Recenze (576)
Kletba bratří Grimmů (2005)
Ukázka toho, že i když má autor dobrý námět, špatným scénářem se dá jednoduše zabít. Něco tak zmršeného jsem už dlouho neviděl. Těžko říct, jestli s takovým scénářem mohl Terry něco udělat. Asi ano, jenže jemu na tom asi příliš nezáleželo (alespoň podle toho, co se říká o jeho vztahu k tomuto filmu :)). Terryho invence sice ve filmu občas probleskne (šnečí mučení, bratři v šátečcích, naslouchátko/virgule, olíznutá žába, postava francouzského generála), ale v zásadě jde jen o střípky. Většina filmu jakoby byla vykradená z Ospalé díry (tady si musí Terry sáhnout do svědomí...). Každopádně doufám, že toto byl jen onen pověstný krok stranou a že příště se Terry zase ukáže tak, jak ho známe - originální a v plné síle.
Mistři (2004)
Well... Sice jen tři hvězdičky, ale rozhodně jeden z těch filmů, ke kterým se moc rád vrátím. ||| Jednu vesničku s šesti obyvateli osobně znám a není až tak neznámá :) Maříž, oficiálně část Slavonic. A věřte nebo ne, takových míst u nás v republice není zas tak málo, prsty na rukou by vám rozhodně nestačily. ||| wuxia: A co na to Jan Tleskač? ;-)
Čarodějův učeň (1977)
Čarodějův učeň má geniálně ponurou atmosféru, na níž se podílí jak Karel Zeman, tak vypravěč Luděk Munzar, a právě atmosféra dává tomuto dílu něco, co z něj činí opravdový unikát. Vždyť u jaké jiné animované (!) pohádky se společně s hlavním hrdinou třesete zimou a strachem? Bez atmosféry by tato pohádka zapadla do průměru, možná hlouběji, protože samotný příběh není nikterak objevný: je složen z klasických pohádkových motivů, které by mohly docela dobře působit jako slátanina všeho možného... jenže nepůsobí :-)
Quills - Perem markýze de Sade (2000)
Well... O tom, jak moc byl markýz de Sade "odlišný" od většiny z nás, jsem přestal pochybovat poměrně rychle. S přibývajícími minutami jsem mu ovšem začal částečně rozumět a snad si ho i oblíbil. Vždyť šlo přece jen o nemocného člověka, jehož knihy plné choromyslných představ nemohly nikomu ublížit (pokud tedy pominu mravní výchovu mláděže :)). Nebo že by přece? ||| Kaufmanovi se povedlo natočit hodně syrový film, který - pokud přistoupíte na jeho hru - z hlavy jen tak nevyženete.
Co žere Gilberta Grapea (1993)
Co předvádí DiCprio je jednoduše neuvěřitelné, ale úspěch filmu nestojí jen na něm. Režie Lasseho Hallstroma je kouzelná a působí tak lehce, jakoby nebylo nic jednoduššího než natočit silný film, pozadu nezůstávají ani další herci (Johnny Depp, Juliette Lewis). A ještě jedna věc, která se mi prakticky nestává - už od první scény, kdy Depp s DiCapriem čekají karavany turistů, jsem věděl, že tenhle film se v mém případě trefí do černého.
Klepání na nebeskou bránu (1997)
Především skvělá komedie, která napoprvé fungovala na 110%. S několikaletým odstupem to už bohužel není ono, čert ví čím to je. Klepání na nebeskou bránu zřetelně vychází z Tarantina, ale na rozdíl od jeho filmů se vážně(ji) zabývá smrtí. Kdo umírá, nemá co ztratit. Kdo nemá co ztratit, žije naplno ...
Zlomené květiny (2005)
Můj první, zatím jediný a určitě nikoliv poslední Jarmusch. Americké nezávislé filmy nejsou můj šálek kávy a většinou to končívá fiaskem, ale u Zlomených květin jsem vydržel až do konce a chvílemi se královsky bavil. Na druhou stranu jsem většinu filmu strávil v očekáváních, která zůstala nenaplněna. Bill Murray i Sharon Stone potěšili, stejně jako Alexis "Lolita" Dziena :)
Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004)
Well... Lehké zklamání, snad proto, že na rozdíl od předchozích filmů jsem od vězně z Azkabanu něco čekal. Na vině byla určitě i horší obrazová kvalita, vidět to na velkém plátně, jednu hvězdičku bych přidal.
Nebe nad Berlínem (1987)
Film o životě, film bez života. Koukal jsem se na pohybující se obrázky s hutným filosofickým komentářem a ani za mák jsem tomu nerozuměl. A to jsem se snažil :)
Červený trpaslík (1988) (seriál)
Těžařská loď Červený trpaslík, tři miliony let v kosmu. Její posádka: Dave Lister, poslední žijící člověk, Arnold Rimmer, hologram Listerova mrtvého kolegy, a tvor, který se na lodi vyvinul z kočky. Konec sdělení. *** Dodatek: Samota v kosmu vás často dohání k šílenství. Jediné, co mně pomáhá udržet si smysl pro realitu, je přátelství s mou sbírkou zpívajících brambor. ||| Stále mi není jasné, proč miluju Trpaslíka a nemusím Pythony. A pochybuju, že na to někdy přijdu :-)