Shaqualyck

Zřejmě budu ve svém názoru osamocen, ale mě se tahle existenciální komedie plná roztomilých podivínů docela líbila. Díky zajímavému obsazení, originálnímu tvůrčímu přístupu a extra potrhlému scénáři je nám příběh podán hodně svéraznou formou ulítlých vtípků a vizuálních vychytávek. Naléhavost ekologického obsahu je v téhle dadaistické hříčce D.O.Russella dovedena až na hranici absurdnosti (hasič jedoucí k požáru na bicyklu) a v podobném lehce bizarním duchu se vlastně nese celý film. Pravda, nejde o divácky příliš vstřícné dílko, ale když půjdete filmu trošku naproti, budete odměněni hodně nevšedním zážitkem.

Vtipná a místy pěkně kousavá kritika moderního "amerického snu" na pozadí vcelku podařené komedie. Výborný Jim Carrey opět řádí jak černá ruka a potvrzuje, že v Hollywoodu není a zřejmě ani dlouho nebude většího komediálního talentu (pánové z Frat Packu prominou). Téa Leoni drží krok s hlavním hrdinou víc než dobře a v šílených eskapádách svého manžela často překonává. Pravda, není to nějaká kulervoucí taškařice, ale já jsem se docela příjemně bavil a jako oddechovku na sobotní odpoledne bych se nebál tuhle rodinnou komedii komukoliv doporučit.

Pokus o resuscitaci akční legendy nevyšel. Tuctový scénář se utápí v moři žánrových klišé a ani v akčních scénách se žádné revoluce nedočkáme. Ubylo pěstních soubojů, přibylo prázdných nábojnic a pro Seagala kdysi tolik charakteristické aikido "exhibice" bychom tu hledali marně. Plnohodnotný Stevenův návrat je tak bohužel stále v nedohlednu :-( PS oceňuji pouze funny "nápad" s poněkud nadbytečným bezpečnostním rámem.

Nejznámější hollywoodský erotoman Adrian Lyne vykreslil vztah dvou lidí jako sérii originálních erotických her a díky zásadě "méně je někdy více" se mu podařilo dostat do většiny záběrů tolik jiskření a smyslného napětí, že by z toho slabší povahy mohla postihnout srdeční zástava. Na slavnou "ledničkovou" momentku, která dala vzniknout výrazu erotická gastronomie se jednoduše zapomenout nedá. Nemluvě o scéně, ve které Joe Cocker rozbalí svoje "You Can Leave Your Hat On", aby tak pomohl svůdné Kim Basinger v její snaze zbavit se co nejefektněji veškerého šactva. Závěr filmu je sice dost zvláštní a trochu to vypadá, jakoby si s ním režisér moc nevěděl rady, když se namísto očekávaného vyvrcholení film tak nějak rozplyne do ztracena. To ale nic nemění na faktu, že díky několika vpravdě nezapomenutelným scénám už dnes každý ví, co si představit pod souslovím kultovní erotický film.

Moje nejoblíbenější "Tarantinovka" mě okouzlila naprosto geniálním scénářem, povedenou sestavou bizarních figurek a příjemně vysokou koncentrací kultovních hlášek, které jsou dnes už nedílnou součástí světové popkultury (stejně jako celý film). Výborné obsazení, úžasně vypointované dialogy, skvěle namíchaný soundtrack - to všechno funguje na jedničku. Po "Gaunerském" debutu se nám tak maniak z videopůjčovny předvedl v plné síle a nesmazatelně se tímhle krvavým sýrovým čtvrtlibrákem zapsal jak do dějin kinematografie, tak do srdcí filmových fanoušků na této planetě. Díky Quentine!

Očekávání bylo velké, zklamání taktéž. Poněkud odtažitá režie Rona Howarda nechá hvězdný ansámbl utopit v nudném a nepřehledném příběhu, který chvílemi připomíná výuku dějepisu na základní škole. Hlavní postavy neustále klábosí o všech možných i nemožných výkladech toho či onoho, aby se po chvíli přesunuli a pokračovali v tomtéž na jiném místě. Nechci se pouštět do srovnání s knihou, protože stejně jako mé okolí zastávám názor, že film by měl fungovat sám od sebe a to se v tomhle případě neděje. Bez důkladné znalosti knižní předlohy nemá divák šanci se v příběhu orientovat a nezbývá tak ani moc času, aby si náležitě užil prostory pařížského Louvru. Film tak zachraňují herci - spojení Toma Hankse a Audrey Tautou překvapivě funguje a vraždící fanatik Silas je v podání Paula Bettanyho záporákem jak se patří. To je ale na jeden z nejočekávanějších filmů tohoto roku trochu málo. Uvidíme, třeba se časem dočkáme remakeu :-)

Nápaditá akční sci-fi s impozantní muskulaturou Arnolda Schwarzeneggera v hlavní roli sází především na mrazivou atmosféru, geniální hudbu Alana Silvestriho a dnes již legendární monstrum stříbrného plátna vzešlé z kouzelnické dílny Stana Winstona. To vše okořeněno tunami střelného prachu a suchými hláškami vytváří dohromady parádní podívanou, která ani při opakovaném zhlédnutí neztrácí na působovosti.

Přes velice efektní (a poněkud výbušný) začátek se slibně rozehraný thriller díky příšernému scénáři postupně mění v nesmyslnou ptákovinu. A nic s tím nenadělá ani výborné herecké obsazení v čele s přesvědčivým Johnem Travoltou, ani stylový soundtrack Paula Oakenfolda. Škoda, tenhle nápad měl solidní potenciál.

Jistá režisérská ruka Jima Jarmusche, maximální minimalismus Billa Murrayho, jemný humor, chytré dialogy a charakterově pestrá přehlídka sympatických hereček. To jsou nejvýraznější ingredience příběhu vysloužilého sukničkáře pátrajícího po synovi, o kterém neměl donedávna ani ponětí. Velice příjemný film, který v dnešní uspěchané době pomůže divákovi alespoň na malou chvíli zpomalit.

To, že současný "Hollywood" intenzivně postrádá kvalitní scénáře, není žádným tajemstvím. O to víc potěší, když se objeví příslovečná výjimka potvrzující pravidlo. Andrew Niccol napsal a natočil zřejmě nejdražší "nezávislý" film všech dob, který je všechno možné jen ne dalším nudným kázáním na téma zbraně jsou špatné. Chytře vystavěný příběh má myšlenku, která funguje i bez zbytečného moralizování a patosu. Režisér zkrátka ví, co chce říct a s velkým přehledem si zvolil tomu odpovídající výrazové prostředky (perfektní vizualní stránka, výtečné herecké obsazení,...), které dělají z filmu zatraceně působivou záležitost. Hláškujícího antihrdinu v podání výborného Nicolase Cage z hlavy jen tak nedostanete, stejně jako mrazivou a chladnokrevně dokonalou úvodní titulkovou sekvenci. Sečteno a podtrženo - 5 hvězd pro zřejmě nejlepší film uplynulého roku.