Dampfer

Atmosféra léčebny na skalnatém ostrově bičovaném větry, styl padesátek a to, jak je to celou dobu poutavě snímáno (s vévodícím majákem) vytváří neuvěřitelně depresivní a zároveň nádhernou kulisu příběhu, který si umí s hlavou pohrát. Bohužel, ani skvělý Kingsley s Ruffalem (DiCaprio je u mne v závěsu za nimi) nedokáži napravit to, že zhlédnutí podobně vrcholících filmů před Shutter Island mě překvapilo o "neočekávanost" závěru. To celému příběhu trochu ubere a já nemohu přihodit tu TOPovou hvězdu, již by si jinak zasloužil. A nepomůže ani visící otázka, zda li pak ten "konec" opravdu tak vyzníval, s čímž si mysl chvilku pohraje.

A že jsem se náhodou trefil na dnešní datum, původní věta "Dnes je 4. července." dostala nový rozměr. :D No, i když bych chtěl strašně rád zaútočit na všechny kolem, co mi útočí na moji oblíbenou hračku, napíšu samozřejmě jen to skvělé, co po tomhle filmu cítím... super. Miluju první Den nezávislosti, i když se to tak neodráží v mém hodnocení přímo jej, protože trikově mě dnes už tak neoslňuje a zničit, zničit se toho dalo ještě víc. To jsem dostal teď... větší lodě, víc destrukce, víc amerikanismu, kopu klišé a otřepaných mustrů. Přesně moje očekávání. Postavy se mi vrátily, aby i bez Willa předvedli v novém kabátě principově stejný film a mi se splnil sen. Vlastně, není důvod si tady ospravedlňovat to skóre nahoře, dvojka Dne nezávislosti je ještě více "dninezávislovější" než jednička, i když to znamená " Emmerichovsky blbá". Pro mě extrémně barevná limonáda a (střelte mě) film roku. --- Plus příslib monstróznější trojky...oui!!!

Pokud má horor jako svůj hlavní účel donutit člověka se zadumat, neusnout, mírně nervově zhroutit a pak zapálit jen tak pro "uvolnění" vedlejší dům, tak tohle je perfektní hororový prototyp. Ačkoliv u mě nedošlo k poslední bodu, zimotřas jsem měl solidní. Ono Eden Lake krásně ukazuje jednu z velkých předností hororu, nepotřebujete plno peněz, kolosální výpravu či hodiny strávené nad vypilováním CGI, stačí dobrý nápad, les, banda "spratků" (nějaký ten Fassbender) a může začít děsit. V tomhle případě ovšem ne lekačkami, hektolitry krve, teatrální brutalitou či úděsnými monstry, ale hnaním příběhu k hranici "Jo, to by se i mohlo stát!", syrovostí "špinavého lesa" a hlavně volbou vedoucího zla, nevinných, hodňoučkých dětí, co jen "blbnou", okořeněné zvrhlým výběrem postav, co to nezvládnou (po dlouhé době u hororu naplno fandím těm "dobrým"). Když se pak dostaví až sadistický konec (ovšem ne co se krve týče), filmem se na chvíli probleskne varování, "poselství"... prostě jasný apel na "všechno má více úhlů pohledu" a "i děti jsou svině" (+ jejich "jednodušší" rodiče). A díky síle předchozí stopáže zapůsobí lépe, než tříhodinová sociologická přednáška. Každopádně, pokud člověk chce pochopit tu (u tohohle žánru se to dá napsat) nádhernou beznaděj celého filmu, musí ho vidět, ne se pídit v komentáři, který nechce spoilerovat. Za mě už jen, cítil jsem se hrozně, což bylo víc než dobře.

