tragos

Daleká cesta je na svou dobu obrovský, celosvětově ojedinělý a novátorský počin, jehož kvality musí docenit i dnešní divák. Škoda, že je tak málo známý a dostupný.

Psát o Krtkovi je jako pokoušet se přeložit Máchův Máj do holandštiny -- prostě zbytečné. Krtek se musí vidět.

Možná budu trošku kritičtější, než si film zaslouží -- ale je to Fincher dva roky po Sedm. !!! Pozor, může následovat prozrazení pointy. !!! Hlavní problém Hry je ve hře samé. Když se vás někdo neustále snaží přesvědčit, že to, co vidíte, není realita, ale hra, co uděláte? Budete se koukat na film s tím, že to co vidíte bude pravděpodobně v následných minutách popřeno. Jinými slovy, ať se děje cokoliv, vždycky máte na zřeteli, že je to jen hra. A to je taky důvod, proč tolikrát zmiňovaný a pro mě nepochopitelně vychvalovaný konec prostě nefunguje. Druhé negativum Hry je paradoxně neuvěřitelnost toho, co všechno lze zinscenovat. Za všechny zmíním dvě scény: auto v řece a závěrečná trefa do černého. Ovšem paranoia jde Fincherovi náramně, a když mu v tom Douglas i Penn pomáhají, nemůže vzniknout jiný než dobrý film. 7/10

Lehce nadprůměrný animovaný film pro celou rodinu.

Vůbec to nemusel být špatný film, nebýt odporně manipulativního citového vydírání. 5/10

Tam, kde zklamal Jonathan Demme a jeho Mlčení jehňátek, je David Fincher přesný, překvapivý, uměřeně drsný a svůj.

Sedmdesátiprocentní westernová pohodovka

Pohodový, milý, pomalý letní art. Festivalový film jako vyšitý.

Rozčarování. Některé scény samy o sobě fungují, jsou zajímavé a dobře se na ně dívá, ale jsou velmi chabě pospojovány. A je to o to bolestnější, že se tu prolíná klasická realita s tou magickou. O ději se sice hovořit dá, ale nějaké vtažení rozhodně nečekejte. Konec je vysvobozením hlavně pro diváka.

Závěrečná zpověď Johna C. Reillyho, "Tiše vás soudím!" a neskutečně uvěřitelná chemie, která z plátna srší od první vteřiny, kdy se na něm objeví společně právě Reilly a Melora Walters. Tři hodiny uběhly jako voda, ale podruhé bych se do toho nehrnul.