Antal89

Jediné co je na tomto filmu precizní a stojí za kvalifikované hodnocení jsou úvodní a závěrečné titulky. To, co je mezi tím je snad stejně srovnatelná tragédie jako filmy "Zemský ráj to napohled". Zápletka, kdy z ředitele ORF a politického moderátora udělají z diverzanta krycího agenta, kterému vyhrožují na pozadí událostí roku 1968, že vyzradí jeho ženě nevěru s českou herečkou je nadmíru povrchní téma. Navíc rok 1968 zde je jen jako pouhá stafáž. Více než polovina věcí včetně omezování filmařské práce zde vůbec neodpovídá realitě (značná část filmů už se dostával mnohem snáz do distribuce již po roce 1965 a to byl prezidentem pořád ještě Novotný). Celý film je navíc celkově zbytečným promítáním spousty dojmů režisérových nebo scénáristových, které jsou převážně dekadentní než faktografické. Minimálně dvacet minut celého filmu jsou spíše pro milovníky filmů po dospěle než pro někoho, kdo chce shlédnout kvalitní český film o době nedávno minulé a lidských osudech v nich. Chápu, že fabulace by měla čas od času i v českých filmech být, ale někdy je něčeho moc a zde je toho až přespříliš.

Osobně mám z filmu My 2 poměrně rozporuplné pocity. Na jednu stranu je zajímavé vidět náhled do rozpolcenosti života gaye středního věku, kterému se náhle do bytu nakvartýruje žena prchající před svým manželem, na straně druhé je zvláštní vidět soucit hrdinky s každým kolem sebe kromě sebe. Osobně nechápu některé dějové odbočky typu společná masturbace a procházku na Polabí, ale obecně mi přijde, že celá neskutečnost případné reality toho, že by k takovému osudovému setkání kdy mohlo dojít, je do jisté míry zajímavá. Za mne má svá plus ve filmu jednak vhodně vložená hudba Jana P. Muchowa, dobrá kamera a barevná sytost obrazu, ale pak také výkon Jany Plodkové, který možná až příliš moc vyzdvihuje kvalitu filmu. Osobně si myslím, že pokud by tvůrcům šlo o to, aby vytvořili důmyslný Artfilm, tak by rozhodně nedávali do hlavní úlohy herečku, u které jen to, že se na začátku snímku na ní na ulici všichni ohlížejí jako tragikomedie, kdy sledujeme život superhvězdy, která nemá šanci splynout s davem.

Shlédnul jsem dokument celý a nestačil jsem se divit. Osobně doporučuji každému, kdo tvrdí, že démon smrti nemůže v nikom působit. Osobně je těžké si klást otázku, zda-li šlo předcházet tomu, aby Lucka jako pohledné mladé děvče nakonec skončilo tak jak skončilo. Osobně si myslím, že největší problém je z pohledu toho, co bylo v dokumentu vidět na straně matky (protože proklít dceru a posílat ji rovnou, aby se šla oběsit je otřesné i na mně). Veškerá vyústění od fetování, přes život bez domova až po produkci pornografie je jen vyústění do celkového bahna, které je Lucce představeno jako život, který však nesměřuje k ničemu jinému než k oslavování smrti a pokoušení nalézt něco, co neměla nikdy možnost nalézt - pevný mateřský cit a rodičovskou lásku, která ještě před pubertou u její rodiny vzala za své... Věřím, že má ještě možnost se z toho dostat. Má kamarádka dopadla hůř. Ta si na svůj život sáhla a už se neprobrala.

Tento díl byl, co se týče dějového spádu jeden z těch náročnějších. Některé věci tam budily hodně velké rozpaky (např. homo-vztah Cmírala se strážmistrem, který absolutně nedává smysl a působí jako offtopic na objednávku GLBT historikům), dále pak neuspořádanost děje. Postupný vývoj příběhu je ještě horší než vývoj v Harry Potterovi (když skoro v každém díle odejde či umře jedna nebo více osob, které utvářely děj) a neustálé výměny a změny diváka spíše unaví než zaujmou. Z celkové série dávaly mně výrazný smysl cca dva, při lepší úvaze tři díly. Tento je ale už počátek katastrofy a zvažuji, že se na ten poslední možná už ani nepodívám. Tvůrčí duo Bebjak-Arichtev nezklamali, opět nám dali na obrazovku seriál, který může být ještě zrůdnější než První republika či cokkoli jiného.

