíte dvě hodiny hlouposti, co a kde udělali tvůrci špatně a co mohli udělat mnohem líp, ale jste naopak vděční za to, že něco takového mohlo u nás vzniknout v dnešní době, která přeje spíš hloupým filmům, z kterých na vás navíc v každém záběru vyskočí nějaká nemožná reklama... Děkuji všem, kteří se na Colette podíleli, za silný zážitek z nádherného filmu, který nepochybně obletí celý svět a posbírá mnoho ocenění!! Přál bych mu i to největší!

Velmi povedený film, ve kterém září především dvě hlavní představitelky, vynikající herečky Martina Gedeck a Monica Bleibtreu v rolích dcery a její matky.

Krásný výlet do časů, kdy se ještě točily pohodové dobrodružné filmy pro mládež, na které už dnes nikdo nemá, ani kdyby se snažil sebevíc. Nechápu, jak je možné, že jsem tento klenot od r. 1989 viděl až dnes, zatímco jiné filmy se opakují každý rok několikrát. Také je smutné, že si nikdo pořádně nevšiml hlavní role pana Pleskota, což byla zároveň jedna z jeho životních rolí, a rozhodně největší role v posledních aktivních hereckých letech. Moc mě potěšily i nádherné dlouhé záběry na hrad Bojnice, kterým se snad nevyrovná ani československý seriál Safari, a vůbec nádherná slovenská příroda, o které byl tento film také. Za zmínku stojí i skvělá hudba Jana Hrábka, který ovšem překvapil ještě víc s Pražskými smyčci v dalším snímku pro mládež „Neříkej mi majore!“

Tato protivná žena (ovšem skvěle zahraná Julianne Moore) se středověkými republikánskými názory mi byla nesympatická již v r. 2008 a jsem moc rád, že jsem viděl tento film, který jen potvrdil, že se jedná o obyčejnou bigotní křesťanskou a navíc nevzdělanou ochotnici, jejímž asi jediným pozitivem je, že má z okna krásný výhled na Rusko, ale jinak přehled tak maximálně o tom, co se děje u nich na Aljašce. Spíš měla zůstat tou organizátorkou volného času ve Wasille. Ohledně jejích protipotratových postojů se mi chce po zhlédnutí filmu s nadsázkou dodat, že někdy by měly být potraty naopak povinné...

Tu poslední půlhodinu bych si představoval jinak, ale i tak skvělý thriller s krásnou Diane Kruger, který se natáčel ve slavném Studiu Babelsberg v Postupimi.

Tak tohle bylo opravdu velké zklamání!! Francouzské filmy přímo miluji, a až na jednu výjimku (Vítejte u Ch'tisů) mě zatím nikdy nezklamaly. Po zhlédnutí tohoto nemastného neslaného a především nehumorného "zázraku" už jsou to tedy bohužel filmy dva. Asi to bylo částečně i tím, že film celkově působil spíš jako americký; chyběla mu ta francouzská poetika, díky které jsou jejich filmy tak jedinečné. Autoři si možná mysleli, že slabý film zachrání tím, když hlavně pánskou část publika oslní mladou Sigourney Weaver. Bohužel... To např. komedie Zelená karta, která je vlastně díky obsazení dost podobná, byla proti tomuto paskvilu naprostým skvostem!! Tuto nudnou slátaninu nezachránilo bohužel ani obsazení známé sexuoložky Dr. Ruth Westheimerové, která zde působila spíš směšně než humorně. Za celých téměř 100 minut jsem se jednou pousmál, což je dost smutná bilance. Tu jednu hvězdičku dávám pouze z úcty k francouzským hercům a filmařům, protože chápu, že ne vždy se film povede, ale pokud máte rádi klasické kvalitní francouzské komedie, rozhodně si nekažte chuť tímto laciným, nenáročným a nepovedeným dílkem, které po zhlédnutí jen tak vyšumí, aniž by ve vás vzbudilo jakékoli emoce. Snad jen vztek nad ztrátou času!