Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (153)

plakát

Resident Evil: Zánik (2007) 

Ten Mad Maxovský "look" filmu prospěl. Zatímco první dva díly se u mě potácejí na hraně podprůměru, postapokalyptická řezničina se mi zamlouvá mnohem více než videoherně situované mlátičky v uzavřených prostředích, což sice tady na konci bylo, ale v kontrastu s dějem "nahoře" tady po třech dílech konečně bunkr působí klaustrofobně a i "hororově". Celá korporace "ďábelského deštníku" na mě díky holografickým seancím a jednoduššímu stanovení cílů (prostě ovládneme zombie a převezmeme vládu nad uvolněným světem) přechází do konkrétnější podoby nepřítele, než v prvních dvou dílech. Je to způsobeno i rezignací na "inteligentní" příběh, o který se upachtěně snažila dvojka, i když byla co do akce skvělá. Navíc, i v třetím díle se dobře dívá na vedlejší hlavní hrdinky (vedlejší- protože Milla pro mě prostě sex symbolem není). Když se k tomu připočte i skvělá scéna s útokem zmutovaných krkavců/vran nebo co to bylo, stává se Zánik zatím nejlepším dílem série, kde snad napoprvé fungují i hláškující hrdinové.

plakát

Telefonní budka (2002) 

No... tak jestli jsem si u "Dvanácti rozhněvaných mužů" liboval v síle (ne)obyčejných dialogů v jedné místnosti, tady je efektivita na čtvereční metr ještě vyšší. Opravdu nečekané, že osmdesát minut v jedné budce a na "trošce ulice" dokáže celou dobu držet napětí a ještě překvapí koncem stylem "Páni, to to uteklo!". Vynikající Colin Farell (plus Kieferův hlas v hlavní roli) a další skvělý důkaz, že pokud máte nápad a scénář, stačí vám hrst dolarů a... třeba jen telefonní budka.

plakát

Star Trek: Do neznáma (2016) 

Kdybych se nedostal k lístku na předpremiéru Do neznáma, asi bych se ještě dlouho rozmýšlel, zda li pak si pustím první dva díly restartu celého Star Treku. Každopádně stalo se a já si den předem udělal odpoledne ve "Federativním" universu a byl jsem na výsost spokojen. Třetí díl mi v přímém porovnání s předešlými připadá nejhorší, ale asi tak, že jestli si ty dva hoví na vrchu čtyř hvězdiček, Do neznáma sedí na jejich prostředních cípech. Možná je to i proto, že jsem si až tady uvědomil absenci "zastropujícího" nepřítele, někoho, kdo by na temné straně proplouval všemi díly. Ale budiž. Elba by sedí tak na slabší úroveň Nera z jedničky, jenže "klaďaská" squadrona si stále drží svůj břink a vtip, McCoy dostal víc prostoru, navíc dost času v duu se Spockem, tudíž maximalní spokojenost, Scotty k sobě dostal sympatickou Jaylah ( a chudák ta jeho potvůrka s tou šílenou rýmou :D). Tahle banda tedy i v třetím filmu jede na šest hvězdiček z pěti a nešvar celého restartu, že příběh si někdy pomáhá dost naivně,je tady sice nejvíce viditelný, jenže když si při konečném finále uvědomíte "jak ho vyřešili", dojde vám, že tvůrci tohle vědí a vy si máte užívat a bavit se. No, už i začátek celému vyznění napovídá a já jsem zase spokojen. (ale i tak si rýpnu, ta všudypřítomná "koreknost", zde reprezentována panem Sulu... no tak lidi!!! Na učení o toleranci tu máme jiná jeviště!) Nu, doufám že v blízké době přijde něco jako "Do neznámé temnoty?", bohužel s jiným Čechovem.

plakát

Star Trek: Do temnoty (2013) 