Precizní loutková animace, ze které jsem dříve některá pásma ještě jako malý viděl na legendárních kazetách "Ahoj kamarádi". Dodnes se nestačím divit, jak se tvůrci v době nastupujících digitálních technologií vypořádali s klasickou animací, která pořád přežívá a získává si i přes všechno své místo na slunci.

Návrat do reality nakonec nebyl tak hrozivý, jak se původně zdálo. Jen je pravdou, že na to, aby se vše důkladně vysvětlilo a pospojovalo, tak na to bylo příliš málo času. Například jsme se vůbec nedozvěděli, co se stalo s vrahem Filipova otce, kam se nakonec poděla Kristýna Čáslavská. Plachého odchod byl více než hrdinný, ale trochu v rámci celé mysterióznosti působilo prapodivně, že Plachý věděl, co má hledat Filip v Šejbově pracovně v roce 2016 a že je vše pod kódem 1983. To celé je samo o sobě zvláštní. Ale celé vyvrcholení překonalo mé představy, dokonce jsem se v tom napětí, které bylo kombinací černého humoru s thrillerem, docela dost nasmál. Za mne nejlepší seriál roku 2017 a běda, jestli nedostane Českého lva za nejlepší seriál nebo minisérii.

Nakolik zapeklité byly veškeré předchozí díly, tak gradující díl devátý ukazuje, že vše směřuje k celkem jasnému a strmému konci, který nejspíš bude jednoduší než veškeré zápletky, které byly předtím. Jediné, co snad v celém díle působí poněkud rozpačitě, je samotné loučení Filipa s Kristýnou. Je otázkou, kam vše dojde a jak moc je Kristýna důležitou spojnicí "s tou stejnou" z prvního dílu. Další otázkou je, v čem je pointa Filipovi noční můry, jestli jde jen o náhodnou sugesci z přílivu prášků, které mu dal doktor anebo, jestli celý "sen světa pod hlavou" neodráží něco, co se děje mimo Filipovu hlavu. Co když mu někdo ukládá o život a výslech StB s drogami jen není odrazem reálného světa (zda-li mu někdo nevpichuje injekci, která mu má zabránit v procitnutí)? Jedno je jisté - konec tohoto dílu je druhým gradujícím cliffhangerem celé série a jeho pochopení bude možné jen v napojení na díl desátý, poslední. Za mne má díl plné hodnocení. Bylo tu velké množství akce, několik dramatických kolizí, které byly více uvěřitelné a připomínali kombinaci všeho - brutality režimu období normalizace s příchutí padesátých let a zároveň výrazným psychodramatem.

Dnešní díl opravdu stál za to, v první fázi komedie a ve fázi druhé prvotřídní napínavé drama. Aneb Klement je dement! Kdyby to byla reálná postava, tak by byl vážný kandidátem na socialistického kačera Duffyho. :)

Sugestivní, v mnoha ohledech až naturalistické zpodobnění poválečného času na česko-polsko-německém pomezí. Körnerova látka dosáhla dalšího nebezpečného tématu, kdy jsme svědky scény, kdy mladé dospívající děvče je nechtěným účastníkem sledu událostí, které nemůže nijak ovlivnit. S podobnou látkou, avšak o dost rozpracovanější má divák možnost se setkat ve Vláčilově filmu Markéta Lazarova, která mohla být částečně i inspiraci pro Körnera, který s největší pravděpodobností námět původně psal právě pro Františka Vláčila. Z pro mne nepochopitelných důvodů nakonec tuto látku ztvárnil někdo jiný s tím, že v některých scénách by si každý, kdo zná například Adelheid, představil trochu jiný pohled na věc. I přesto je však toto syrové drama o partičce Verwolfů převlečených za jeptišky a šířících strach po kraji jedním z nejpreciznějších filmů šedivých osmdesátých let vůbec. A kupodivu to tehdy šlo i bez zbytečného předhazování činnosti komunistické strany a jiných podobných hlouposti pro normalizaci typických. Možná za to může i polská produkce, která zasáhla do celkového ztvárnění a vyznění filmu, a možná i proto je důstojník Rudé gardy vášnivý ctitel žen a buggy-buggy a kdoví co všechno ještě. Konec filmu byl však možná až příliš rychlý a nejistý, tak jak tomu u některých tehdejších československých filmů bývá, ale ani to mu neubírá a nadhistorické hodnotě ztvárnění.

První film, u kterého jsem nikdy nevydržel déle než deset minut. Ti, co znají antickou mytologii a viděli například i původní Souboj Titánů jistě zaplakali se mnou. Tohle je vážně neskutečná slátanina parazitující na antické látce.