klukluka

Tenhle film měl jediný trumf- Colina Farrella, na kterého se příjemně dívá. I když v tomhle filmu mi poskoky jeho obočí už taky lezly na nervy. Takže ani on ze mě nakonec za tuhle hovadinu nevydoluje ani jednu hvězdu. Vyšší hodnocení než odpad! jsou pro mě nepochopitelná, čtyřhvězdičkáři a pětihvězdičkáři asi viděli jiný film než já. Já jsem koukal na totální blábol, který nebyl ani napínavý, ani vtipný, ani akční, ani chytrý, prostě NIC. NIC.

Dlouho, dlouho úplná zívačka, v poslední třetině totální nášup, kterej už ale nemůže zachránit celkovej dojem. Jasně, kdyby to bylo takhle našláplý od začátku do konce, tak už si člověk snad ani nevšimne, že to může být i dobrý. Ale raději bych volil tenhle model, kdybych si mohl vybrat. Prokousat se tím zdlouhavým náběhem bylo fakt úmorný.

Po shlédnutí "V červenci" jsem dostal neodbytnou chuť i na další kousky z režisérské dílny Fatiha Akina. Teď už můžu říct, že mě intuice nezklamala, i tentokrát platí stará známá poučka "za vším hledej režiséra". Akin umí a tímto se pro mě po Tykwerovi stává druhou německou sázkou na jistotu. Jeho rukopis je originální, trochu mi snad připomíná jen Emira Kusturicu. Narozdíl od něj má ale Akin ve svých filmech raději mladší ročníky, ideálně Řeky nebo Turky žijící v Německu. Tenhle syžet použil i v Soul Kitchen. Zatímco 99 režisérů ze sta by z takto narýsovaného hlavního hrdiny udělala zakomplexovaného nebo zahořklého, více či méně nebezpečného týpka, Akinovi Řekové a Turci jsou lidé plní života a optimismu. Po nějakých chmurech ani památky. Originál Němci to ale taky nejsou. A to je dobře. I proto je Soul Kitchen prima film.

Kvůli podobným filmům stojí za to ŽÍT. Od začátku do konce jsem se u něj výborně bavil. Jasně, s mírou pravděpodobnosti si tvůrci absolutně nelámali hlavu, ale tahle schopnost zřejmě dělá z lidí umělce a odlišuje je od zbytku populace. Tahle road movie je fakt těžce v pohodě a to jsem ji viděl nějakých 14 let od jejího vzniku. Za tu dobu neztratila ze svého espritu vůbec nic. Tedy alespoň doufám, že ne. Jinak by to znamenalo, že to kdysi nebyl jen super film, ale film, pro který už nemám superlativy. Bomba!

Tak tohle jsem tedy vážně nečekal! Zvlášť po prvních minutách filmu, z něhož jsem usoudil, že u mě bude bojovat maximálně o jednu hvězdičku za jakousi marnou snahu. Jenomže potom se to nějak rozjelo a ejhle, jsou z toho poctivé čtyři. A to na český thriller není rozhodně málo. Uvažoval bych dokonce i o pěti, kdyby si Igor Chmela ve filmu neřekl o 4 milióny korun. Český divák ví, že jsou to ohromné peníze, za které už by se dalo pořídit víc, než pouhý svoz odpadu. A Chmela toho nakonec vlastně víc neudělal. Snad ještě kromě toho, že musel zákonitě skončit v kriminálu za spoluúčast, což už ale ve filmu nebylo. Takže ta částka mohla představovat i jakési bolestné..? OK. Jinak to pro mě ale vážně byla velice slušná podívaná s výbornými hereckými výkony a vynikajícím režijním vedením. Když například kluk umíral v bažině, skoro jsem se bál, jak to s ním dopadlo ve skutečnosti. Líbila se mi i důsledná práce s timingem, nebo detaily typu- když někdo otevře bránu a nechce, aby ostatní věděli, že ji otevřel, tak ji taky musí zavřít. Fakt dobrý! Debutujícímu režisérovi gratuluji a ostatním uživatelům ČSFD doporučuji ke zhlédnutí.

6.4.2018: Děje se mi něco podivnýho. To, co mi před pěti lety přišlo ohavně pitomý, je pro mě sice dál ohavný, ale jinak zatraceně dobrý a zajímavý. Britský Pulp Fiction. Ten závěr přepálili a překombinovái, ale jinak se mi to vážně líbilo. Nejhorší mi na tom filmu momentálně připadá ten můj původní komentář. Co mě tehdy kouslo? ////20.1.2013: Ke sledování Seznamu smrti mě přivedla pochvalná recenze uživatele, kterému se stejně jako mně velice líbila česká Vendeta. V názoru na Seznam smrti se ale neshodneme. Snad je to tím, že od Vendety jsem si původně nesliboval vůbec nic, zatímco na Seznam smrti jsem se mimořádně těšil. O to větší bylo zřejmě moje zklamání. Chyba přitom může být ve mně. Asi bych tento film neměl brát tak vážně. Jeho tvůrci ho totiž vážně evidentně nebrali. Z čeho tak soudím? Vybavili ho rozplizlým, stupidním příběhem, nesmyslnými dialogy, naprosto nepochopitelnými mozkovými pochody hlavních hrdinů a scénářem na úrovni žáků třetí třídy. Všechno pak nakonec vyšperkovali závěrem, který dává důvod k pochybnostem o jejich duševním zdraví. Jestli se staráte o to svoje, tak si tenhle děsnej biják nechte klidně ujít.

