pytlik...

Úděsné. Nudné pasáže jsou bohužel příliš krátké na to, aby se člověk vzpamatoval z pasáží budovatelských. Utrpením je sledovat ponížení slavných předválečných herců, kteří místo toho, aby ve filmu řešili, jak se bavit, jak rozfrcat zisky ze svých továren, se zabývají dřevem, páč je věcí strany. Copak Marvan, toho mi ani moc líto nebylo, ten ty budovatelské typy hrál s pravým nefalšovaným budovatelským nadšením, takže se vyřadil sám. Ovšem sledovat jednoho z mých nejoblíbenějších herců, Theodora Pištěka, jak se coby předseda pere za komunisty, bože, takový hříšník snad zas nejsem.

Jako asi ztratím svůj pracně budovaný imič, ale musím se přiznat, že při sledování tohohle filmu se mi pár slzí v očích objevilo. Bylo mi líto toho kluka, jak na něj všichni řvali a dusili ho, zejména ta jeho teta teda. No, na svou obranu musím říct, že jsem byl naměkko už před tímhle filmem, neboť se mně odebral do věčných plání energie notebook, na kterém jsem měl cca dva měsíce práce, samozřejmě nezálohované, neboť zálohování zdržuje, že. No a taky mi ten film připomněl neblahé chvíle na základce na tom našem maloměstě, která byla velice chudá, takže si nemohla dovolit nejnovější výkřik techniky, počítač s IQ151. No takže já coby jediný nositel toho jména ve třídě musel představovat programovací jazyk karel, aby se spolužáci měli jak cvičit. By člověk nevěřil, jak hloupí některý lidi jsou, vidí, že jsem dva kroky od zdi a daj příkaz trojkrok!

Normálně bych dal hvězdičky dvě, ale když jsem slíbil, že automaticky dávám plný počet každému filmu, kde se objeví cyklista, co můžu dělat? A nutno říct, že Louis de Funés měl styl jak z kolečkářské příručky, tak dokonale se nahoře hrbil a dole šlapal, že leckterý profesionální cyklista by si z něho mohl vzít příklad. Nemluvím vůbec o Froomovi, který na kole vypadá, jak když chytil infarkt a sám si jede pro pomoc na JIPku, ale i takový mistr elegance jakým byl Wiggins by se mohl ledacos přiučit. Škoda jen, že Funés jezdil jen kratší trasy, a většinu filmu tak zabraly celkem nudné problémy se dceruškou spojené s vyšetřováním ztráty Rembrandta.

V sérii o růžovém panterovi mám stejně nejradši Herberta Loma. Za a) je to Čech, b) jedná se patrně o nejrealističtější a psychologicky nejuvěřitelnější postavu. Málokdo by si totiž při setkání s takovým exemplářem, jakým je Clouseau, zachoval zdravý rozum. A navíc jeho postřehy naprosto vystihují skutečnost, např. "dejte mi 5 kluzóů a ovládnu svět". Tím pádem jsem ale na něj kapku naštvaný, protože mi ty nejlepší hlášky vyzobal a já abych jen paběrkoval: 1. Kdybyste to nevěděli, o Sellersovi byla natočen pěkný životopisný film. 2. Sellers zemřel v roce 1980 a celý dva roky trvalo, než jeho kouzlo vyvanulo a Velkou Británii se odvážil někdo napadnout – Argentina obsadila Falklandy. 3. Zásadně protestuji proti tomu, aby byl Kato nazýván žlutou opicí. Politicky korektní je pouze oslovení: Kato, ty asijskoanglická opice!

Hrůůůůza. Bláha měl patrně pocit, že emancipace žen nepokračuje tak rychle, jak by si přál. A tak si řekl, že jim půjde naproti, že se začne přibližovat ženským, aby to neměly tak daleko. A tady mu to vyšlo náramně, byla z něj tchýně jak vyšitá. Ovšem body nestrhávám za námět, ale za děj, zpracování, dialogy, zkrátka za všechno.

