BigBang

Depresivní atmosféra jak v československé detektivce z r. 1988. První polovina filmu mě pohltila, pak však došla řeč na svržení nadvlády privilegovaných bělochů a od té doby chudák pan Batman posloužil spíš pro převyprávění aktuálních amerických politických sporů z pohledu jedné strany, než pro nějaký příběhový oblouk.

Mám soustavný problém, že mí (před)pubertální synové by byli ochotni podívat se občas se mnou společně na nějaký film. A bývá to zábava, ALE je pekelný problém najít film, co snesu já i moje děti. Bohužel oni žijí kulturně v jiném vesmíru a při mých oblíbených filmech jenom trpí a při jejich tipech zas trpím já. Hangover byl nápad dětí, nevěděl jsem, že ten film existuje. Byl to úspěch, chechtali jsme se společně skrz celý film. Dobrá je i volba písníček do filmu. Z nějakého důvodu film není ještě ani příliš pokrokový a je celkem apolitický; můžu spekulovat, jak se to stalo: nejspíš r. 2009 byl poslední, kdy nebyl kulturní marxismus v Hollywoodu ještě bezdpomínečně povinný. Snad hrála roli i německá složka produkce, s níž bych spojoval tlak na jednoduchost a srozumitelnost.

První hvězda za charismatického p. Hollanda a přijatelné ostatní herce. Druhá hvězda za svižný dobrodružný film. Třetí hvězda za originální koncept závěrečné honičky. Jedna hvězda dolů za progresivistickou ideologii - nebylo ji sice moc, ale fakt už jí mám plné zuby, zvlášť v nezávazné nenáročné zábavě, kde by si ji mohl odpustit i uvědomělý politruk. Nemohu posoudit vztah k videoherní předloze, neboť - jak praví klasik - počítačové hry nehraji.

Klady: krásné záběry velehor; výjimečný sportovní výkon, zajímavý pohled na propojení Nepálu s UK (protagonista slouží v britské jednotce zvláštního nasazení); sympatická náhodná role české borky na K2; dokument ukazuje (částečně úmyslně, částečně nechtěně) nesmyslnost masového lezení v Himalájích a částečně i nesmyslnost lezení na čas.   Zápory: generické korporátní motivační pindy, rodinné scény ve stylu reality TV (přeskakoval jsem).

Nikdy jsem podobný žánr neviděl: kombinuje film s divadelní hrou, která však probíhá bez diváků a po celé divadelní budově: v hledišti, v zákulisí, v depozitáři, na půdě. Tón vyprávění je uctivý k předloze, ale lehký, civilní, poetický, anglický, bez velké stylizace do ruských reálií. Mně to nevadilo: anglické divadlo je rovnocenné s ruskou literární klasikou. Vizuální složka a hudba jsou tak fascinující, že samotné konání postav místy dělá dojem spíš druhotný. Podruhé ten film asi už vidět nemusím, ale rád jsem ho viděl.

Vyvrcholení československé kultury a myšlenky vůbec. Libuška, sníh, bělouši, božský Karel zpívá melodie Karla Svobody. Víc už jsme nedali a nedáme. Počítám, že tou dobou jinak československá realita byla spíše bahnitá. Avšak to vše mizí v temnotě času a zůstává nám Popelka. Je nějaký světové populárnější hraný český film?

První dobré manažerské drama od dob Inženýrské odyssey. První film o propouštění lidí z pohledu vedoucího.

Dost pitomej film, ale dívání uteklo rychle a příjemně. Zhulenec byl jediný vtipný v Gymplu, tak se tady objevuje každých 5 minut, ale nic vtipného už neřekne. Jediné mě mrzelo, že to reklamní veledílo na baráku jim nikdo hned první den pořádně nepostříkal podpisem nebo klikyhákem, když mají tak rádi sprejování.

Solidní varianta žánru studentského filmu, verze 2007. Jedna hvězda za humornou postavu zhulence. Další hvězda za sklepácké obsazení.

Dobrý film o smutných věcech. Oběti socialistického sovětského režimu tvoří jen kulisu pro hlavní téma, kterým je fungování v takové organizaci z pohledu členů politbyra. Nutnost být stále ve střehu, být pekelně opatrný, ale současně rozhodný. Berijova poprava je hluboce uspokojující. Na tento filmový zážitek jen tak nezapomenu.