Willynka

První Silent Hill si skvěle vypůjčuje atmosféru původní hry. Bohužel na úkor drasticky pozměněného příběhu prvky, které měly svůj důvod ve hře, se zde mění v účelový vizuál a přestávají dávat smysl. Na druhou stranu změnit programátorsky vychcanou mlhu (protože tehdejší HW neumožňoval viditelný alespoň částečně otevřený svět) na padající prach mi přišlo vyloženě geniální. Ve výsledku dostáváme čistě áčkovou produkci s evropským šarmem, která ale doplácí vlastně spíš na nelogičnosti viz výše a splácanost komorní psychoatmosféry s nečekaným a nesedícím čistým gore na konci. Každopádně v porovnání s druhým sračkoidním dílem je toto naprostý masterpiece a paradoxně jako osobitý hororový kousek v záplavě tehdejší bídné konkurence funguje skvěle, byť ne tolik ponipponsku sexy jako o pár let starší Kruh.

Existují dva druhy píčovin. Zábavná píčovina (jako bylo poslední Jumanji) a pak trapná píčovina. Tohle je ta druhá varianta. Nechápu, jak tohle mohl režírovat stejný člověk jako Posledního skauta.

Tři. Za animatronického směšného medvěda u scény s autem. Za nechtěně vtipnou a odfláknutou scénu z minulosti. Za přehrávajícího Ihora Krotovycha. Za nezvládnutý přechod z bio hrozby na krimi hrozbu v půlce. Za zbytečné erotické scény. Jinak - není špatné. Má to svoje kouzlo, které dělá především mystické šumavské dekorum.

Jestli byl Bullshit parodie na teenage komedie, tak tohle už ani nemá definici. "Ty ale nemáš velkej zadek."

Parádní casting, dopis pro největšího fanouška, Lords of Acid, Lambert, flawless victory!

Film čistě pro fanoušky série, ze kterého netrčí tupá ambice býti veledílem, což se u dvojky bohužel stalo. Asi jako první Mortal Kombat. Dala bych čtyři, ale tímhle filmem začala ta zhoubná myšlenka chybějící otcovské lásky, která se promítla i do her a kterou fakt nemusím.

I já někdy bývám vůči českým filmům přehnaně kritická. U Želar budu naopak tupě nekritická, protože za A mám ráda Květu Legátovou a za B oproti další produkci tenhle film vyčnívá o prsa Pamely Anderson. Oproti jiným zde si dovolím říct, že pro lepší prokreslení světa a hlavní dvojice by to chtělo alespoň půl hodinky navíc. Ústřední melodie je tklivá i po letech a i když mě změněný konec oproti knize vyloženě nasral, tak se stále jedná o jeden z nejlepších porevolučních filmů. Jo a mimochodem, prostřední Geislerku moc nemusím, ale tady jí ta postava městské pičky vyloženě sedla. O Gyorgym ani nemluvě.

Psychokotoul ze samurajského filmu na revenge western s katanou. Hodně jiný oproti jedničce, styl padl na úkor emocí, ale pořád to má šílené koule. Skvělý soundtrack. Spolu s jedničkou můj nejoblíbenější Tarantinův projekt. Alespoň zatím. Dělení na dva díly na můj vkus zbytečné, tahle pecka by si ty čtyři hodiny klidně zasloužila.

Samurajský film podle Tarantina, který jsem dokázala plně ocenit až po letech. Doslova kvanta referencí, kterým kraluje žlutočerný Leeovský trikot Umy Thurman, a skvělé epizodní řazení, které režisérovi umožňuje vyhrát si s různými formami v královské podobě. Samostatně je film více méně o ničem, ale jako úvod funguje výtečně.

AHS je moje guilty pleasure a Coven je ho zatím jednoznačně králem (shoot out to Apocalypse, zatím je to pecka). Více černá komedie než horor, skvělé ženské postavy kam se podíváš a všudopřítomný sarkasmus. Rozporuplnému hodnocení se nedivím, protože tahle série zkoumá především ta klasická ženská témata jako je vztah matka - dcera, reprodukční zdravotní komplikace, hierarchie v ženském kolektivu, sebevědomí, styl. Mužské postavy jen tak povlávají v pozadí, ale rozhodně zbytečně neruší a naopak často posouvají děj smysluplným směrem kupředu. Nakonec musím vyzdvihnout perfektní dabing Elišky Balzerové, která navyšuje ďábelskost Jessicy Lang o dalších minimálně padesát procent. Viděla jsem všech třináct (lol) dílů snad stokrát a pořád mě to šíleně baví.