Davson

Překvapuje mě, jak Kousek nebe má malý divácký ohlas i přesto, že recenze byly vesměs v kladném duchu. V kině nás bylo deset a tady to taky s počtem hodnotících není moc slavné. A přitom se jedná o hezký příběh, který je zručně natočený. Film o přátelství, lásce a naději, který v divákovi zanechá příjemný pocit. Pár úsměvných momentů, které jsou velmi decentně a vkusně vloženy a nedělají z filmu žádnou trapnou taškařici. Trochu pokulhává hudba. Herci jsou dobří, ale hlavní představitel mi přišel poněkud nevýrazný. Víc mě zaujali ve vedlejších rolích Petr Forman, Pavel Zedníček a Josef Somr.

Výborné! Výtky k přílišné délce neberte vážně, je to ideální a strhující životopisný film, který má dva hlavní aktéry. Tím prvním je Martin Scorsese, jehož režie je bezchybná, oslnivá a hlavně letecké scény jsou výtečné. Druhým aktérem je Leonardo DiCaprio, který svým výkonem musí všechny pochybovače (včetně mě) přesvědčit, aby mu už sejmuli nálepku „ten hezký hošík z Titanicu“. Role Howarda Hughese se ujal naprosto přesvědčivě, včetně všech jeho podob, ať už je nadšený filmař, pokořitel leteckých rekordů, playboy či člověk s vážnou psychickou poruchou. Doufám, že si Martin i Leonardo letos oba dojdou pro své první Oscary. The way of future.

Ani druhé shlédnutí (tentokrát režisérské verze) mě nedonutilo hodnotit 5*. I když prakticky nemám co vytknout, z filmového hlediska čistá práce (hlavně jsou to herecké exhibice), ale Forman prostě není takový génius jako byl Mozart. Vysoce nadprůměrný filmař zajisté, ale génius ne, za celou dobu sledování mě žádná z scén neoslovila natolik, abych seděl s otevřenou pusou a zíral ohromený obrazem. Ne, prostě mi to nepřipadá dokonalé, ač citím, že tomu schází málo, prostě není. A jen tak mimochodem, myslím, že více hudby do mimooperních scén by neuškodilo.

Tři různé příběhy z různého prostředí prolínající se v jednom okamžiku automobilové havárie. Tři různé osudy postav , každá s jinými životními prioritami a láskami. Neskutečně silný film, který jsem si absolutně užil, výtky k druhé povídce nechápu, stejně jako ostatní dvě má své osobité kouzlo. Vskutku výjimečný filmový zážitek.

Ano, tento film byl natočen za 24 hodin a dostal se tak do Guinessovy knihy rekordů. Ovšem, stálo to za to? Na co je film, který sice drží světové prvenství, ale je nudný a neuvěřitelně špatný? Tady se skutečně potvrdilo staré rčení: "Práce kvapná, málo platná." Roztřesená neustále kmitající kamera (to jako kdyby to točil náhodný chodec svou osobní kamerou, Brabec asi naprosto zapomněl na svou původní profesi), podivný scénář, naprosto nedostačující ochotnické herecké výkony a (pro mě) děsně iritující jeden reflektor osvětlení. Jediné co se mi líbilo je hudba od Daniela Landy, kterého mám rád a proto ta 1*. Mimochodem, sám Landa by se v roli Krysaře vyjímal daleko lépe než dřevěný necharismatický Jákl.

Má první osobní konfrontace s dílem slavného českého režiséra Františka Vláčila dopadla převelice dobře a už teď se těším až budu mít možnost shlédnout i jiné jeho filmy. Stíny horkého léta je mistrně natočené drama s dobrými hereckými výkony a napětím, které režisér dokázal udržet po celou dobu snímku. Výrazná hudba je jen ku prospěchu věci a místy vytváří téměř až hororovou atmosféru. Suma sumárum to stoprocentní není, ale já těch 5* dám, protože jsem byl navýsost spokojený.