Fakt, že mám u Atlasu mraků strávit bezmála 3 hodiny, mě nejprve celkem vyděsil. Byla to ale taková jízda, že bych si ji nakonec klidně dal ještě jednou. A určitě to taky udělám! Napoprvé jsem totiž nebyl absolutně schopen vychytat všechna poselství této velkolepé filmové fresky, která rozhodně nemá pouze ambici být výživnou podívanou. Za její jedinou slabinu považuji poněkud slabší masky. Atlas mraků kvůli tomu podle mě poměrně brzy zastará. Třeba se ale pletu a i za 20, 30 let mu diváci tuto slabinu bez mrknutí oka odpustí. Překvapilo mě, že právě tady nechali sourozenci Wachovští "díru", protože jejich nezapomenutelný Matrix v tomto ohledu ani po více než deseti letech neztratil nic ze své působivosti. Jinak se ale předvedli v prvotřídní formě, kterou tady ještě navíc vyšperkoval kongeniální Tom Tykwer.///O 2,5 roku později po druhém zhlédnutí to prvotní téměř bezbřehé nadšení značně opadlo. Dnes by to za 5 pecek rozhodně nebylo. Dám tomu ještě jednu šanci, a buď to původní (maximální) hodnocení ponechám, nebo to lehce zkoriguju.

Od první čtvrtiny filmu to pro mě byla jasná pětihvězda. Strhující propracovaná podívaná, super dialogy, skvělé herecké výkony. To bezbřehé nadšení mi vydrželo přesně do "skutečného" konce. Ten z toho udělal ještě větší limo, než kdyby se tam všichni tři hlavní hrdinové hezky po americku odpravili. Tímhle to Stone posral. Nehledě na to, že mohl film natáhnout ještě o situaci, že si pro Magdalenu dojde dřív Lado (Del Toro) s Dennisem (Travolta), jak si slíbili. Klukům by vypálili rybník a celý by to ještě trochu zdramatizovali. A opět o něco natáhli. Což už možná nechtělo studio dovolit. Snad proto ten stupidní konec. Cajt Dennis si zachrání krk, že něco slíbí mafošovi, a pro splnění pak nehne prstem a projde mu to? To je blbost, nepřežil by to. Tady nakonec všechny slavně převeze. Nechápu, že to vyústilo v to, v co to vyústilo. Bylo to tak dobře rozehraný... :-( Zabitých nejmíň třicet mečbolů.

Film se mi líbil, měli ho udělaný dobře. Vadila mi na něm ale jedna podstatná věc- ten příběh už jsem viděl, a možná ne jen jednou. Do jiných kulis ho už před 40 lety zasadil například režisér Hynek Bočan ve filmu Oáza (http://www.csfd.cz/film/1028-oaza/). A vzhledem k tomu, že to nebyla ani žádná akční petelice, ani velké umění, musí ty tři pecky stačit.

V Hanebných panchartech si Quentin udělal srandu z nácků, tady si vzal pro změnu na paškál otrokáře. Takže opět vytříbený výběr ústředního tématu, už jen za to má ode mě minimálně jednu pecku. Další má za neskutečně propracované detaily - např.: Django s doktorem jen projíždějí nějakým umolousaným městem, jehož hlavní třída je po deštích jedna nekonečná bažina. Záběr ve skoro tříhodinovým filmu na deset vteřin, přitom na něj padly hektolitry vody a nejméně dva dny intenzívních příprav. Třetí pecku dávám za tarantinovské překvapivé momenty a charaktery. Líbí se mi, že jeho svět není schematický a předvídatelný. Že největším nepřítelem negrů je tady negr. Koho by to napadlo? Čtvrtou pecku ode mě dostává příběh jako takový a hlavně motiv do detailu dokonané pomsty. Ten mám rád a ocenil jsem ho už třeba ve filmu 96 hodin. Pátá pecka chybí. Proč? Jednak abych Djanga odlišil třeba od již zmiňovaných Panchartů, kteří se mi líbíli víc, a taky proto, že zabijákům pro prachy nefandím tolik, jako zabijákům z přesvědčení (opět Pancharti). Prostě jsem těm hlavním hrdinům zase až tak nefandil. Bavil jsem se ale dobře a Tarantina mám zase o kus radši, dávno za hranicí myslitelného.// P.S.: Po druhé projekci přidávám i tu pátou pecku. Nechápu, že jsem ji Djangovi napoprvé upřel. Je to geniální film o spravedlivé, nekompromisní pomstě, prošpikovaný momenty, na které má patent jediný režisér na celém širém světě.