jandula00

Líbilo se mi pojetí příběhu ze dvou pohledů, protože to vlastně podtrhuje fakt, že každý vnímá filmy, a nejen ty, odlišně. Zasazení děje do šedesátých let bylo také příjemné, navíc doprovázené dobrou hudbou. Na druhou stranu mi chybělo dotažení vedlejších postav, kdy třeba z postavy otce Bryce mohlo být vytřískáno daleko víc. Možná bych vynechala některou ze zápletek a protáhla a vyzdvihla jiné, protože občas mi příběh přišel uspěchaný. Celkově jsem nebyla zklamaná, ale ani nijak extra nadšená..

Docela příjemná podívaná, silně optimistická, pěkně barevná s příjemnou hudbou. CJ Adams je sympatický a pro roli Timothyho se vyloženě hodil, stejně tak představitelé rodičů předvedli dobré výkony. Trochu mi chybělo lepší vysvětlení proč že to tak všechno vlastně je a proč to skončilo tak, jak to skončilo. Celkově nenáročný film, který je ale moc dobře koukatelný.

Na filmy Davida Lynche nejsem zřejmě dostatečně šílená, protože je patrně nechápu, což má za následek, že se jako divák nudím. I když vypadal Blue Velvet ze začátku poměrně zajímavě, s postupujícím časem jsem čím dál více kontrolovala stopáž a těšila se na blížící se konec. Né, že by na mě film působil příliš náročně nebo nepochopitelně, ale celé dvě hodiny mi přišlo, že se tam vlastně nic neděje. Navíc jsem se těšila na trochu slibované erotiky, té se mi bohužel také nedostalo a ani parádní hudba a skvělý výkone Dennise Hoppera, jehož inhalace krásně podtrhovaly charakter role, mě nepřimějí kouknout na film znovu a velmi rychle na něj zapomenu.

Kdyby se nejednalo o film Davida Finchera, asi bych byla spokojenější a jednu hvězdičku přidala, ale díky jemu, a také díky přímo hvězdnému hereckému obsazení, jsem měla na film poněkud vyšší nároky. Né, že bych se přímo nudila, ale zápletka mě zrovna příliš nechytla a ačkoli bylo vše podáno relativně srozumitelně a obzvlášť konec se mi moc líbil, necítila jsem skoro žádné napětí a očekávání, jakým směrem se bude příběh odvíjet. Na druhou stranu se mi moc líbil výkon Roberta Downeyho a občasné záchvěvy Fincherovy režijní geniality, ale pokud bych měla srovnávat s Fighting Clubem nebo The Game, byl pro mě Zodiac bohužel jen slabým odvarem...

Když se objevily závěrečné titulky a já si uvědomila, že The Game režíroval David Fincher, pochopila jsem, že genialita snímku není dána pouze výborným Michaelem Douglasem, kterému skvěle sekunduje můj oblíbenec Sean Penn, ale také vynikající režií. Kamera a hudba pak už jen podtrhují tu mrazivou atmosféru, která vás, jako diváka, nenechá ani na okamžik vydechnout a doslova vás přiková k obrazovce. A i když jsem celou dobu tušila, jak film dopadne, v žádněm případě jsem se nenudila a The Game rozhodně zařadím mezi své oblíbené filmy daného žánru...

Jó, jaké by to asi bylo, pustit si v současnosti rádio hrající "pop" a slyšet takové pecky, které chrlí Radio Rock. Ale nejsou to jen skvělé (skvěle vybrané) songy, které dělají z Boat the Rocked parádní záležitost. Dostal mě především britský humor, který má tu neobyčejnou vlastnost, že je, oproti tomu americkému, vtipný. Navíc podpořený výbornými britskými herci, kteří své postavy vystihli na jedničku. Škoda jen, že je podobných komedií jako šafránu (napadá mě snad jen Its All Gone Pete Tong), to bych se pak smála od rána do noci :)

Čekala jsem větší zážitek. Ačkoli má film víceméně samé klady, jako skvělou, postupně gradující hudbu, která podporuje mrazivou atmosféru, dobrou režii nebo přesvědčivé herecké výkony, jako celek mi film příliš nesedl. Možná to bylo způsobeno přílišným množstvím jednotlivých příběhů, které byly sice vzájemně propojené, ale kvůli jejich počtu nebyly tyto příběhy dotažené a působily trošku mělce. Také mi přišlo, že film postrádal jakýkoli vedoucí děj nebo zápletku a vše bylo pouze takové vyprávění o ničem. Celkově pro mě byl Crash zklamáním a nejednou jsem se přistihla, že se nudím...

Mám ráda Clintovy filmy, protože tak nějak sahají nad rámec svého žánru. Mystic River je kvalitní a napínavá detektivka, jejíž hlavní předností jsou bezesporu perfektně vybraní herci. Nejen hlavní trio, v čele se skvělým Seanem Pennem, ale i ostatní, vedlejší postavy, které pozvedají film na vyšší úroveň. Jediný problém mám se samotnou detektivní zápletkou, protože je v podstatě odhalena hned v úvodu filmu, malinko bystřejší divák si toho nemůže nevšimnout, a tak filmové zvraty nejsou neočekávané a zdrcující.

I když se nejedná o nijak závažný film, který by vám způsobil onen pád čelisti, My Name Is Khan má bezesporu jiné přednosti. Tak především je silně optimistický a i když se chvílemi snaží brnkat na smutnou a vážnou strunu, ve výsledku vám přivodí úsměv na tváři. Ani mi nevadila délka filmu, která by mohla být v mnohých případech pro film osudnou, ale zde jsme se opravdu ani minutu nenudila. Jediné, co mi trošku zkazilo dojem z příjemného filmu byly ony teatrální scény v závěru filmu, které byly na můj vkus až moc růžové a smrděly Amerikou, jinak super :)

Už při úvodní scéně, která byla doprovázena mnou oblíbenými Ramones jsem tušila, že se mi Die Welle bude líbit. Potěšila mě skutečnost, že je film původem z Německa, protože kde jinde by mohli natočit film o vzniku a vývoji totalitního režimu a navíc fakt, že si Němci svou historii uvědomují a nesnaží se jí vyškrtnout ze svých dějin. Zaujal mě především začátek filmu, kdy vše začíná tak nevinně a pak výborný závěr, který podle mého vystihl přesně absurditu celé situace. Na druhou stranu mi přišlo, že ve střední části film trochu ztrácí dech a tempo. Celkově zajímavý film, který by měl vidět každý, kdo si myslí, že se historie už opakovat nemůže.