Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Pohádka

Recenze (87)

plakát

Nahota (1970) 

Člověk je prost všeho a ve své nahotě poznává, jak nicotný dokáže být v oceánu světa, který jej jen vláčí za sebou. Přesně tak na mě zapůsobil film nahota, kterému na filosofii přidává tvrdý a slaný výkon Petra Čepka, který je natolik prost jakýchkoliv eufemismů, jeho postava nadmíru touží po domově, ale nikdy nevydrží na jednom místě déle než je nutné. Sám neví, zda jeho city jsou opravdové, cítí se méněcenným k tomu, aby se někomu nebo něčemu postavil, důležitá rozhodnutí bez rozmyslu odkládá a ani neví, zda-li má smysl žít, když se však chce zabít, cítí, že ani na to nemá a smrt považuje za jedno veliké štěstí, na které nemůže dosáhnout. Film jako celek je rozhodně velkou směsí pocitů myslím si, že né nadarmo je psychologickým dramatem. Je v něm cítit ještě poslední malý závan nové vlny v československé kinematografii předtím, než bude zcela udusána nastupující normalizací, kterou zde symbolizují sovětské tanky najíždějící v tiché scéně na silnici a zašpiňující silnici stejně tak jako celou naši vlast. Není zde žádné přesné poselství, závěr je natolik tvrdý a bezvýchodný, že již ani nevíme, co si hrdina dál počne. Bezvýchodnost vztahů a zranění rodových kořenů si před sebou ponese jako jedno velké stigma spolu s celým národem. U mě film rozhodně vítězí nejen samotným zpracováním, ale i nesmírně hlubokým vykreslením vnitřního boje hlavního hrdiny a beznaděj objektu jeho lásky, kterou hraje modelka Kristýna Hanzalová. Leč nic není dokonalé pokud je trošku nedořešený konec, kde trochu pokulhává hudba a záběr se střihem. Možná i proto film dostává ode mne čtyři hvězdičky.

plakát

Vyvolený (2000) 

Krásný téměř thrillerový příběh o tom, jak se může člověk stát hrdinou s nadlidskými schopnostmi pod vedením vozíčkáře, který se chce stát jeho pravým opakem. Film by možná mohl být o něco lepší než je, Bruce Willis je v té roli naprosto dokonalý a závěr je dobrý díky tomu, že je víceménně uzavřený a osobní život hrdiny dostává nový rozměr a mnozí kolem něj dostanou druhou šanci, což nelze říci o záporákovi, kterého hraje Samuel L. Jackson, který se prakticky stává psychicky labilním.

plakát

Vzbouření na vsi (1949) 

Film sice odpovídá době, kdy vznikl, ale je krásnou přehlídkou krásné rozpeře mezi mužem a ženou o to, co je pro dobro obce důležitjěší - jestli hračičky na pole nebo něco, co může více pomoci k čisté košili bez zbytečného namáhání pro ženskou ruku. Film jsem již bohužel hodně dlouho neviděl (naše drahá veřejnoprávní televize asi ví proč jej opětovně nezařazovat mezi filmy pro pamětníky, kde poslední dobou dominuje jen Burian a Plachta), ale dodnes mám v hlavě větu, kterou pronesl jeden z mužských protagonistů (konkrétně ženich, kterému nevyšla svatba z toho důvodu, že právě v její půlce ženy na protest opustili obec a odnesli mu i jeho milou) poté, co jej dámy načapou jeho milou v ženské stodole a on pohlédne na siluetu dámy, převlékající se za osvětleným závěsem: "Já tady zůstanu. --- Já jsem pro prádelnu!"

plakát

Cenzurované sny (1999) (TV film) 

Perfektní dokumentární film. Nejvíce jsem vděčný těm mnohdy osobitým přiznáním herců, jak byly tenkrát buď mladí a blbí nebo vědomi si toho, že pokud člověk nebudete držet ústa a krok, tak špatně skončí. Myslím si však, že je škoda, že je dokument tak krátký a nevybral všechny aspekty a neudělal hlubší sondu do toho, jak vypadal československý film v padesátých letech.

plakát

Princezna ze mlejna (1994) 

Já naprosto souhlasím se všemi pozitivními komentáři níže. Princezna ze mlejna je jednou z nejlepších pohádek devadesátých let. Škoda jen, že pan režisér po jejím ztvárnění zjevně nabyl dojmu, že už umí režírovat a jeho následující pohádky pak již začali zcela postrádat selskou logiku a šli s kvalitou prudce dolů.

plakát

Kameňák 3 (2005) odpad!

