Recenze (443)
Dokonalý trik (2006)
Dokonalý trik není dokonalý film, přesto mu k tomu mnoho nechybí.
Tajuplný svět Alex Mackové (1994) (seriál)
Hvězdička navíc za nostalgii :)
Silent Hill (2006)
Připadalo mi to tak na úrovni Gothiky. Nuda s pár celkem působivými scénami a dobrým vizuálním zpracováním, které ale rozhodně nemůže zachránit tu prázdnotu a zbytečnost celého snímku. Hru jsem nehrála a ani nezačnu. Hvězdička navíc za závěr.
Sedm statečných (1960)
NE. Nenávidím westerny a tenhle remake naprosto znevážil to, co vytvořil Akira Kurosawa. Nudné, patetické a bez nápadu.
Kostka (1997)
Můj případný komentář by byl stejný, jako napsal Darren. U mě jen méně nudy.
Identita (2003)
Tomuhle filmu strašně ublížilo to, jak se snaží být za každou cenu hororem. Rozhodovala jsem se v hodnocení a nakonec jsem volila to vyšší, protože na mě velice zapůsobil. Ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se blíží chvíle, kdy mu zase uberu. Protože je to sice skvěle natočené, působivé a celkem i překvapivé, až na ten hloupě podaný závěr. Od začátku je jasné, kdo za to všechno může, nemluvní chlapečkové s andělskou tvářičkou se ve filmech vždycky vyskytují za jediným účelem - zabíjet. Škoda že režisér zvolil něco tak laciného, protože nebýt rozpačitosti z rozuzlení, byla by to téměř stoprocentní spokojenost.
Potomci lidí (2006)
Geniální myšlenka, která byla bohužel pojata příliš americky a očekávatelně. Kromě nápadu totiž nepřekvapí vůbec nic, tohle téma chtělo trochu víc propracovat psychologickou stránku věci a hlavně příběhu. Můžeme společně doufat, že v tomhle filmu není mnoho pravdy.
Černá kniha (2006)
No teda... Mně se to teda mainstreamové nezdálo vůbec! Napínavé, to v první řadě. Zajímavě vymyšlené, jak už to u nizozemských filmů bývá. Taky dobře zahrané, natočené... Jen pár výtek k občasné neuvěřitelnosti děje nebo, chcete-li, k podivně častým náhodám. Ale Carice van Houten je v tomhle snímku opravdu krásná.
Olověná vesta (1987)
Nemyslím si, že to je Kubrickův nejlepší film. Ale je přinejmenším stejně silný jako většina. Tak upřímný, děsivě naturalistický, smutně cynický a až neuvěřitelně uvěřitelný. Mohla bych možná vytknout, že film na mě působí jaksi podivně rozděleně, protože výcvik a později válka spolu prostě nesouvisí. Ale obojí je tak působivé, že to konečnému pocitu neubírá, naopak. Born to kill. Peace.
J.S. Bach - Fantasia G-moll (1965)
Barokně surrealistická, depresivně industriální dokonalost. Díky, pane Švankmajere.