Jeden z mála zábavných pořadů, které dnes dokážou naše televize nabídnout. Plný počet hvězdiček dávám i přesto, že mě v posledním díle Láďa pěkně naštval. Vyráběl totiž vkusný adventní kalendář z 24 ruliček od toaletního papíru, který tak navíc hezky voněl po heřmánku! No jo, ale kde má člověk sehnat najednou tolik materiálu? To měl říct na jaře, to by si pak člověk dělal ruličkové zásoby. No, nakonec jsem to vyřešil, neboť jsem hlava otevřená. Uvařil jsem si pár chuťovek od Ládi a najednou mám materiálu až až, dokonce jsem zásobil prázdnýma ruličkama i sousedy. PS: Když tak Láďu poslouchám, říkám si, jaká to renesanční osobnost, mohl by dělat i dabing. Hodil by se na namluvení nějaké ženské v Machovi a Šebestové, má totiž stejnej hlas jako Nárožný - mluví nosem, jenomže Nárožný ho má moc hlubokej, ne ten pravej pištivej ječák.

Velkým kladem filmu je, že se toho autoři nebáli, a frkli do něj pravou, nefalšovanou mrtvolu. To u tehdejší produkce nebylo obvyklé, kolikrát se stávalo, že i krimi film pro dospělé řešil tak maximálně sousedskou krádež králíka. Jinak mi moc nesedl Mrkvička, písničky, pokřik "umí" a představitel hlavní role. Ten měl být o dvě hlavy menší, za á by tak mezi ostatními dětmi nevyčníval a za bé by ty tři skoby nepotřeboval, unesla by ho i jedna.

Za nejpovedenější považuju komentář kolegy Havaly, byť né se vším souhlasím. Ano, vidět tenhle film takový Scott z Apolla 15, asi si bude trhat zbytky vlasů, neboť by mu bylo jasné, že na Měsíc tahal kladivo úplně zbytečně, když tenhle kluk si musel znova dokazovat za pomoci vajíčka a melounu, že na hmotnosti nezáleží (za to ale záleží hodně na tom, kdo se zrovna vyskytuje v dráze padajících experimentálních objektů). Ovšem posléze se hlavní hrdina dostal k pokusům zajímavějším a složitějším, nad kterými by asi i ten zmíněný kosmonaut valil bulvy, páč byl z Ameriky. To nějaký sovětský kolega by nad házením výbušnin do rybníka mávl rukou, že tenhle způsob lovení ryb už dávno zná. A pevně věřím, že závěr Havalovy recenze neodpovídá skutečnosti, protože by se jednalo o velice špatný konec. Jako ať si má fyzikář s žákem mezi s sebou cokoli, to je mi celkem buřt, ale doufám, že Bočanová odolala námluvám tělocvikáře, který měl místo mozku z (tělocvičné) kozy kostku. A to proto, že se mi jevila jako správné děvče, takže měla rozhodně na víc - byla pohledná a chytrá, a tu absenci podprsenky bych v jejích 17 letech taky spíš viděl jako klad. Jo a skoro jsem zapomněl na nezapomenutelný dialog mezi Bočanovou a hlavním hrdinou: B: "Ona to na tebe nepráskla? Tak to tě miluje, Viki".. HH: "To nevadí".

Na jednu stranu jsou propagované metody zhubnutí zhusta nesmyslné (držení hladovky, minimum jídla), ovšem na druhou stranu, film krásně před obezitou varuje. Stačí si projít životní data těch nejrozměrnějších účinkujících: Bubeník zemřel v 56 letech, Wilhelmová v 60, Brümer v 69, Štibich v 63, Jelenská v 64, Neblechová v 60, Havránek v 47 letech... Jako kdyby měl člověk určený penzum jídla, co může za život sníst, a holt závisí jen na něm, jestli se přežírá a vystačí mu jen na 60 let, nebo se krotí a je tu spokojený až do stovky. Pravda, do týhle teorie moc nezapadá Husák, který by tu podle ní měl být tak minimálně do 200 let. Tak tu teorii upravíme, že to předem dané penzum je konstanta, součet jídla a alkoholu.

Dětské filmy závisí hlavně na výkonu představitelů hlavních rolí. Zde se obsazení nepovedlo, úloha velkého šéfa připadla necharismatické protivné Matičce, která byla o hlavu menší než ostatní kamarádi. Té bych dal pětku bez jakékoli hvězdičky.