Jestli jsem označil dvojku za odpad, tak trojka je odpadem na třetí! Sám se divím, že taková hrůznost mohla vstoupit do kin. Prakticky celý film už pro mě není vtipný, je zde mnohem více lascivních vtipů, které normálnímu člověku už ani nepřijdou vtipné. O nějakém rozumném ději již ani nelze mluvit, protože děj je narozdíl od jedničky zcela podřízen všem těm vtípkům a sprosťárnám. Úplný závěr, kdy je pak pan Kohn, který je nucen čepovat pivo týmu swvé tchýně, obšťastňován bábou Kropáčkovou schovanou pod výčepem není ani výbušným koncem, ale naprostou nechutností, která jen dotvrzuje debilitu celého filmu a zřejmě i psychickou neukotvenost jeho tvůrců.

plakát

Mladé víno (1986) 

Mladé víno je prakticky jediný z filmů dané triologie, u kterého jsem vydržel prakticky od začátku až do konce. Film sice není prost různých ideologických -ismů, ale oproti tomu, co se točilo celá sedmdesátá léta a ještě i na počátku let osmdesátých je zde patrně vidět, že ve filmu se již projevuje prvek lidskosti v tom smyslu, že se již řeší obvyklé problémy spojené především s progresí techniky, což se ukáže právě i v zavedení počítače na JZD a nechutí mnoha zlodějíčků a podvodníčků, kteří jej neradi přijímají, protože nová přesná data mohou prokázat nejen neplnění pracovních norem, ale i větší drobné krádeže. Filmu přidávají na kvalitě dějové postavy v podání našich výborných herců Vladimíra Menšíka (který se mezi vinohradem musel cítit skoro jako doma), Jiřího Sováka, Ivy Janžurové a také Pavla Nového, jehož podání informatika-sukničkáře je sice průměrné, ale přesto zaujme. U mě má film tři hvězdičky - za zpracování, vtipné momenty a herce. Kdyby závěr tolik nepokulhával a Menšíkův syn v podání Davida Schneidera měl rozpracovanější charakter postavy (o některých dalších obsazeních mladšího herectva ani nemluvě), tak by to byl poměrně dobrý letní film.

plakát

Láska je láska (2012) 

Film láska je láska je velmi zajímavým náhledem do českých stereotypů v mezilidských vztazích smíchaný poměrně vtipnou pointou do jednoho velkého guláše. Dominantním hrdinou je zde s největší pravděpodobností nevidomá Maruška, vyrůstající bez rodičů u svého dědečka. a která pak má zejména na konci filmu v epilogu hlavní poslední slovo. K ní se připlétá její soused a dobrý kamarád Honza, jenž je homosexuál, který žije se svou příliš se starající matkou a jejím přítelem a nadšeným penziovaným fotbalistou, který jak sám říká už "dělá jen do trávy", což je terč smíchu marihuanou sjeté Libušky, kterou si k sobě do bytu přivede Maruščin dědeček Vlastimil, a která prakticky dokořeňuje absurditu celého děje snímku. Maruška se zamiluje, ale její nápadník se bojí před rodinou ukázat především proto, že je cigán, a dědeček Vlastimil cigány nemá v lásce. Proto Marušce také lže, o tom jak vypadá a vezme ji letní výlet ukradeným trabantem k pramenům Vltavy, kde je jejich milostné vzplanutí dokonano. Celý děj pak dramaticky směřuje do naprosto absurdního konce, který vede k smíchu i nejzarputilejší konzervativce a puritány a jaksi vede k pomylsnému závěru, že život vlastně ani není složitý - to jen my si ho zbytečně komplikujeme.

plakát

Herkules a ohnivý kruh (1994) (TV film) 

Herculovo dobrodružství při boji s Herou o oheň, který lidem ukradla je strhující výpravnou podívanou. Celkově mi připadá, že je asi nejpovedenějším z celé série počátečních filmů zejména díky tomu, že je zde v poměrně malém časovém prostoru zakomponováno několik epizod, ve kterých se krásně tříbí Herculův charakter a jeho možnosti (ať už počáteční cameoscéna se získáváním živé vody, milostné vzplanutí k Dianeiře a vlastní přehodnocení mnohdy až neohrabané komunikace s nepřítelem). Kdyby film nebyl omezen tím, že bude onálepkován jako pouhá předepizoda televizního seriálu, tak by jistě měl i na víc. Jedinou vadou na kráse je Zeus se svými mnohdy více než dvojznačnými řečmi o ženách a trošku přidrzlými narážkami, ale na to je již samozřejmě průměrný fanda "herculovek" již zvyklý.

plakát

Herkules a Minotaurovo bludiště (1994) (TV film) 

Osobně tent ofilm hodnotím asi jako nejhorší z celé "herculesovské" série. Zápletka je sice dobrá, ale divák je při sledování zcela zklamán neustálým time-breakem, kdy Hercules a Iolaos se neustále vracejí k dějům, které se staly v předchozích filmech a které zabírají prakticky víc než třetinu celého filmu. Samotnému Minotaurovi je zde věnováno minimum času a vůbec není objasněno, proč se dostal do této nezáviděníhodné situace božského vydědence. Já osobně navíc nechápu, že titul nese název Minotaurovo bludiště vzhledem k tomu, že jediné, co ve filmu vidíme je uzavřená jeskyně, ve které má Minotaur nachystané kukly pro své oběti, ze kterých chce udělat své vojsko pro Olympanům. Film ode mne proto dostává i přes to všechno pouze jednu jedinou hvězdičku za nápad a výpravu.