kdosizrosy

On sám o sobě to není moc zajímavý film. A je v něm spousta chyb, klišé, přeslazenosti, zbytečného přehrávání, nevyuživtého potencionálu. Ale už jen pro to dokonalé vykreslení vnitřní rozervanosti, úzkosti, bezmoci a šílenství si to zaslouží vyčnívat z obyčejného průměru. Pro mě naprosto neznámá Piper Perabo byla skvělá (nejen herecky), dnes již od pohledu fiflenkoidní Mischa mi tady vůbec nevadila a paní ředitelka působila sympaticky. Takže věřte nebo ne, i taková lehce teenagersky laděná dráma měla co do sebe a něco vě mně zanechala.

Člověk by řekl, že tři hodiny a půl jsou vážně dlouhá doba. Ale při sledování Živaga vůbec neplatí. Je sice pravda, že pan Boris chtěl zachytit fresku ruských dějin a mentality, což film dost opomíjí a spoustu z děje knihy vynechává, ale jako celek to funguje dobře. Milovníci knižní přehlohy možná budou frfňat, ovšem pokud je na Vás Pasternakův styl příliš těžký, tyhle konstelace si určitě odpustíte. Příběh silný, dojemný, místy vskutku překvapující. Krásná příroda a pohlední herci. Zanechá to ve vás smutek a někdo si možná i popláče. Jen to aranžmá TV filmu tomu lehce škodí.

Co dělá London Boulevard koukatelným: Keira, perfektní soundtrack, pěkné prostředí, úsměvný David Thewlis a vskutku PŘEKVAPUJÍCÍ konec. Zbytek nuda.

Zvláštní. Takové lehce plynoucí snové obrazy protkané nikdy nevyslovenými pocity protagonistů. Věčně se setkávájí, věčně se mijí, věčně vyčkávají a věčně k ničemu se nemají. Hezky to ukazuje, jakou úzkost, smutek a vůbec poznamenání po sobě zanechá nenaplnění. Nejen lásky, ale obecně toho, co se celou dobu vznáší kolem ve vzduchu, co oba stejně moc dobře vědí. Jen nikdo není schopen udělat ten první krok. Ze studu, strachu. Jak ničivé je o pocitech nemluvit, byť jsou znatelné. Je to takové lehce intelektuálské téma, určitě ne pro každého. V podstatě to je romantika, jen jí takřka všechny její nosné prvky chybí. Proto se film stáčí do jakési tesknosti prostupující celým filmem, do němých scén, které můžou nudit. Formální zpracování povedené, jen ten příběh lehce zaostává. Ale možná to tak má být? Slabší 4. P.S.: nechápu, proč tomu dali tak pitomej název.

Filmový experiment, po vizuální stránce určitě zajímavý a na svou dobu vrcholně pokrokový. Nutno však říct, že mě nezaujal a vtípky paní Chytilové mi nepřišly úsměvné, natož vtipné. Po řemeslné stránce ovšem palec nahoru.

Což o to, výtvarná složka je povedená. Byť to není úplně můj styl, nutno uznat, že se aspoň trochu liší od toho klasického komerčního animátorského stylu, co člověk zná obvykle z disneyovek. Je v tom víc citu a ty postavy a prostředí nepůsobí tak, že by to pan režisér jen tak načmáral. Ono se na to pěkně dívá, jak říkám, postavy sympatické i hudba vesměs příjemná, avšak věc, která tomu chybí, je kvalitní příběh. Animace i ilustrace obecně má výhodu v tom, že příběh může udělat i z naprosté blbosti. Jenže musí to mít přeci jen nějaké napětí nebo vtip - a to Trio bohužel nemá. A tak se těch 80 minut sice díváte na pěkný obrázky, ovšem ve výsledku vás to tak lehce nudí. Z výtvarného hlediska takřka na výbornou, dohromady s příběhem to však už selhává.

Už od začátku budete chtít Louise jednu vrazit. Nesympatická a na ránu už od pohledu. Druhá paní (omlouvám se, ale už mi stačilo vypadnout jméno) je celkem hezká, však také lehce dotknutá šílenstvím. A to je tak všechno, co se o tom filmu dá říct. Je to nuda, nic to neříká a zkrátka a dobře - naprostá ztráta času. Neshánějte, nestahujte, nedívejte se. Nemá to cenu.

Když už telenovela není ani uboze vtipná, je to HUMUS.

Tipping the Velvet je popravdě taková červená knihovna s příběhem, která se od běžných románků pro ženy liší tím, že v něm muži příliš nevyskytují. Sarah Waters má ten dar, že všechny její práce, ať jsou lepší či horší, jsou napsány hrozně čtivě, což právě zrovna Tipping the Velvet prospívá (pokud tedy nejste zapřísáhlý vyhledavač milostných scén - a to ještě o něco pikantnějších). Film j podle knihy ztvárněn víc než dobře, jen to televizní aranžmá a pak zejména výběr hereček tomu trochu škodí. Ne že by paní (či slečny) byly ultra nesympatické, ale nebylo se tam na koho a na co dívat. (navíc - milostné scény - nuda!)

Možná jsem bezcitná, ale mně ten film nic neřekl. Ničím na mě nezapůsobil, zdlouhavé tempo a děj, kde se v podstatě vůbec nic neděje. První francouzský film, který mě vskutku nudil. Čekala jsem víc.