Fionor

Tajemství, jak se dívat na Disenchatment, je v tom, že nejde o typickou Groeningovu práci. Není to komický kreslený seriál ve fantasy/pohádkovém prostředí, ale kreslený fantasy/pohádkový seriál s humorem. Jakmile člověk přistoupí na tuhle hru, je to vlastně docela zábavné...

Asi v polovině film dramaticky změní tempo, aby ho v závěru zase nabral. Mám rád sci-fi, která svoji fantastickou složku používají především jako nástroj pro vytvoření zajímavé zápletky, nikoliv jako vizuální berličku. A v tomhle Looper v zásadě fungoval. Johnson se chytře rozhodl nebabrat se logikou cestování časem a hned v první scéně, kdy by se mohl chytit do pasti, Willisovými ústy smete debatu se stolu. A to je zatraceně dobře, protože tohle není film o cestování časem, ale o zápasu několika lidí o vlastní budoucnost.

Promrhaný potenciál. Zajímavě naznačený svět, který by s trochou snahy mohl i dávat smysl, pohřbený plochými charaktery a laciným příběhem (což je překvapivé u člověka, který napsal Chronicle). Tohle je typ filmu, který by i v devadesátých letech byl direct to video... Vlastně to dost připomíná Alien Nation (Lebkouni) z konce 80. let. A to je zatraceně škoda u filmu, který měl možnost kreativně adresovat soudobé problémy (namísto toho sklouzl do nekreativního reverzního rasismu a náhodně hází cool záběry bez hlubšího kontextu). Opravdu bych si moc přál aby to bylo lepší. Fakt jo. Ale je to jen další průměrná buddy cop blbost. Kdyby to natočili jako Shadowrun, asi bych tomu ty chyby odpustil, z nostalgie, ale tohle se opravdu moc nepovedo...

Absolutní blaho. Johnson neztrácel čas zbytečnostmi (koho zajímá, kdo je Snoke, když to nemá žádný vztah k příběhu?) a udělal Star Wars lepší než byly kdy předtím. Dokonce i zdánlivě zbytečná dějová linka s casinem dává z vypravěčského úhlu pohledu větší smysl než Tatooine v Return of the Jedi, protože má dopad na zbytek filmu. The Last Jedi je film, který má soildní potenciál dozrát v klasiku, která bude formovat nové generace fanoušků Star Wars. Stejně jako to udělalo The Empire Strikes Back.

Jako několikaminutový experiment a filmové cvičení (jakých jsou na YouTube desítky) by to asi šlo, ale jako plnohodnotný film je to nuda. Akce je zoufale nepřehledná, motion sickness nevyhnutelná a děj napsal někdo, komu bylo šest let a hrál v živiotě asi dvě FPS. Absolutní odpad. Chápu, že se to některým lidem líbilo, protože to je nové a jiné, ale upřímně - o čem to kurva vlastně bylo?

Odpustil jsem filmu naivní zápletku i upocený zločin adorující podtext, ale co jsem už odpustit nedokázal byla absolutní plochost postav. Jejich motivace nedávala žádný smysl a stejnou roli by snadno zastoupily postavy vystřižené z kartonu. Jedinou výjimkou byl Cillian Murphy, který měl náznak nějakého vývoje a zajímavé motivace, ale když došlo na lámání chleba byl potenciál postavy trestuhodně nevytěžený.

Přiznejme si to: kdyby podobný film vyšel ze stáje Marvelu, tak by to byla bída. Ale po absolutních provarech, které dosud DC předvedlo se tahle prázdninová limonáda vlastně docela dobře sleduje. Jasně, je tam spousta mansplainingu a kapitán Kirk (čertví, jak se ten špión doopravdy jmenoval) je povinný crush, do kterého se Diana musí zamilovat (Proč? Protože má svaly a je „above average“?) aniž by k tomu měla reálný důvod. A záporáka je skutečně zoufalý (včetně ultimátně děravé argumentace). Ale zase na druhou stranu, motivace hlavní hrdinky není překombinovaná a mezi amazonkami ji v boji vycvičila Princezna Nevěsta. Rozhodně to chce víc ženských superhrdinek na plátnech kin. Wonder Woman ukázala, že se vyplatí s nimi počítat.

Postavit show na urážení diváků může být zábava. Ale musí to být zábavné urážky. Carr staví na kontroverzních tématech vtipů a vulgaritách. Ale když si tohle člověk odmyslí, tak vlastně zůstane jen velice podprůměrná stand-up show.

Díval jsem se vlastě jen proto, abych viděl Arnolda a Matta Smithe (který se ukáže asi na tři minuty). Jinak to bylo čiré utrpení to sledovat. Mimochodem, proč cestovatelé časem vždycky putují do okamžiku, kdy mají minimum času zabránit obávané události? Když už jednou mají tu možnost, tak si přece můžou nechat pár měsíců na přípravu navíc...

Dokument, ve kterém se sice člověk nedozví nic o tom, jak přesně se dělají kouzelnické triky, ale zato pozná různé aspekty kouzelnické profese. Od nákladných show v Las Vegas až po vystoupení pro skupinu podnapilých dívek, které se loučí se svobodou. A osobní vzsetupy i pády čtyř zástupců profese, která je obestřená celou řadou tajemství. Určitě nejde o dokonalý dokument, ale je otevřený a lidský - a stojí za to ho vidět.