kubilov

Vánoční debilita od Johna Frankenheimera. Klasický motiv spletení si dvou lidí dovedený do extrému díky vánočnímu vyloupení indiánského casina. Falešná hra však výrazně selhává hned v několika aspektech. Za prvé je to žánrová neukotvenost, která jistě může být pro některé filmy výhodou, avšak tady se ta hra mezi romantikou, thrillerem nebo komedií vážně nehodí. Za druhé jsou to dva významné plot twisty, které musí divák během filmu skousnout. Ten první se ještě s přimhouřeným okem dá akceptovat, i když z něj teda realističnost opravdu nekouká, za to ten druhý musel vymyslet nějaký retardovaný imbecil, protože to jsem teda fakt čuměl. No a za třetí je to herecky zoufalý hlavní představitel, který funguje spíš jen jako taková karikatura sama na sebe a s každým dalším filmem, jaký s ním z dřívější doby vidím, si říkám, že je snad zázrak, že z toho nakonec alespoň trochu vyrostl, i když je to furt hrůza.

Poslední film Willa Smithe před "mateřskou dovolenou", během které se po zhruba čtyři roky zcela věnoval rodině a i poté se do příliš mnoha filmů nehrnul. Co se týče Hancocka, tak to je role maximálně tak na akčně-komediální vybláznění se díky fantasy prvkům, které i přes všechno to polepšování se z dokonale zevláckého superhrdiny na strážce lidstva dokáží pobavit a nabízejí relativně krátkou oddechovou podívanou. Příběh je samozřejmě nesmysl, ale jako nenáročná akční komedie je to za hodně silné 3*

Pozvolně plynoucí vyšetřování v krimi dramatu + další z výborných filmů o tom, jaké jizvy v nás nechává služba v armádě. Věčně zachmuřený Tommy Lee Jones jako potichu truchlící otec je pro svou postavu výborným archetypem, stejně jako zaťatá detektivka Charlize Theron. Na druhou stranu Susan Sarandon, James Franco a Josh Brolin se tu kromě několika záběrů fakt moc neohřejí. Dost silný, temný, tesklivý a místy i brutální příběh postavený na klasickém portrétu muže, pátrajícího na vlastní pěst.

Úžasný, skvělý a kouzelný caddy Will Smith v golfové fantasy pohádce, která také má všechny hlavní pohádkové vypravěčské trademarky. K tomu období dvacátých let minulého století, golf - hru gentlemanů, režírujícího Roberta Redforda, ucházejícího Matta Damona a krásnou Charlize Theron v kouzelném a rozhodně neobyčejném příběhu o jednom slavném návratu.

Sleepwalking je zrovna ten typ filmu, který fakt nemám rád. Depresivní prostředí od začátku až do konce a místy až přílišné tlačení na utrpení postav. Navíc většina postav (snad vyjma Woodyho) jsou totálně nesympatický vidláci. Žánr road movie to pak pohřbí ještě víc.

Made in BY vlastně nepřináší filmařsky / dokumentaristicky nic nového, za co by si zasloužilo vyšší hodnocení. Je to "pouze" výpověď jedné potlačované skupiny podle režimu nevhodných lidí, kteří se nebojí bojovat za svou ideu. Na druhou stranu ale vzhledem k minutáži docela příjemně podaná informace.

Astronautova žena má jediné štěstí - při jejím sledování jsem dostal chuť na něco pořádně vyhaluzenýho, a tak po nudnější první půlce, tedy s tím jak nám zblbne Joe Morton, se konečně začnou dít pořádný věci. Johnny Depp zas jednou ukázal, že i když umí zahrát snad jakoukoliv postavu, to slovo "zahrát" si vykládá tak nějak po svém až se může nakonec zdát, že hraje furt jen to samý. To Charlize Theron byla v tu dobu stále ještě více v těle modelky než herečky, i tehdy se už ale začal projevovat ten nesporný talent. Nakonec jsem teda s výsledkem nemohl být nespokojen. Po očekávání béčkové romance v atraktivním prostředí jsem dostal úžasně debilní sci-fi romanci s nesmyslným přesahem, která mě místy i nechtěně rozesmála, aby mě nakonec tím závěrem totálně dorazila. Naprostá spokojenost, občas je takováhle píčovina úžasným zpestřením dne.

Kdo by byl řekl, že k na první pohled natolik nezfilmovatelné, přesto však naprosto dokonalé, knize vznikne tak kvalitní filmová adaptace, zvlášť originální je pak její natočení v symbolickém roce 1984. John Hurt zde naprosto exceluje, přičemž se i na postavu Winstona Smithe skvěle hodí, stejně tak Richard Burton na tajemného O'Briana. Správná instantní deprese (podobně jako při čtení knihy) + až fyzická odpornost Oceánského Londýna tomu dodává ještě více šťávy. Velmi zdařilá adaptace a hodně silné 4* --- na druhé shlédnutí už spíše 5*, stále intenzivnější

Myslím, že za takto kvalitně předvedený režijní debut, mohl být Alejandro Gonzáles Iňarritu na svého přítele a spolupracovníka hrdý. Guillermo Arriaga nijak neexperimentoval a použil stejnou mozaikovou strukturu, jako právě při spolupráci s výše zmíněným. Ta je sympatická díky své stále relativní originálnosti, a jelikož se dost pracuje i se střihem, divák má minimálně v první polovině stále plnou hlavu otázek. Vynikající herecké výkony Charlize Theron a Jennifer Lawrence + citlivě zobrazená těžká otázka vzájemného pohraničního soužití Američanů a Mexičanů. Ne tak silné a vybroušené jako Iňarrituova mozaiková trilogie, ale i tak velice nadprůměrný film. Jinak koukám, že je to tady v komentářích zas jednou jedna perla vedle druhý.

Tak jsem si řekl: "Bude to sice na stopro šíleně nafouklá píčovina, ale pojďme do toho bez předsudků." A tak jsem šel. Sice jsem si o výběru herců/neherců myslel cokoliv, ale furt jsem zůstal při zemi a nedomněnkoval jsem. --- Tak tedy, mám z toho dost smíšený pocity. Na jednu stranu rozhodně nejde o odpad, to ne, to by bylo fakt přehnaný. Je to jen dvouhodinová, místy nudná telenovela, která se však bez větší újmy dá snadno dokoukat, přestože ústřední herecká dvojka je herecky dost blízko nule a ten hlavně jednoduššími ženami tolik oslavovaný příběh je vystavěn na nesmyslech, příliš dlouho graduje, až nakonec vyzní do ztracena a vůbec nefunguje závěr celého filmu. Prostě to skončí uprostřed scény a nic, na druhou stranu je to přeci jen trilogie a za pár měsíců tu máme druhý díl. A kdybych se tolik nekrotil, tak je to přehypovaná, nudná sračka jen pro to nejméně náročnější publikum. Smutná věc je, že tenhle pseudofilm byl už měsíce před svým uvedením v kinech doslova odsouzen k finančnímu úspěchu. Tu druhou hvězdu si obhájím díky skvělému soundtracku, na kterém vyniká můj milovaný Abel aka The Weeknd.