Spokojenost, ačkoliv jsem nic neočekával, protože jsem se bál hlavně jednoho velkého nešvaru všelijakých (ne jen herních) adaptací, to několikrát opakovaného pokusu vytvořit ze všeho "dílo" plné hlubokých "myšlenek", "odkazů" atd. Ne... Orci jsou monstrózní, přeplácaní, ale skvělí! Lidi vypadají jak z Disneylandu (většina Azerothu je jak z kreslené Popelky), jenže to jsem chtěl. Převeliké meče, brnění ve kterém se jeho nositelé ztrácí, mlácení hlava nehlava a barevné BOOM adaptace Blizzardovského šílenství. Jo, takhle... žádné přibližování Pánu prstenů, GoTku nebo i Narnii, Warcarft je prostě svoje fantasy a to se mi líbí. Navíc k samotnému příběhu, nic světoborného, ale nebylo to vyloženě černobílé a hlavně se povedlo podstatná věc, co tvůrci určitě chtěli, je tu dostatek prostoru pro pokračování, které CHCETE VIDĚT! Navíc nebylo místo, kdybych se nudil či poháněl film dopředu, ano, žádné kulervoucí scény, avšak neustálé konstantní tempo zajistilo příjemně uběhlých 120 minut. Navíc je úžasné, že tvůrci vyloženě cílí na vytvoření série a naplno se věnovali tomu, že je to startovací film, který se jim jo povedl a opravdu mě láká na pokračování.

Ono pro mě jako fanouška DC to bylo na jedné straně skvělé setkání několika superborců (a jedné borky), které mělo "výbuchy", "příšeru" a "stylovou atmosféru". Ale i přes fan-slupku nešlo přehlédnout, jak je celý film,co se děje týče, naprosto stupidní a logicky skřípající. Celý snímek má perfektní momenty, v celku se hroutí. Affleck coby Batman funguje výborně, drsný oblek, husté auto a konečně, KONEČNĚ ví, k čemu se dají použít střelné zbraně a že ti "badboys" někdy potřebují ustřelit palici (při vší úctě k morálními Bale-Batmanovi). Jenže ve filmu, u kterého je v názvu, působí místy jako tupý komparz. Další postava WW zvládnuta tisíckrát lépe než očekávání, které ale bylo vůči ní u absolutní nuly, takže v důsledku... budiž. A Lex Luthor působil pěkně švihle, ani bych se nebránil názoru, že do něj vložili trochu Jokera. Připočtěte Zimmera, jeho přidané momenty k původní hudbě MoS a... nemáte skvělý filmy. Snyder tyto věci jednoduše neposkládal dobře, už bylo zmíněno, že film se chová hloupě. Počáteční WTF jednání Batmana (schované za akční scény), transformace nekonečné nenávisti ve věčné přátelství za pět sekund (dojde vám to později, bitka předtím byla skvělá)... účel finálního bosse... atd. I forma vázne. Samoúčelné likvidování všeho, které mi v MoS bohatě stačilo a líbilo se, tady už ale maskovalo neschopnost vymyslet něco více, opakování "nikomu se nic nestane, mlátíme se v upuštěných čtvrtích" (k čemu, proč?), na milionkrát přestříhaný konec... který ještě zkazí nadšení z "důležitého" dějového zvratu, nechci spoilerovat. V důsledku slabé tři hvězdičky, čerpající hlavně z toho, že jsem "fanda". Ale chybu vidím hlavě ve scénáři a Snyderovi, takže DC společné universum budoucnost má, Affleck-Batman taky, ať se snaží.

Jak zbožňuji temné a bezvýchodné filmy, tak zase občas potřebuji pořádnou dávku přenádherné Skotské krajiny, rozumně podávaného vtipu, světlovlásky v modrém a dobrého konce. Hvězdný prach je pohádka, klidně až se schovává za fantasy a romantiku, nepomůže jí to. Ale to rozhodně není špatně! Ba naopak, natočit dnes takový pohádkový kumšt, aby to měla říz, opravdu se zavděčilo široké škále publika, nebylo to dětinské, ale ani trapně "dospělé"... to už dá práci. Jednoduše, krásný film, příjemný, veselý (i přes kopu smrtí), pohodový, zároveň se spádem. Jsem i velice rád, že i (aspoň pro mne) vycházející eso Cox do toho šlo. Takže pět hvězdiček za to všechno a dalších třicet šest za dobře zvolený odstín "modré". Výtečně Matthew!

