Shaqualyck

Vznik nového žánru počítačově animovaných filmů a la PIXAR, byl jen otázkou času. Nebylo totiž nijak těžké předvídat, že hollywoodská studia vyslyší cinkot peněz, které do jejich pokladniček nasypali Shrek, Nemo či Doba ledová. A jak už to tak bývá v rámci každého žánru vznikají filmy lepší a filmy horší. Mravenčí polepšovna je přesně něco mezi. Animace je slušná, hlasové obsazení (N.Cage, J.Roberts, M.Streep, etc.) velice solidní, a stopáž přiměřená, neboli odpovídající hlavní cílové skupině - dětem. Párkrát se určitě zasmějete, faktem ale je, že jde o bezostyšnou recyklaci již dříve úspěšně využitých filmových nápadů (od "Mravence Z" až po "Miláčku, zmenšil jsem děti"). Tři hvězdičky.

Přívlastek "UJETÁ" nevystihuje tuhle brutální komedii ani z poloviny. Tahle vybíjená to je něco mezi házenou a nelegálními boxerskými zápasy. A když potřebujete vyhrát 50 tisíc dollarů na záchranu své milované tělocvičny, nemůžete být žádné ořezávatko a tak dojde i na neortodoxní tréninkové metody typu letící hasák. Stillerův White Goodman je se svým napumpovaným rozkrokem, stalinovským knírem a IQ houpacího koně záporákem vpravdě nezapomentutelným. Hned po Zoolanderovi moje nejoblíbenější "frat-packovka". Jedním slovem...Freakynaughty!

Což o to, PIXARovská animace je vskutku prvotřídní, po technické stránce nelze filmu vytknout vůbec nic. V téhle disciplíně vedou kluci a holky z party Johna Lassetera před svými konkurenty o několik koňských délek. S tím zbytkem už to ale tak slavné není. Prostředí filmu chtě nechtě připomene "Bouřlivé Dny" a závody Nascar, s tím rozdílem, že za volantem závodního speciálu nesedí Tom Cruise, ale "Doktor Hollywood" Michael J. Fox. Čili je jasné, že s originalitou příběhu si scénaristé hlavu moc nelámali. Mnoho bodů film neposbírá ani za humornou stránku, vtipům chybí lehkost a větší propracovnost. Dočkáme se tak vlastně jen několika úsměvných příhod a hodně předvídatelné story bez nějakého zásadního dějového zvratu. Morální rozměr mi tady sice nijak nevadil, s mravním ponaučením se v podobných filmech koneckonců tak nějak počítá, neškodilo by ale, kdyby k němu vedla alespoň trochu klikatější a zajímavější cesta.

Moc příjemná komedie Billyho Wildera, kterou by měla hollywoodská studia povinně promítat všem začínajícím filmařům, aby si konečně uvědomili, že romantická komedie nemusí být vždycky jen přeslazená obehraná nuda. Jednoduchá, ale o to chytřejší zápletka, svěží humor, skvělí herci (naprosto kolosální Clive Revill jako ředitel hotelu), to vše v nádherném prostředí italské Ischie a máme tu nadmíru povedenou oddechovku, která plyne s takovou lehkostí, že si ani nevšimnete, že jste s filmem strávili krásných 140 minut. BTW Všimli jste si scény, kdy poslíček nese Jacku Lemmonovi na ramínku vyžehlené trenýrky? Tenhle vtip si vypůjčil o mnoho let později Chris Columbus do filmu Sám Doma 2 :-)

Ano, nekouká se na to sice špatně, spíš než o film, jde ale o neúměrně natahovanou reportáž z nějakého hollywoodského večírku. Nepochybuji o tom, že si všichni zúčastnění natáčení maximálně užili, na diváka se tady ale trestuhodně pozapomnělo a to se prostě odpustit nedá. Nemluvě o faktu, že po docela solidním prvním filmu (remake klasiky z roku 1960) se tvůrci naprosto vykašlali na scénář a vypadá to jako by ho "tvořili" během natáčení... A tak Catherine Zeta-Jones přednáší na konferenci Europolu o tom, že největší hrozbou současného světa je jistý Noční Llišák, Bruce Willis hraje Bruce Willise, Julia Roberts zase předstírá, že je Julia Roberts,... to je snad špatný vtip. Každá druhá scéna navíc vypadá, že je tu jen proto, aby se filmem mohla mihnout další celebrita. Vysoká hvězdná koncentrace je tak spíš na obtíž a nezbývá než konstatovat, že tohle se Stevenu Soderberghovi zrovna dvakrát nepovedlo.

