kdosizrosy

Vysmažená a suveréní fotografka plná zkušeností a lehce naivní, takřka neposkvrněná redaktorka v románku, který by se nestal nebýt rozbitého potrubí. Za srdce to asi úplně nechytne, a to i přes srdceryvný konec, leč celkem příjemná pokoukaná na večer k vínku a smaženým brambůrkům. Lepší průměr.

Nigel Terry je nejlepší Caravaggio.

Milda Kopecký v roli ostříleného svůdníka, jehož bohaté zkušenosti však neplatí na hloupější slečnu Janičku, pilnou studentku konzervatoria. Vyprávěcím stylem to často připomíná milého pana Kopfrkingla, avšak až k vtipnu často dovedenou morbiditu ze Spalovače tady člověk nenajde. Povídka byla lepší, ale Kunderu to snad neurazilo.

Fešně strojený sekáč Clint Eastwood s nablejskanou bouchačkou v honbě za pološíleným uklízečem fotbalového stadionu. S l a b o t a.

June Miller musela být přesně ten typ člověka, který na vás ihned při prvním setkání něčím zvláštním zapůsobil a o chvíli později vás zcela pohltil a očaroval. A i přes to, že jeho chování mohlo být sebehorší, vždycky jste mu to odpustili. Takže čekejte již postaršího šviháka Henryho a na první pohled nevinnou Anaïs, kteří jsou v podstatě propadlí ženě, jež je akorát využívá a lišácky s nimi zametá. Není divu, že toho o ní tolik napsali. Ke konci se to možná trochu vleče, ale Uma je tady překvapivě tak okouzlující, že to tomu filmu prostě rádi odpustíte. Pěkné.

Princ Albert fešák, jinak je to ale celkem plytká historická romantika, kde by se slušelo zaměřit se víc na stránku její vlády než na láskyplná slůvka.

Popravdě nechápu, proč ten dokument získal tolik ocenění. Věčně nadávající elektrikář a jeho málomluvný druh mě vážně na zadek neposadili a to ani, když jsem měla možnost vidět je naživo. Téma je sice dobré, ale to bylo tak všechno. Zkrátka jaksi nedotažené.

Očekávala jsem romantiku, dočkala jsem se historie smutku. A přestože je to především film o osamělosti a prázdnotě, není prázdný. Jen ve vás ten pocit prázdnoty na konci zanechá. 'Well, let's say that since you were little, you always dreamed of getting a lion. And you wait, and you wait, and you wait, and you wait but the lion doesn't come. And along comes a giraffe. You can be alone, or you can be with the giraffe.' 'I'd wait for the lion.' 'That's why I worry about you.'

Nikdy bych neřekla, že mě příběh dvou robotů s krabicema místo hlav dojme.

Já bych z toho zase tak urvaná nebyla. Nejvýš tady ze všeho ční ten námět, krásná myšlenka. Jenže ten potenciál se nepodařilo úplně využít. Kdyby se tohle ve světě stalo, představte si, co by následovalo. Myslíte, že lidi by si to odbyli jen pár slzama, poničeným nábytkem a několika nadávkama? Těžko. Zašlo by to mnohem, mnohem dál. Spousta lidí by zešílela, nevzpamatovala se z toho, páchala by sebevraždy...všude by byl bordel, nesmyslnost, naprostej chaos a hlavně EMOCE, a to ještě v dost vystupňované míře. Tím neříkám, že ve filmu nejsou. Ale na to, jak velké sousto by byla ztráta smyslů, je jich tam pramálo. A obrázky trpících lidí v Thajsku, Indii nebo v Africe to zkrátka nezachrání, ba jsou nicneříkajícně navíc. Herecké duo mělo být podle jmen zárukou kvality, ovšem tady se spíše působí jako dvě loutky, kterým ten cit nikdo moc neuvěří. Ale to je hodně tím scénářem. A konec ? Jestli mě měl dojmout k slzám, tak to byla hodně naivní představa. Celkově to celé vyznívá jaksi do ztracena. Ovšem tak to chodí - film se tváří rádoby intelektuálně hluboce a ve skutečnosti se za maskou vysokého hodnocení skrývá povrchnost a plytkost. Nejde mi do hlavy, jak to někdo může hodnotit tak vysoko? Možná snad jen proto, že Eva tam ukáže prsa. P.S.: Ewan má fakt hnusný tetování.