Nevím, nevím...dlouho jsem tak neuvažoval nad konečným "ohvězdičkováním". Ono Lída není špatný film, ale takový ten typ, kdy si u až moc věc říkáte "To by bylo lepší jinak." a "Tady to mohlo gradovat!". Co se filmu upřít nedá, jsou krásné kostýmy, nádherná auta a celkově vizáž 30., resp. 40. let. Herci jsou v průměru, nenadchnou, ale ostudu taky neudělají, například třeba Markovics se mi coby Herr ministr zamlouval. Bohužel film sráží ten nejednotný způsob zpracování, kdy chvíli vypadá vážně, pak je to "komedie", v poslední řadě uvažujete, jestli to vyznívá tak, jak má, nebo úplně opačně ke smýšlení tvůrcům. Ale to bych ještě bral snímek jako "ten lepší". Na hranu průměru padá svou doslovností.Nepotřebuji, aby mi divadelník na konci vyprávěl o moci "soudruzích", když je to z předešlé scény jasné. Plno myšlenek, které jednoduše pochopíte z "děje", musí přijít natvrdo odrecitovat nějaká postava, navíc dost neohrabaně. To bohužel filmu hrozně ubližuje. Nuže, jak už jsem napsal, není to špatný film, avšak průměrný, se smutně nevyužitým potenciálem.

Nejlepší možnost, jak jsem tenkráte mohl strávit sobotní večer, jelikož jsem potřeboval "vypnout" a pobavit se...povedlo se. "Čtyřka" má lehce stravitelný děj, jednoduchý námět, což v podání s jinými herci a "vážnějším" pojetí mohlo způsobit katastrofu. Tady jsou mladí herci sympatičtí, romantická zápletka fajn, dokonce i prostředí malého města a školy působilo vůbec ne vlezle, ale sice očekávaně, avšak příjemným způsobem. Možná, že jsem s pouhými dvěma hvězdičkami moc přísný, na druhou stranu, viděl jsem několik jiných "jednohubek" a působily ještě lépe. Každopádně moc silné dvě hvězdy a nebránil bych se pokračování téhle teen scifárny.

Deprimující. Mnoho filmů se snaží ukázat aspoň nějaké to východisko, nebo přinejmenším nepodtrhují celý příběh mrazivou hudbou. Sicario ovšem jednoduše, bez zbytečně komplikovaného děje (který na druhou stranu pěkně šlape), ale efektivně ukazuje "jednoduchý" život americko-mexického pohraničí. Působivost však spočívá ve formě. Hrůzyplná, nepříjemná hudba, syrovost násilných scén a postavy, které až na pár výjimek, vším proplouvají naprosto klidně, protože si už "zvykli"(del Toro i Brolin jsou úžasnými temnými protiklady k "nevinné" Blunt, nádherný kontrast) . I samotné tempo leze divákovi pod kůži, krutý začátek, následuje ticho před bouří a konec, tvořící přesný opak Happy Endu. Připočteme li k tomu neexistenci hranice mezi "špatnými" a "dobrými", dostaneme dost možná nejnepříjemnější a nejtemněji působící film roku '15. Mne samotného nejvíce děsila vedlejší linie malého Mexičana, jehož prosby na tátu, aby si zahrál fotbal vše smutně podtrhují. Nakonec od plné palby dělí jen maličký kousíček, spočívající jen v malém zklamání, co se příběhu týče. Možná po dalším zhlédnutí, až zase budu projíždět Juarézem... kdo ví.

Ono zase tak na plnou palbu to není, avšak vždycky jsem měl slabost pro filmy o lidech, kteří pro nějakou "blbost" dokázali jít až na hranu zdravého rozumu a splnit si svůj (pro většinu) pošahaný sen. Navíc, tenhle vyždímal z celkem jednoduchého příběhu úplné maximum, počínaje dobře zvolenou vyprávěcí metodou, skvělým Levittem a konče krásnou hudbou a perfektní vizuální stránkou, kdy zase jde jen a jen o ten samý pohled na muž hopsající po laně mezi A a B, ale když se ve 3D díváte mezi ty dvě věže a "skvělé město NY"...bere to dech i tak. Co dělá však snímek téměř dokonalým, je udržení napětí i přesto, že víme, jak to dopadne. Ohromným překvapením je i to, že spíš trneme při přípravě samotné akce, než konečném provedení. Pak tu je i fungující humor, místy povedená nadsázka a Ben Kingsley. Nu, jedinou skvrnou na tomhle příjemnou snímku je až moc patosu slovíček "dream" a "beautiful", ale zažil jsem i horší tlačení na pilu. Těch pět si u mě film zaslouží... my ty odvážné šílence totiž tak nějak budeme obdivovat vždycky.