Celkem nudná a zapomenutelná komedie, která se jen snaží svézt na vlně popularity toaletního humoru, kterou před několika lety rozpoutali bratři Weitzovi dnes již legendární teenagerskou komedií Prci, Prci Prcičky. Seannu Williamu Scottovi tak už asi nikdo neodpáře nálepku kluka, co ze sebe dělá šaška ve filmech oslavujících funkce lidského reprodukčního systému. Ve srovnání s podobnými žánrovými klenoty evropské produkce je to sice pořád nadprůměr, to ale ještě neznamená, že jde o kvalitní film. Dobrých vtipů tu věru mnoho nenajdete. Svérázné taneční kreace na vypalovačku It´s Tricky od Run DMC nebo nadmíru potentní stařík debatující pod vlivem THC se svým psem patří ještě k tomu lepšímu, co tahle blbina nabízí. Takže víc než dvě hvězdičky prostě dát nemůžu.

I když celou dobu tak nějak tušíte, že je cosi shnilého v tomhle milostném čtyřúhelníku, přesto se závěrečná pointa nedá popsat jinak než chladnokrevné bodnutí pod žebra. Film svou divadelní předlohu sice nezapře, nuda ale v tomhle případě vážně nehrozí. Neil LaBute (mj. Sestřička Betty) předvedl docela originální pohled na mezilidské vztahy mladých studentů (žádná prcičkoidní poetika se nekoná), pod jeho vedením navíc podává většina protagonistů slušné herecké výkony. Celé představení ještě šikovně podkresluje hudební doprovod, který režisér chytře svěřil Elvisi Costellovi. Na plný počet to určitě není, na druhou stranu, musím ocenit zajímavý nápad obdařený až nečekaně syrovým závěrem.

Velmi zdařilá adaptace slavného Orwellova románu ohromí mrazivě dokonalým a přesvědčivým vyobrazením totalitní společnosti a bezchybnými hereckými výkony v čele s výborným Johnem Hurtem, který zde podává dost možná nejlepší výkon své kariéry a kterému k vyjádření trýznivého duševního rozpoložení spolehlivě stačí jediný pohled. Beznaděj, strach a zoufalství na diváka doléhají z každého záběru. Netrvá dlouho a tahle atmosféra ve Vás slovy klasika vyvolá intenzivní pocit jako by Vás po zátylku hladila vyhladovělá medvědice. Tušíte správně - Oceánie, fiktivní země, kde se celý film odehrává, opravdu není příjemným místem pro život. Jde o svět, kde děti udávají své rodiče, neexistuje soukromí, ani svoboda slova, ba co hůř ani svoboda myšlení. Cenzura tisku je samozřejmostí a nepřetržitá stranická propaganda není ničím jiným než zvráceným hromadným vymýváním mozků. Každá minuta lidského života je pod absolutní kontrolou všemocné státostrany, všudypřítomné obrazovky neustále nalévají lidem do hlavy zprávy o neexistujících válkách, popravách zrádců či překročení zbrojních plánů. A to vše pod bedlivým dohledem milujícího Big Brothera. Průvodcem po tomto bezútěšném místě nám je Winston Smith, úředník z Ministerstva pravdy, jehož posláním je mj. vytvoření Newspeaku, nového jazyka očištěného od zbytečných slov. S ním postupně poznáváme život v totalitním "ráji", sledujeme bezmoc obyčejného člověka proti systému a společně s ním nenávratně upadáme do hluboké deprese, abychom tak nakonec zjistili, že lásce Velkéko Bratra se přeze všechnu snahu zkrátka nelze ubránit...

Dvojka pirátů nijak zvlášť nenadchla. A může za to především totální absence nosného příběhu. Děj (dá-li se o nějakém vůbec hovořit) je útržkovitý a nedrží pohromadě. Vůbec. Snaha tvůrců dostat do filmu za každou cenu co nejvíc humoru je nezřídka křečovitá. Předražené efekty jsou sice technicky perfektní, ale co do výsledného dojmu přeplácané až běda. Zejména "chobotničák" Davy Jones a jeho plody moře prorostlá posádka vypadají jakoby do filmu zabloudili z nějakého playstationu. Vše tak musí zachraňovat akční scény (skvělý nápad s mlýnským kolem) a pochopitelně Johnny Depp. Jeho Kapitán Jack Sparrow je opět neřízená střela a eskapády potrhlého a věčně namazaného rockera, který jde z průšvihu do průšvihu udrží spolehlivě divákovu pozornost i ve slabších momentech. !SPOILER! Pochvalu si ale zaslouží výborně zvládnutý závěr, ve kterém režisér nejdřív předhodí svou největší hvězdu Krakenovi, aby vzápětí přivedl zpátky na scénu démonického Geoffreyho Rushe. Lepší upoutávku na třetí díl si lze představit jen stěží.

Žádná tuctová muzikálová lovestory, ale velkolepá audiovizuální smršť barev i emocí, na jejímž konci sáhne po kapesníku i ten největší cynik. A k tomu navrch fantastický soundtrack ve stylu hodně originálního mixu největších hitů světové popmusic. Bravo, tady není co řešit, plný počet. Málokterý film mě totiž pokaždé tak spolehlivě ohromí jako Moulin Rouge Baze Luhrmanna.