Do temnoty víceméně odpovídá prvnímu restartovanému Star Treku. Celá posádka funguje výborně a jejich rozhovory ani v nejmenším nepostrádají jiskru a vtip. Příběh sice více staví na až "příliš šťastných" zvratech (Scottova linka u Saturnu), ale tuhle místy až naivitu pohodlně překryje charisma Benedicta Cumberbatche, který je noblesní psychopat. Jeho ofina hozená přes půlku čela a grácie, se kterou se pohybuje a mluví, i když každou chvíli může vyskočit a rozmáčknout vám hlavu, z něj dělá skvělého protivníka kapitána Kirka a jeho výtečné posádky. Opět u mě vede Scotty a McCoy, i když i Spock vzbuzoval mnohem větší sympatie než poprvé (ne že by mi byl ve Star Treku nepříjemný). Suma sumárum pokračování místy ztrácí a tu zase je lepší než "jednička", takže nakonec asi stejná spokojenost. (plus pochvala pro JJ, že se opět rozhodl něco "zbořit")

plakát

Star Trek (2009) 

Poprvé (pokud nepočítám pár Nových generací sem tam v televizi) jsem se podíval do vesmíru Federace a špicoušatých Vulkánců. U mě tedy nová alternativní realita vůbec nebyla potřeba! A musím napsat, že jsem tímhle výletem udělal velmi dobře. Lépe padnoucí banda herců se velmi dlouho ve filmu neobjevila a snad ani neobjeví, navíc tak fungující humor a hláškování jsem u sci-fi snímku postřehl naposledy... vůbec někdy? Úchvatné. I když Nero rozhodně nepatří k záporákům nejvyššího kalibru a příběh si protagonisty a události k posunu děje vytahuje ne zrovna s nejvyšší posloupností nebo logičností, šlape to perfektně. Ne že bych nebyl spokojen s výkony Quinta a Pineho, ale pro mě jednoznačně vedou Urban a Pegg, kdy u obou sedí perfektně dabing Procházky a Rychlého (schovejte ty kameny a pochodně, slyšel jsem i původní znění). Navíc, chopí li se všeho někdo jako JJ a hodí to do perfektního vizuálu, mám tu film pohodlně usídleného na plnohodnotném čtyřhvězdičkovém hodnocení.

plakát

Čistá duše (2001) 

Stydím se za sebe, protože Russell Crowe je můj oblíbený herec a já jsem i přesto tak dlouhou dobu opomíjel tenhle snímek. Jestli někde dokázal svůj skvělý herecký um, tak tady určitě. Jenže nemůžete postavit film jen jednom herci tak, aby jel na plnou palbu, k tomu musíte mít i perfektní hudbu, řemeslnou zručnost režiséra a i výborné herce v jiných rolích (pro mě tady krom Jennifer i Harris), plus něco "navíc". Za mě je to samotné popasování se s příběhem. Ano, můžeme donekonečna nadávat na "Oskarovou zaměřenost", ale suchý, předialogovaný a vyčpělý "akademický" film vypadá jinak. Tady nám životopisný příběh graduje a je překrásně lidský. Ono scéna Johna hrající se s dřevěným koníkem a ptajícího se na chování "normálních" lidí vtáhne do situace obou manželů mnohem lépe než desetiminutový monolog směrem k zářícímu měsíci, kdy kolikrát snaha o "plný emoční atak" směřuje vedle. Čistá duše velmi jemně člověka dovede k tomu, že soucítíte s Nashem, který i přes svou ohromnou genialitu a životní osud místy působí jako zranitelné dítě, navíc si zamiluje postavu Alicie, úžasnou ukázkou oné skály, kterou má manželka svému muži být. Když si tomu připočtu prostředí staré univerzity v Princetonu a "look" padesátek, nemůžu hodnotit jinak než za "plnou". Veškerý můj strach o "klišovitý slznoždímák" byl po dvou hodinách pryč a jsem velice rád, že toto velmi empatické dílo vůči (nepišme divnému) tak zvláštnímu člověku vzniklo. Krásný film.

plakát

Dech života (1987) 

Ono Timothyho mám coby Bonda rád, i když ho mockrát nezahrál, takže v něm chyba nebyla. Celkové odlehčení filmu taktéž pobavilo, například Tatry potkávající Alpy (což asi nebyl "zábavný" úmysl), navíc i zápletka byla nad rámec obyčejnosti a jedna z těch lepších... jenže co se příběh dostane na letiště, všechno se zadrhne. Pomoc přichází pro mě z naprosto zbytečného místa, James si mohl poradit lépe. Ano, dívám se na to velmi subjektivně, ale celé finále se mi jednoduše nelíbilo, a to film místy svou skvělou nadsázkou atakoval čtyři hvězdy. Škoda. Tak jak u pozdějšího Skyfallu konec vše otočil k lepšímu, tady naopak.