Opravdu výjimečné filmové veledílo nejen o Vietnamu. F.F. Coppola nás svou bezchybnou režií pomalu přes 2 hodiny seznamuje s Vietnamem, se svou představou pekla, abychom nakonec dorazili do Kurtzova tábora, do místa skutečné apokalypsy. Ten tábor. Ten se pro mě stal skutečnou filmovou lahůdkou. Atmosféra by se dala krájet a Walter E. Kurtz je v podání Marlona Branda geniálně šílený. Pozorně ho poslouchejte. Nemluví nijak z cesty, jeho promluvy ke kapitánu Willardovi mají svůj smysl a vás donutí chvíli se nad filmem zamyslet... ještě nějakou dobu jsem to musel rozdýchávat. Většina lidí zde časo zmiňuje plk. Kilgorea a jeho nálet na vesnici za zvuků Wagnerovy hudby jako nezapomenutelný zážitek, ale s tímhle já nemůžu souhlasit. Ano, ta scéna je vynikající a Kilgore je dobrý magor, ale pro mě je to jenom taková "zahřívačka" na úvod filmu a záverečná část s Kurtzem, dle mého názoru, je nepřekonatelná. Zároveň bych tu rád reagoval na uživatele, kteří Redux verzi vyčítají příliš dlouhou stopáž a někteří dokonce, aniž by viděli původní verzi, ihned odhadli, které scény jsou přidány. Nevím, kde berete svou jistotu, ale osobně můžu říct, že si Apokalypsu nedokážu představit bez jakékoli scény. Byl jsem docela překvapený, že původně chyběla celá část o Francouzích či "chvilka se zajíčky" (i oslavovaná část s plk. Kilgoreem byl původně značně sestříhána). Myslím, že bez vystřihaných scén by to prostě nebylo úplné, že by Coppolova výpověď o Vietnamu nebyla dokonalá. Taky shledávám jako dobrý záměr nepřidání destrukce Kurtzova tábora, protože mi to připadá zbytečné a v původní verzi patrně měla mít pouze funkci "povinného" závěrečného masakru (aspoň si to myslím, nikde to nemám oficiálně potvrzeno). Apocalypse Now Redux je zkrátka naprosto dokonalá. Vybroušený diamant, ve kterém se leskne naprostá technická dokonalost, těžký a náročný ovšem také propracovaný a skvělý scénář a vynikající herecké výkony od všech představitelů, z nichž si ale dovolím zvláště jmenovat Marlona Branda, který byl jednoduše démonický. Ano, Sheen, Duvall, Hopper i jiní předvádí parádní výkony, ale z Branda vyzařovalo jakési fluidum. Jak vypráví o "pravých mužích"... nelze popsat, musí se to vidět a slyšet.

Tsunami_X ve svém komentáři označuje Troju za hit letošního léta. Ano, opravdu to není nic víc než letní hit a splňuje pro to všechny předpoklady: lákávé historické téma, velkolepé bitvy, pořádný kus romantiky, slavní herci a pár rádoby filozofických žvástů. Jsem ochoten odpustit některé chyby (tehdy se ještě v sedle koně nebojovalo, nebyly vynalezeny třmeny; Helena Trójská zcela určitě žádná bloncka nebyla), neodpouštím však fakt, že jsem se místy nudil a že mé pocity po shlédnutí by se daly shrnout jen pěti slovy: Hm, tak to bychom měli.

Doporučoval bych Rolandu Emmerichovi, aby víckrát zkoušel opustit svůj věrný žánr katastrofického sci-fi. Na Patriota se dá dívat, je to dobrá zábava a hlavně si na nic moc nehraje na nějaký rádoby oscarový gigafilm jako nedávný Návrat do Cold Mountain.

Ač se film honosí titulem „nejnáklednější sci-fi všech dob“, působí efekty docela lacině. Ničení amerických metropolí, mimozemská vesmírná loď, závěřečné zúčtování - to vše (zejména úvodní ničení) na mě vůbec nezapůsobilo žádným ohromujícím dojmem a místo jsou efekty hnusně počítačové. Emmerichova režie je špatná a snímek dost ničí (ten chlap vůbec, ale vůbec nemá cit pro detail). Scénář je samozřejmě slabý, co bychom taky chtěli, ale zaujalo mě, že sprostých slov je opravdu pomálu. Tak na ně útočí mimozemská flotila, lidstvo je málem vyhubeno a jejich nejsprostší slova jsou svině či parchanti a ve filmu zazní tak nanejvýš 4x. Taky mě zaujalo, že Goldblumův David dokáže prakticky během několika hodin přečíst počítačový kód mimozemšťanů a stvořit proti němu vir :) Ale zanechme těch nepodstatností. Menším kladem scénáře je pár vtípků, které dokáží film vyzdvihnout na aspoň nějakou úroveň a dívat se na to jakž takž dá.....1,5*