Antal89

Minisérie, která vás první dva díly drží ve velmi silném napěti, jen konec je až příliš rychlý a nenadálý. Samotný děj je skvěle veden už jen díky charismatu herce Daniela Craiga, který si ho "střihnul" ještě před přijetím úlohy agenta 007. Při filmu jsem si dokázal představit, že Kelse se na okamžik stává vskutku Bond, který se snaží tajemství kolem Stalinova potomka přijít na kloub. Byl bych proto celkem spokojen, kdyby někdo někdy Craiga jako Bonda do Ruska opět zasadil. Byla by to rozhodně záruka dobrého filmu.

Oproti původnímu dílu se vskutku jedná o odpad. Zcela chybí Tarkovského poetika, Clooney zde pořád až úzkoprse bojuje za svou ženu a konec je svým způsobem úplným vyšinutím z vazby děje. To ostatní, jako propracované scény a triky mě proto ponechává zcela chladným. Zkrátka ten film nechci ani vidět, protože mi to ničí mé vidění světa Solaris.

Můj první Tarkovský, kterého jsem viděl a pořád jsem měl chuť se k němu vracet. Škoda jen, že nejsem vlastníkem nějakého DVD nebo kazety. :( Poezie filmu je hodně založená na tom, jak je člověk bezmocný rozhodnout o svém osudu. Muž, jehož mrtvá žena se znovu objeví v důsledku záření z planety Solaris, by nejraději zůstal navždy s ní nad touto planetou. Není mu však přáno a i přesto, že jeho milá je nesmrtelná a nezničitelná, o ní přijde. A přišel vlastně o svou ženu nebo to byl někdo úplně jiný. Sci-fi drama, které nadímru zaujalo i Američany, kteří na ně po rozpadu SSSR koupili práva a natočili si vlastní méně podařeny remake

Svérázný pohled na to, co se může stát na koleji jedné z prestižních amerických univerzit. Vstup do děje je velmi peprný, skoro jako vystřižený z podobný studentských béček osmdesátých let. V půlce filmu, kdy do děje vstoupí dvě stejné kabelky - jedna, která je památkou po babičce jedné ze studentek a druhá, která je plná peněz, přecházíme do akčnější roviny, kdy jednak některým jde téměř "o kejhák", ale jinak se vše stále nese na rovině absolutní komedie, kde nikdo a nic není tím, čím se na první pohled zdál a nikdo netušil, co si kdo přál. Pro mě jako náročného diváka byl zajímavý humor a některé gagy, ale jinak z celkové, občas místy pohoršující roviny filmu musím dát jen dvě hvězdičky. Na to, jak dřív vypadaly komedie s titulem National Lampoon musím říci, že tato je velmi silný podprůměr.

Příběh o skupině studentů archeologie, kteří zabloudí v podzemí, kde se je snaží jedonoho podruhém zabít Perunův velekněz je spíše jen ubohou kopií různých hororových hříček, které známe běžně z amerických kin. Pár zápletek se zde nápadně podobá hororům 'Záhada v Blair Witch' a dalším s podobnou zápletkou uzavřených prostor. Tragikomedii tohoto filmu je, že ukrajinské reálie jsou zde vyobrazeny ve stylu, jako by se vůbec neodehrávaly na Ukrajině, ale někde v Americe. Studenti jezdí v nablískaných autech, chodí ve značkovém oblečení apod. Některé plytké dialogy spíše budí smích než strach a u některých osob jsem se nemohl dočkat, až konečně zemřou, protože mi skutečně lezly od začátku filmu pěkně krkem. Jediné co mě skutečně zaujalo byl závěrečný boj o přežití zbývajících osob, který skončí kupodivu dobře a závěr je pak následně vystřižený jak z romantického filmu (už je chybí Phil Collins, který by s zazpíval něco pěkného s Meg Ryan a budu mít pocit, že jsem se dodíval na romanticky horor z Hollywoodu).

Velmi dobře povedený hollywoodský snímek, který atakoval do hvězdných výšin herce Russella Crowa, který v něm představuje extrémního tvrďáka, ale i velmi citlivého a chápavého člověka zároveň. Kostýmy, kamera, střih i jednotlivé propracované akční scény jak z bojiště v Gálii, tak i z gladiátorské arény nenechávají diváka v klidu až do zcela napjatého konce. Jediným minusem, které bych režisérovi Riddey Scottovi vyčetl je to, že si občas přizpůsobuje římské reálie a historii vlastní fantazii. Například císaře Marcus Aurelius by nejspíš byl tím posledním, kdo by si přál obnovit republiku a navíc některé počáteční scény doslova kopírují film Zánik římské říše, který je někdy ze sedmdesátých let. skutečný Commodus navíc nezemřel v gladiátorské aréně (i když jako císař si v ní občas rád zabojoval), ale naopak jej zničili jeho odpůrci úplně jinou cestou, jak tomu bývalo v neklidné době konce principátu zvykem. Oproti filmovému Commodovi ten skutečný navíc žil spořádáný život a po tyranii křesťanů ze strany svého otce - vůči této rostoucí náboženské komunitě projevil soucit (zjevně to bylo vlivem jeho manželky, která byla sama křesťankou).

Problémem Zdeňka Trošky je podle mě to, že čím víc je starší, tím horší filmy produkuje. Když jsem začal sledovat pohádku Čertova nevěsta, dokázal jsem si představit hezký úsměvný děj, který zároveň má spoustu leitmotivu z dětského dobrodružného filmu (tak jako tomu bylo třeba u pohádky 'Z pekla štěstí' nebo 'Nejkrásnější hádanka') v případě Čertovy nevěsty jsem však byl zcela zklamán. Dějový syžet je založeny explicitně na tom, že děti nosí čáp a paní královna neví, jak k dítku přijít (a to i přesto, že pan král jí na začátku dává pomalu nemravné návrhy). K těmto všem pohanským tradicím, na kterých příběh rozhodně velmi dobře stojí je přiložena Troškova pseudo-hagiografie o sv. Kryšpíně, u které si mohou lidé vyprosit miminko. Nejhorší, co mohl Troška udělat je antropomorfizace této sochy až do absurdní roviny, že si stěžuje na to, že je obrácená ke zdí, že na ní prší do kapličky apod. Základní kolize přiběhu se dá vytušit zcela jasně už jen z úvodní scény, kdy se královští rodiče upisují ďáblu a Štěpánovo plnění tří úkolů namísto toho, aby pohádku stupňovalo tvoří spíše už jen jakýsi epilog s dopředu jasným koncem, protože už po splnění prvního úkolu je jasné, že Štěpán má vyhráno. Herecké obsazení je celkem zdařilé, stejně tak i kamera a některé efekty (Štěpánka mezi světem živých a mrtvých člověka dostatečně fascinuje). Díky tomu mohu filmu dát hvězdičku, ale víc už asi nic. Dějový syžet mě prostě zcela zklamal.