plakát

Sebevražedný oddíl (2016) 

Spokojenost, ale žádné přimáčknutí do sedačky. Suicide Squad je dobře odvedená komixárna s fungujícími hláškami (hlavně skvělý Deadshot), pětihvězdičkovým výběrem a mixem hudby (Rolling Stones, The Animals a do toho trefný dubstep) a i fajn prostředím poničeného světa. Jenže... aby se vyšvihl po bok zdařilých X-menů co se gradace týče, Strážcům galaxie co do vtipu, nebo když zůstaneme u DC k nedostižnému Temnému rytíři, potřebuje více. Bylo jasné, že dostaneme krátké flashbacky k jednotlivým postavám a panda padouchů zase nebude tak "zlá", ale kdyby se tvůrci přeci jen osmělily, vsadili na fanouškovskou základnu, vletěli hned do příběhu a udělali z hrdinů trochu větší amorální "hovada", byli by originálnější. Tak je to sice svižný film s dobrou "atmoškou", ale zvraty jsou klišovité, příběh by mohl gradovat víc a záporák by nemusel být další "odněkud-nikam". Podobně jako když se v BvsS najednou vynořila "nestvůra". K novému DC vesmíru rozhodně navnadil víc, než dřívější setkání Netopýra a Oceláka, ale nez bavím se pocity, že to šlo lépe a být to jiní, méně sympatičtí (i v tom smyslu povedeného zlouna, u mě skvělá Frau Amanda) hrdinové (např. Harley a Croc perlí), je to i podprůměr. Ke konci ještě dodat, že na Jokera se tvůrci mohli vykašlat, i když se Leto snaží, a jeho úlohy ve filmu svěřit někomu jinému. DC se rozjíždí, ale rozjeté ještě není.

plakát

Muži v naději (2011) 

Obhajoba nevěry a přespříliš sladký konec? A nevyčítáte jiným filmům zase přes přílišné tlačení na správné hodnoty? Vůbec, nehodnotit komentáře (i když se tomu částečně nevyhnu)...mi se film líbil. Zápletka nevěrníka je komediím vděčná, tahle je navíc vtipná, soundtrack zbožňuji a k oné "myšlence", když se na to dá dívat tak, že nakonec to přece jen chlapy zamrzí a raději by se vrátili zpátky, už aspoň aby se jim nevracelo stejnou mincí, nepůsobí pak vše jinak? Je sice pravda, že u páru Macháček - Hřebíčková by dříve měla začít "blbnout" ona, což se i naznačilo, avšak nebylo by lepší si to o oné zhasínající svíci říci navzájem rovnou? Jenže to bychom nedostali komedii a situace, co mě pobavily. Navíc, nevěrníci jsou vždy ti největší pokrytci a štěstí filmu, že si to hlavní postarší protagonista uvědomil a odpustil i sám sobě. Nakonec to ze sebe vysoukám, pěkná komedie, kdy lidé, kteří v tom vidí bezbřehou propagandu nevěry a nějaké honění ega režiséra, vaše smůla. Já si z toho odnesl vtipnou (skoro) dvouhodinku a to, že manželky se musí milovat pořád stejně, ne li ke stáří víc a víc... abyste se nemuseli schovávat pod stolem, nebo žárlit na maséra. :)

plakát

Na Hromnice o den více (1993) 

Geniální! Milé, svižné, chytré, romantická komedie bez zbytečných cukříků, vtip bez trapnosti a skvělý Bill a dokonale překrásná Andie s úžasnou mini rolí neznámého sviště. Co všechno se dá zvládnout v jedné časové smyčce! Začátek sice úderností šetří, ale posledních dvacet minut je smrští fungujících vtipů gradujících až do páté hvězdičky. Zasmál jsem se a popotáhnul slzičku dojetí... a ani chvíli se nezasmál sarkasticky. Natočte zase něco takového! (kdybych si jen nepustil ono tématické High5 a nechybělo mi zrovna tohle, ani bych se k tomu nedostal, ou!)