Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (793)

plakát

Hledání Země Nezemě (2004) 

Povedený film, ze kterého od počátku vyzařuje pohoda, dětská duše a snový pohled na svět a který pak vrcholí smutným závěrem.

plakát

Adresát neznámý (2001) 

Hodně zvláštní. Kim Ki-duku, Kim Ki-duku. Silné scény střídají scény přinejlepším "divné". Takové celé příliš absurdní, než by se tomu dalo věřit, ale spíš je to asi nutno brát jako obrazy než vyprávění o realitě. Prostě divnodobré. Nesnášel jsem všechny scény s Američany, což se mi u asijských filmů stává často. Asi tam splašej pár rádobyherců z toho malého výběru, co se okolo pohybuje, nebo já nevím, ale myslím, že podobně bych to zahrál i já, děs a utrpení. Korejské výkony v pohodě (snad až na ty dva hromotluky), oni jsou divní sami od sebe, takže tam to tak člověku nepřijde :-)

plakát

The Mistake (2012) 

127 hodin tak trochu jinak :-)

plakát

Donnie Darko (2001) 

Docela dobré sci-fi. Člověk si nad tím může popřemýšlet a možná si to o vícekrát pustit, aby vše správně zapadlo do sebe. Jake Gyllenhaal se většinu času tváří, jako když snědl něco špatného, ale asi bychom na tom v jeho kůži nebyli o moc lépe. Ale přikován k židli jsem nebyl, i když atmosféra tam byla.

plakát

Otevřená srdce (2002) 

Susanne Bier jede pro mě hodně na hraně toho, co ještě zvládnu skousnout. Na hraně mezi psychologickým dramatem a ordinací v růžové zahradě. Tenhle pocit jsem měl u vícero jejích filmů. Zde je to hlavně na začátku - říkám si, jestli tohle mám zapotřebí, vypadá to jako nějaký nízkorozpočtový romantický film co dávají odpoledne v telce, fakt jsem se trochu styděl, že se na to dívám. Ale vydržel jsem a pak se to překlopilo a bylo to super. Samozřejmě hlavně díky uvěřitelným výkonům všech postav, vyzdvihnout musím nepochybně opět skvělého Madse Mikkelsena. Líbí se mi taky práce s kamerou, takové ty kratičké záběry, když si někdo srovná vlasy, zasune ruku do kapsy, já nevím co všechno - prostě obyčejné lidské věci, které to posunou mnohem dále. A netradiční úhly, často velmi zblízka. Takže nakonec to budou asi spíše čtyři hvězdy než tři.

plakát

Řek Zorba (1964) 

Výborný film. Jeden z těch, které nejsou jenom o nějaké bezduché akci, napětí, komedii, nebo já nevím o čem, ale mají řádnou myšlenku, ačkoliv se ji nesnaží podávat příliš mentorsky a umělecky, je tam prostě přirozeně a přitom silně. Nějaký ten oskar za vedlejší roli a vůbec všechny ostatní výkony nechci kritizovat, ale v poměru k tomu, co předvádí Anthony Quinn je to slabý čajíček. No a někdo možná řekne, že černobílé je to umělecké, mocné, já nevím jaké, ale tady bych opravdu ocenil barvy, krásná Kréta by zážitek myslím vyšvihla ještě více a mohl bych si zavzpomínat, ale jasně, všiml jsem si roku vzniku. Lepší čtyři hvězdy.

plakát

Říše slunce (1987) 

S Empire of the Sun mě pan Špílberk překvapivě potěšil. Zase velkolepé a s dostatkem hlubokomravokárněpsychologických momentů, nicméně tentokrát se mi to prostě trefilo do noty a to jsem dokonce výjimečně přežil český dabing (o kterém se občas nedalo tvrdit, že by byl skvělý). Ano, malinký roztomilý Batman Christian Bale byl až přemoudřelý a nechoval se vždy úplně důvěryhodně, některé scény byly přehráté, ale jo, já jsem spokojený. Hudbu Johna Williamse asi nemá cenu nějak zvláštně vyzdvihovat, typicky vysoká laťka. Čekal jsem nudu, ale velmi mě to překvapilo.

plakát

Jeni, Juno (2005) 

Po docela příjemném snímku Eorin shinbu jsme se podívali ještě na druhý dostupný kousek od Ho-jun Kima, tedy na Jeni, Juno. Zase tak moc vtipné to není, nějaké psychologické drama bych tomu neříkal ani omylem, je to odlehčený pohled na trable náctiletých s nechtěným těhotenstvím. Vlastně je to o ničem a jestli dám nakonec jenom ty dvě hvězdičky, jak plánuju, tak ale nutno říct, že se na to dívat vcelku dalo.

plakát

Billy Elliot (2000) 

Jak si chlapec za svým snem šel, ačkoliv mu okolí nejdříve bránilo, jak pilně trénoval a hodně se naučil, jak se okolí jako mávnutím kouzelného proutku změnilo, plus pár silných emotivních scén.

plakát

Planeta oceán (2012) 

Po Home jsem se podíval na další dokument od Yanna Arthus-Bertranda. Opět moc krásné jedinečné záběry. První část jde tak nějak po historii Země, s důrazem na vodstvo, paráda. Ke konci je to dle očekávání kritika lidstva, jak to všechno likvidujeme a nic nezbyde, ale tak jako obecně a normálně, nepřišlo mi to tak jednostranné a kontroverzní jako v Home. Rozhodnutí, jestli je to OK a dle vývoje přírody, že všechny rybičky a ptáčky zlikvidujeme jako správní přemnožení predátoři, a jestli je to skutečně taková krize, to už ponechám na každém jednotlivém divákovi.